Citát z Bible:
Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti.
Jr 29,11 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Bůh kdysi lidem vyčítal, že jsou zlí, že mají nečisté rty (Iz 6,5) a řadu dalších věcí, a v proroctví jim pohrozil, že je nechá odvést do zajetí. Jejich města zpustnou, z lidí tam zbude jen desetina. Národ bude jako pokácený strom, ze kterého zbude jenom pařez.
Docela smutný obraz, že? Ale někdy je to realita. Člověk se dlouhou dobu o něco snaží, trochu se to rozjede, ale pak to jaksi nevyjde a nic z toho nezbude. Investované peníze pryč, člověku je líto času a sil, které pro to obětoval, a teď jen chodí smutně kolem míst nebo věcí, které to připomínají.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Vždycky je smutné, když něco končí. Velké ideály i sláva nedávné minulosti se kácí a zůstává jen pařez. Proroctví však obsahuje poznámku, že ten pařez je svaté semeno. Tak přece z něho znovu vyroste něco velikého!
Ano, jednou se ten pařez probudí. Probudí se, protože v tom proroctví byla poznámka, že to je svatý pařez (Iz 6,13). Vyroste z něho nenápadný proutek, zazelená se a časem z něho vyroste strom, který má a ještě bude mít význam a vliv na celý svět. Je to proroctví o Kristu (Iz 11,1), podobnou myšlenku vidíme i v Danielově proroctví (4,20-23).
Nechci vám dělat plané naděje, některé věci opravdu skončí a už se neobnoví. Jestliže v tom však je „svatý kořen“, tak to bude mít dopad do věčnosti.
Pro mě je to výzvou, abych u všeho, co dělám, měl „svatý kořen“. To znamená jít do toho s modlitbou, s Božím ujištěním a důvěrou, že se za to nějakým způsobem postaví. I když to časem skončí, v lidech, kteří se toho účastnili, zůstanou stopy, které je ovlivnily, proměnily, které je v životě nasměrovaly, a konečný efekt se dozvíme třeba jednou později.
Začínat něco bez „svatého kořene“ nemá smysl. Dokonce i velké křesťanské akce, podniky zvadnou, upadnou do zapomnění a ti, kdo pak půjdou kolem trosek, které zbudou, si uvědomí, že lidské snahy o lidskou slávu jsou jako loňská tráva. Zmizela.
Budete umět začít něco nového? Něco, co bude mít dopad do věčnosti?
Jan Vopalecký, červen 2023
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!