Citát z Bible:
Milovaní, v tomto světě jste cizinci bez domovského práva. Prosím vás proto, zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj proti duši,
1Pt 2,11 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Maminka si stěžuje, že tatínek neumí být s dětmi. Chce na hodinku dvě odejít z domu a děti svěří tatínkovi. A tatínek? Vezme rok a půl starého chlapce, položí před něho autíčko a pár kostek, sám si sedne do křesla, do ruky vezme mobil, chvilku se po očku na synka dívá, ale pak na něj zapomene a vyskočí, až slyší křik, že se dítko praští do topení nebo na něho spadne židle…
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Neplatí to vždy, ale stává se, že tatínek neví, jak si s dětmi hrát, neví, co s nimi dělat. Pokud by neměl svůj mobil či počítač, tak se u toho bude nudit. Prostě neumí s nimi strávit čas.
Mohl bych povídat o tom, jak umíme či neumíme trávit čas spolu my dospělí, ale chci se zeptat: Jak trávíme čas s Bohem? Umíme to? Nenudíme se u toho? Nenudí se u toho Bůh? Není to pro něho otrava, když musí s námi být při bohoslužbě v kostele či v modlitebně? Nebo když si „děláme osobní tichý čas s Bohem“?
Obdivuji biblického Jozua. Trávil hodně času ve stánku, vlastně z něho ani nevycházel. Nevím, co tam dělal, ale asi se tam s ním něco dělo, významně se totiž měnil. Když na Izraelce zaútočili nepřátelé, Mojžíš vyzval právě Jozua, i když to byl ještě mladík, aby se postavil do čela bojovníků a šli proti Amálekovcům. Jozue se v prostředí ticha, možná modliteb, dnes bychom řekli čtení Bible, vnitřně měnil tak, že z obyčejného mladíka se ve stánku, v Boží přítomnosti, stal odvážný muž. Prostě uměl trávit čas s Bohem.
Také David chodíval do Boží přítomnosti ve stánku. Jednou měl období, kdy ho štvalo, že bezbožným darebákům se daří, že bohatnou a jejich zlodějna a násilí jako by ani Bohu nevadila. Šel to řešit do stánku (Žalm 73). Tam pochopil něco, co změnilo jeho postoj. Nakonec říká: „Mně však v Boží blízkosti je dobře, v Panovníku Hospodinu mám své útočiště, proto vyprávím o všech tvých činech“ (Žalm 73,28).
To, co různí lidé prožívají, když tráví sami čas s Bohem, je asi osobní tajemství každého. David sice v žalmech něco naznačuje, něco odhalují blogy některých lidí, ale je na každém z nás, abychom si pro to našli prostor, čas i způsob, jak trávit čas s Bohem, který nás bude proměňovat, abychom dokázali zvládat svůj všední život jako vítězové. K tomu se síla čerpá tak, že trávíme čas sami s Bohem.
(Jan Vopalecký, srpen 2016)
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!