Tak ať svítí světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích. (Bible, Mt 5,16 E)

Trpět pro Krista diskriminací

Co máme dělat, když nás někdo diskriminuje, ubližuje nám a my trpíme?

Bible, konkrétně Petr ve svém prvním dopise, vysvětluje věřícím, že státní moc a správa je tady proto, aby trestala ty, kdo jednají zle a odměňovala ty, kdo jednají dobře (2,14). A my máme jednat dobře.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Věra Mrkosová
50 otázek a kdo ví, kolik odpovědí
KřSb Kunčičky, běžná cena 310 Kč
Naše sleva: 19 Kč
Vaše cena: 291 Kč

ks

Je však realitou, že stát nebo ti, kdo mají moc, podle toho často nejednají a diskriminují křesťany. Jsem Bohu vděčný, že dnes u nás křesťané nijak výrazně diskriminováni nejsou, ale je to spíš výjimka.

Situace je však složitější. Přestože máme svobodu, prosazuje se dnes mnoho protikřesťanských postojů, ze kterých může diskriminace vyrůst, a už vidíme její náznaky. Další „složitostí“ je to, že mnoho křesťanů se často nechová, jak by mělo, a jejich vinou pak křesťanství dostává špatnou nálepku v očích veřejnosti. Křesťanství zdaleka není to, co většinová společnost vnímá jako křesťanství.

Petr však ukazuje, že být diskriminován, pronásledován a trpět pro Krista není to nejhorší, co se může křesťanovi stát (v závorce říkám, že horší je hřích a setrvávání v něm). I přes diskriminaci či pronásledování máme ve svém dobrém křesťanském jednání vytrvat, aby lidé kolem viděli, že to, co děláme, je dobré, a nakonec obdivně řekli: „Ten Bůh je přece jen dobrý!“ (1. Petrův 2,12; Matouš 5,16). Zároveň to je správný způsob, jak je umlčet.

I kdybychom snad měli pro dobro trpět, nemělo by nás to svést k tomu, abychom se uchýlili k něčemu zlému. Rozhodně bychom neměli trpět za něco zlého, tedy za něco, co Bůh považuje za zlé.

Petr předpokládá (3,15-16), že křesťané budou předmětem pronásledování zejména kvůli tomu, čemu věří a co říkají, konkrétně kvůli tomu, jakou mají naději, na co se těší, tedy kvůli tomu, že očekávají příchod Krista, který bude posuzovat naše jednání. To je zároveň zajímavá formulace toho, jak máme šířit evangelium − vyprávět o tom, na co se těšíme. Hm, na co se těšíme? Na nebe, na setkání s Kristem, na nejbližší setkání církve, radujeme se z toho, že můžeme mluvit s Bohem, že můžeme mluvit o Kristu? To je přece naše naděje! To lidé potřebují slyšet, byť se často proti tomu staví! A když dojde ke sporu, měli bychom o své naději, o tom, co na Kristu vidíme tak skvělého, vždy mluvit s úctou vůči druhému (1. Petrův 3,15-16).

Jako křesťané se diskriminace bát nemusíme, aspoň ne té protikřesťanské. Je na nás, abychom svým životem dělali Kristu čest, a tak zahanbili ty, kdo se staví proti nám. V utrpení pro Krista je zvláštní výsada: „Jestliže jste hanobeni pro jméno Kristovo, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, Duch Boží“ (1. Petrův 4,14). Víme, že Kristus je na naší straně a jsme-li diskriminováni či pronásledování, jsme na správném místě: „Všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, zakusí pronásledování“ (2 Timoteovi 3,12).

To vše se týká „utrpení pro Krista“. Co je to? „Pro Krista“ je to tehdy, když nás lidé diskriminují pro naší víru v Krista, pro naše mluvení o Kristu nebo pro náš ryzí křesťanský životní styl. Nepatří sem postih za naše provokace, za důsledky nesprávného jednání nebo povýšeného postoje. A zároveň si kladu otázku, zda a jak se máme bránit, pokud by se jednalo o diskriminaci jinou než „pro Krista“. Mám za to, že máme právo se ohradit a bránit. Státní moc nám to umožňuje a sám Pán Ježíš nebo Pavel toho využili (Skutky 24,10; 25,12). Pavel se bránil i proti diskriminaci kvůli Kristu. Petr mluví o situaci, kdy právní obrana nepomáhá nebo samotné křesťanství je považováno za něco zlého. Závěrem opakuji, že utrpení (zejména „pro Krista“ ) není to nejhorší, co může člověka potkat.

Jan Vopalecký, březen 2018

(Článek vznikl při přemýšlení o biblickém textu v 1. listu Petra)

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.(2)
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.