Mediální a životní kompetence

Biblický Abraham žil ve vysoce civili­zo­va­ném prostředí s tehdejšími mediál­ními prostředky. Bůh ho zavolal ven a on ode­šel. Po pětasedmdesáti letech života upro­střed civilizace a tehdejších médií se ocitá bez SMSek, bez mobilu, bez internetu...

Teď k těm kompetencím. Mediální kompetence je víc než umět pustit počítač a naťukat e-mail, víc než rozumět obsahu, ale také například odhadnout proč daný text vznikl a umět s ním zodpo­vědně nakládat, třeba, jestli mu uvěřit nebo zda a komu ho říct či přeposlat.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Josef Potoček
I řekl Bůh
Křesťanský život, běžná cena 395 Kč
Naše sleva: 32 Kč
Vaše cena: 363 Kč

ks

Mediálně kompetentní člověk ví, že autor chce získat pozornost, náv­štěv­nost, dlou­ho­dobou důvěru a stát se tím, kdo svými názory ovlivňuje co nej­více lidí − a také vydělat. Proto bohatí lidé skupují mediální společnosti (no­vinové, inter­netové, televizní...). Pozornost získávají vždy něčím ne­ob­vyk­lým, vtipem nebo lákavou reklamou a jejím opakováním.

1. Mediální kompetence

Mediální kompetence je umění žít v obklo­pení digitálními prostředky, „vědět“, „rozumět“ a přitom si zachovat zdravý odstup, tedy rozhodovat se nezávisle na nich. Zahrnuje to schopnost obejít se bez zpráv, bez chatů, bez neustálého kontro­lování emailů či SMSek a na druhé straně dokázat nežít v bublině.

Pokud se vám zdá, že získat mediální kompetence, je náročné a má ji jen málokdo, máte pravdu. Rolf Dobelli Rolf Dobelli: Die Kunst des digi­ta­len Lebens. Wie Sie auf News verzichten und die Infor­ma­tionsflut meistern píše ve své knize Umění digitál­ního života s podtitulem Jak se obejít bez zpráv a zvládat informační záplavu, že se nechal opájet digitálními infor­macemi v naději, že bude chytrý, že si bude se vším vědět rady, ale zjistil, že z toho stejně jako jiní jen hloupne. Teď už nekonzumuje žádné zprávy, a od té doby se mu daří lépe.

Profesorka Maren Urnerová Prof. Dr. Maren Urner: Schluss mit dem täglichen Weltuntergang − Wie wir uns gegen die digitale Vermüllung unserer Gehirne wehren v knize Dost už každodenního zániku světa! − Jak se bránit neustálému digitálnímu znečiš­ťování konstatuje, že neustálé vstřebávání negativní zpráv zatěžuje naši psychiku a vede k tomu, že člověk se stává opravdu bezmocný.

Všechny tyto mediální produkty se podílejí na utváření našich představ o světě a například zamlžují hranici mezi realitou a fantazií. Zprávy nejsou věrným odrazem skutečných událostí, nýbrž konstrukcí, kterou vytvářejí média a novináři, kteří jsou sami předmětem různých vlivů a omezení.

1.1 Díky čemu mají média tak silný vliv?

Velký vliv na naši ne/kom­petentnost mají mediální instituce, které obchodují s naší pozorností. Mají ve společnosti stále větší vliv, protože podstatným trendem v jejich vývoji je koncentrace vlastnictví a kulturní i ekonomická globalizace. Co to znamená?

Můžeme si to představit tak, že se nejvlivnější mediální společnosti shodnou na tom, co budou prezentovat jako nejdůležitější (nejza­jímavější) trend bez ohledu pravdivost či důležitost. Ovlivňují tak myšlení a vnímání reality velkého množství lidí − včetně jejich emocí (negativními zprávami, které vyvolávají strach a pocit bezmoci a beznaděje). Pak lidé snadno přijmou jimi nabízenou cestu jako řešení, např. očkování proti covidu-19, přechod na elektro­mobilitu, gende­rismus. (Tím nehodnotím, co je správné, a co ne, jsou to jen příklady témat a tlaků, se kterými se skutečně mediálně kompetentní člověk musí vypo­řádávat.)

1.2 Mediální tabu

Na druhé straně velká média vynechávají jiná témata, která jsou ovšem pro život důležitější. V médiích se jen výjimečně prezentují dobré zprávy, a pokud ano, tak bezvýz­namné kuriozity.

Co takhle nabádat k tomu, aby lidé nepropadali půjčkám (a dluhům)? Co takhle vyjad­řovat podporu celoživotní věrnosti párů (a nebrat to jako kurio­zitu)? Jen vzácně kdy se dočtete o tom, jak má křesťanství pozitivní vliv na osobní psychiku. Média se zaměřují na informace o tom, kdo se rozvedl a koho si našel dalšího. Ale nezdá se mi, že by mediální propagace manžel­ské věrnosti − už jen kvůli dětem − měla srovnatelnou váhu jako třeba propagace třídění odpadu.

Média podporují konzumnost dnešní společnosti (reklama) a vůbec se nezmiňují o tom, jaký přínos má umění si něco odříct, kupovat věci, až si na ně našetřím, umět vysvětlit dítěti, že mu nekoupím hned každou hračku, kterou vidí, nebo třeba odříct si zmrzlinu, pohodlí nebo se dokonce postit.

2. Kompetence k životu

Je-li však někdo mediálně kompetentní, neříká to nic o jeho kompetenci k životu. Tím rozumím umění dobře žít, orientovat se v životě, umět řešit životní situace a stát se zralým člověkem. Tato kompetence nevzniká přiro­ze­ně sama od sebe. Cesta k ní vede přes zkušenosti a také záleží na tom, jak si necháme poradit. Osvěd­čenou cestou je číst Bibli a tak se učit přejímat postoje od Boha, nebo naslouchat lidem, kteří tuto životní kompe­ten­ci mají. Není to cesta krátká a snadná, ani si ji nevybralo mnoho lidí, ale přesto říkám, že je to cesta nejosvědčenější.

Jak vypadá člověk, který má kompetence k životu a umí zacházet s mé­dii? Ze širokého tématu vybírám dva podněty pro křesťanovu kom­peten­ci žít v mediálním světě:

2.1 Nevzrušuj se

Jak se orientovat v záplavě informací, o kterých často nevíme, jestli se jim dá věřit, když právě ty nejpravdě­podobnější jsou děsivé a vyvolávají obavy? Do všech těch vzrušujících ale strach nahánějících informací Pán Ježíš říká:

„Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí!“ Jan 14,27

V Žalmu 37 se třikrát za sebou opakuje výraz „nevzrušuj se.“ A to bych vám chtěl poradit:

„Nevzrušuj se kvůli zlovolníkům, nezáviď těm, kdo jednají podle... Ztiš se před Hospodinem a čekej na něj. Nevzrušuj se kvůli tomu, kdo jde úspěšně svou cestou, nad tím, kdo strojí pikle. Odlož hněv a zanech rozhořčení, nevzrušuj se, ať se nedopustíš zlého.“ Žalm 37,1.7-8

2.2 Informovaný Abraham

Abrahamovi po odchodu z civilizované kultury v městě Ur zůstává nejbližší rodina, nějaká ta stáda a dále jen samota a vertikální směr − hledí vzhůru a na Boží pokyn počítá hvězdy − a počítá s Bohem.

Nestal se z něho nevědomý, neinformovaný nebo zaostalý člověk! Když si jeho synovec Lot příliš zahrával s civili­zovaným hříšným světem, Abra­ham jde kvůli němu odhodlaně bojovat proti pěti králům. Z bitvy vychází vítězně a Lota vysvobodí − protože počítá s Bohem.

V době nouze zkouší hledat záchranu v civili­zovaném Egyptě, ale moc tam nepochodil. Spíš si svou lží utrhl ostudu a odchází ochromený nově zís­ka­nou manželčinou služkou Hagar a jejím vlivem, který se hodně podobá vlivu dnešních médií − ta podobnost je v oblasti morálky, bezbožnosti i způ­sobe­ného trápení.

Abraham se odchodem z civili­zovaného (mediálního) světa nestal neinfor­movaným zabedněncem. Zaměřil se na vertikální komunikaci a díky ní zís­kal obrovskou sílu, moc a autoritu v širokém okolí. Naučil se důvěřovat Bohu a od něho získával víc než informace: moudrost pro život. Když poz­dě­ji potřeboval zařídit obchodní záležitosti, uměl se v tom pohybovat a obdi­vuji s jakým respektem a úctou s ním jedná tehdejší státní správa − mám na mysli vyjednávání o koupi hrobu a pohřbu manželky Sáry (Genesis 23).

Závěr

I když jako křesťané věříme Bibli, i když chceme žít podle Božích měřítek a líbit se Bohu, nevyhneme se dnešnímu prostředí plnému médií s jejich obsahem. I od nás se vyža­duje mediální kompetence. Ta bude asi vypadat jinak než mediální kompetence lidí, kteří se ženou s davem za top hod­nota­mi dnešní doby. Tím spíše by naše me­diální kom­petence měla být hlubší, důklad­nější. Proto zvlášť když dnes nevyhnutelně přicházíme do styku s médii, nezapomí­nejme, že Bůh nás učí lepším a kvalit­nějším kompe­ten­cím k životu, která se projevuje i v tom, jak nakládáme s médii. Žijeme ve světě, ale ať je patrné, že jsme z jiného světa.

Jan Vopalecký, srpen 2021

Použité zdroje:

Bc. Aneta Černovská, Mediální gramotnost jako klíčová kompetence v informačním věku, Univerzita Pardubice, 2018

Schöne digitale Welt − Fluch oder Segen?

Mediální výchova − inspirace k realizaci

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.(2)
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.