Pořádek musí být! − Opravdu?

Je zvláštní, že mnoho dětí ve školce nebo ve škole bez odmlouvání uklízí všechny hračky na určené místo, ale doma je nechávají ležet tam, kde jim vypadnou z ruky. S tím souvisejí tři důležité principy, které nám pomůžou při udržování pořádku v dětském pokoji.

• Každá věc nebo hračka potřebuje mít své vyhrazené místo, kam patří. Když pak dětem, které nemají vytříbený smysl pro pořádek, řekneme: „Prosím tě, ukliď si v pokoji!“, má to pro ně jasný význam, co mají udělat, kam mají kterou hračku dát.
• Menším dětem pomůže, když jim šuplíky a krabice popíšeme. Těm, které ještě neumí číst, to nahradí barevné obrázky: medvídek pro plyšová zvířátka, kostička pro stavebnice atd.) Tyto nálepky si děti rády nakreslí i samy. Totéž platí pro oblečení. Do barevného koše (případně takového, který samy pomáhaly vyrobit) budou uklízet špinavé prádlo. Popsané poličky ve skříni pak usnadňují orientaci, kam dávat čerstvě vyprané prádlo.
• Děti ve věku do tří let mohou při úklidu pomáhat tak, že mají dojem hry. Například: „Panenky chtějí jít spinkat každá do své postýlky.“ „Autíčka musí parkovat v přihrádce ‚garáž‘.“ „Zahrajeme si pexeso s ponožkami“ nebo „kostičky z lega patří do své krabice.“ Tak si děti nejen samy uklidí, ale zároveň si osvojí, že udržovat pořádek může být zábava.

Příklad a pravidla

Při uklízení musíme dbát na určitá pravidla, například: kdo něco vytáhne, musí to vrátit na své místo. Když na to dbáme, pak hraní hned dostává pevnější hranice. A může se dokonce stát, že děti si už nebudou chtít hrát, protože hned na začátku se jim příčí představa, že nakonec budou muset uklízet.

Naše děti si často spolu s babičkou pod stolem v obývacím pokoji za pomoci polštářů, židlí a krabic postavily jeskyni, ve které pak hrály Člověče nezlob se, a přitom pojídaly krájená jablka. Ze začátku jsem si z toho jako pořádkumilovná maminka úplně zoufala, když jsem pomyslela, že u toho stolu máme večeřet a mít u něho rodinné čtení z Bible. Děti si samozřejmě chtěly hrát co nejdéle, ale babička je vždycky vlídně a s láskou přiměla, aby se všechno včas uvedlo do původního stavu. Dnes takové jeskyně pod stolem patří k mnoha milým vzpomínkám našich dospívajících dětí; babička už mezitím před několika lety zemřela.

Při hraní není vždy možné udržovat vzorný pořádek.

Nejen v dětském pokoji

Pravidla pro pořádek v rodině platí i v koupelně, v kuchyni nebo v předsíni.

Křesťanské rodiny mívají často hosty. Co když děti, které přijdou na návštěvu, se nedrží pravidel udržování pořádku. Ale i tady může být maminka-hostitelka vlídně důsledná. Většina dětí, které přicházejí na návštěvu, se rády drží pravidel pořádku. Vzpomínám si na malého chlapce, který při odchodu mamince nadšeně hlásil: „A já jsem taky mohl uklízet!“

O své věci se pečlivě starat

Za důležité považuji vychovávat děti k tomu, aby měly úctu k vlastním i cizím věcem. S knihami by měly zacházet „slušně“, i když jsou ještě malé. Kdo dělá na listech oslí uši, bezstarostně je hází na zem, sahá na ně špinavýma rukama, čmárá do nich nebo dokonce trhá listy, není na knihy ještě zralý a neměl by je dostat do ruky. Totéž platí o figurkách.

Dejte dětem najevo, že vám na pořádku záleží. Mít kolem sebe pořádek vytváří dobrý pocit. Domácí úkoly a učení v uklizeném prostředí je lehčí. Spoustu času ušetří tím, že nemusí hledat různé věci.

Bez uplácení

Dárky a odměny za úklid však nevidím jako správnou cestu. Věty, které začínají slovy „když…, pak dostaneš…“ vedou děti nesprávným směrem. Uklízení patří k životu stejně tak, jako při práci nebo hraní vzniká nepořádek.

Chce to trpělivost

Za svůj majetek, ale i za svůj čas neseme před Bohem odpovědnost. Bezmyšlenkovité, ledabylé zacházení s těmito hodnotami je koneckonců neúcta vůči Stvořiteli. Nepořádek ve vnějším životním rámci může přitom komplikovat to, abychom dokázali udržovat pořádek ve svém duchovním životě.

Děti, které jako by postrádaly smysl pro pořádek, se mohou spolu se svými rodiči modlit za to, aby je Bůh v této oblasti změnil a dal jim zaujmout nový postoj. Změna i růst potřebují čas. Rodiče se někdy diví, že z jejich syna-nepořádníka vyroste spořádaný muž, třeba podnikatel, a z jejich jako by nepořádkumilovné dcery je najednou dokonalá hospodyně

Roswitha Wurmová
(131)

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.