Citát z Bible:
V tom je totiž láska k Bohu, že zachováváme jeho přikázání; a jeho přikázání nejsou těžká.
1J 5,3 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Snacha a tchyně . .
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Procházky s dětmi jsou fantastické! Kde jinde si s nimi tak dobře povykládáte? I když to všechno dlouho trvá... A často to je poučením i pro mě.
Muž potřebuje, aby mu žena projevovala úctu, tak si ho udrží! Žena potřebuje mužovu lásku − a opravdová láska je oběť!
Táto, děti potřebují tvůj čas, zájem, ujištění i tvé prohry. Nasávají tě všemi smysly. Jsi pro ně pevný bod, ať jsi jakýkoliv. Pak budou v dospělosti pevné.
Nikdo konkrétní za to sice nemůže, ale lze sledovat faraonovské trendy − snahu odloudit děti od rodičů. Jak se rodiče mohou bránit, aby jim děti nebyly „ukradeny“?
Dobrý osobní příklad je silnější magnet, než silná slova. Zvlášť, když je naším vzorem Ježíš. Ale následovat Ježíšův příklad je pořád málo!
Digitální média a jejich nebezpečí, facebook, twitter, kyberšikana, sebevražda Google počítače, televize, šikana
Tři nejčastější způsoby, jak se lidé snaží hříchu zbavit, jsou člověka spíš stahují níž a níž, Co tedy člověka osvobozuje?
Když politici označují ženy, které jsou doma a celodenně se s láskou starají o své děti, jako domácí puťky, je to čirý sexismus dnešní doby. Je to šílená urážka. Toleranci, o které se tolik mluví, potřebujeme v praxi. Z dotazníků vyplývá, že většina mladých lidí stále ještě touží po tom, aby se oženili/vdaly a měli děti. Většina mladých lidí touží po rodině. Přála bych si, aby se toto přání po rodině mohlo stát skutečností a aby ženy měly skutečnou možnost si vybrat, jestli budou své děti vychovávat samy, aniž by si musely dělat starosti o finanční zabezpečení. Feministky a političky z povolání nemají právo předepisovat většině žen, jaký životní styl mají vést.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Ženy mi často říkají, že se opravdu namáhavě snaží získat určité místo − a pak stejné nebo podobné místo dostane žena jen na základě kvót. Navíc vzniká všeobecné podezření proti ženám. Kdo se na své místo skutečně vypracoval, jako by se musel omlouvat: „Nejsem tady díky kvótám pro ženy, ale díky vlastní píli.
Protože to zásadně odporuje lidské přirozenosti. Muže a ženu utváří právě to, že jsou každý jiný. Ale genderová ideologie prohlašuje, že naše biologické pohlaví je irelevantní. Ženskost je prý jen něco vykonstruovaného, něco, co je utvářeno společností, ale není to dáno založením.
Začalo to zástěrkou zrovnoprávnění muže a ženy, proti tomu není co namítat. Zde se ale všechno rozkládá a zpochybňuje, i to, čím člověk sám sebe definuje. Podle této ideologie je údajně i ženskost jen přijatá role, a ne něco vrozeného. Analogicky ani touha po mateřství není vrozená, a proto ji není třeba brát vážně. Matka je najednou nahraditelná, protože dnes i dva muži mohou hrát roli “matky„. Ale otec roli matky převzít nemůže. Matka je prostě nenahraditelná!
To je důsledné uplatňování genderové ideologie. Tkví za tím představa: Zatím ještě nevíš, jestli jsi chlapec nebo děvče, nemůžeš si tím ani být jist, protože záleží na tom, jak tě společnost bude utvářet. Podle biologů je to vědecky neudržitelné. Napřed se oddělila sexualita od rozmnožování, dnes se tedy odděluje od biologie a morálka od lásky.
Problém spočívá v tom, že vůbec nejde o uznání menšin, ale o prolomení toho, co je normální. Nestačí tolerance homosexuálů, transsexuálů či bisexuálů, této ideologii jde o to, abychom všechno považovali za skvělé. Děti posíláme do školy proto, aby se tam naučily číst, psát, počítat, aby se dověděly něco z historie, fyziky a zeměpisu. Ale nechceme je vystavovat ideologům, kteří by je převychovávali na nové lidi.
Ano. Nový člověk definuje sám sebe. Má k dispozici všechny možnosti. To je v rozporu s křesťanským pohledem na společnost. Jako křesťan nemohu schvalovat genderovou politiku, protože bych tím ignorovala dispozici, kterou mi dal na cestu můj Stvořitel. Jako bych se měla sama nově stvořit. Hrajeme si na Boha.
Tato deklarace je zbytečná, protože děti jsou lidé a mají tedy podle ústavy základní lidská práva. Pokud by v ústavě byla práva dětí zakotvena samostatně, musela by mít dalšího právního zástupce, a to stát. Vznikl by konflikt, kdyby se stát a rodiče neshodli na tom, co je pro dítě prospěšné. V současnosti jsme to my rodiče, kdo rozhoduje, kde budeme děti vychovávat, jaké hodnoty a představy jim budeme vštěpovat. Zavedením práv dětí, by si stát opatřil pravomoc prolamovat práva rodičů podle svých představ.
Ano, Německo je dnes levicové. Postoje, které hájím, zastává většina obyvatel, zatímco naše vláda a média jsou většinově levicová. Jedno dotazníkové řešení před několika lety ukázalo, že novináři by většinou volili zeleno-rudé strany. To samozřejmě představuje nevyváženost. Já sama nejsem bez názoru. K tomu přistupuje časový tlak v redakcích, které mnoho novinářů odvádí od toho, aby rešerše dělali důkladně.
Pokud ano, pak hlavně na sociálních sítích jako Facebook a Twitter. Na to si člověk zvykne, už to ani nečtu. V 95 procentech však dostávám ocenění a pozitivní odezvu. Proto se se svými názory necítím jako menšina.
V tom jsem optimista. Média vědí, že by se stala nevěrohodnými, kdyby neodrážela jiné názory. V talk-show musí moderátor pozvat zástupce navzájem opačných názorů. A pokud jde o politiku, existují bdělí lidé, kteří se zásadně staví například proti zavedení samostatné kategorie práv dětí. Také v oblasti genderové politiky se toho koná neskutečně mnoho poté, co jsme roky bojovali proti větrným mlýnům. Politici začínají pomalu chápat, co za touto ideologií stojí. Mám dobré vztahy s řadou politiků, kteří porozuměli, že je to problém a že je třeba jednat.
Když byly děti malé, byla jsem doma a starala se o ně. Do zaměstnání jsem nastoupila, až bylo nejmladšímu šest. Cestuji po přednáškách a navštěvuji církve, které mě pozvou. Starost o rodinu máme rozdělenou s manželem, je to možné díky tomu, že oba můžeme pracovat z domu a nemusíme si dělat starosti o finanční zajištění.
Ptala se Bettina Hahne-Walscheck. Zkráceno