Citát z Bible:
Tam byl Jákobův pramen. Ježíš, unaven cestou, se posadil u toho pramene. Bylo kolem poledne. Tu přišla samařská žena, aby načerpala vodu. Ježíš jí řekl: „Dej mi napít.“
J 4,6 E
(Další citáty)
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Procházky s dětmi jsou fantastické! Kde jinde si s nimi tak dobře povykládáte? I když to všechno dlouho trvá... A často to je poučením i pro mě.
Muž potřebuje, aby mu žena projevovala úctu, tak si ho udrží! Žena potřebuje mužovu lásku − a opravdová láska je oběť!
Táto, děti potřebují tvůj čas, zájem, ujištění i tvé prohry. Nasávají tě všemi smysly. Jsi pro ně pevný bod, ať jsi jakýkoliv. Pak budou v dospělosti pevné.
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Nikdo konkrétní za to sice nemůže, ale lze sledovat faraonovské trendy − snahu odloudit děti od rodičů. Jak se rodiče mohou bránit, aby jim děti nebyly „ukradeny“?
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Snacha a tchyně . .
Když v Bibli hledáme, co to znamená křest, setkáme se s ním nejčastěji v souvislosti s vodou. Jan Křtitel křtil v řece, kde bylo dost vody (Jan 3,23), Filip pokřtil etiopského eunucha v místě, kde bylo nějaké přírodní jezero. Ze souvislosti v Římanům 6,3-6 plyne, že křest znamená „ponořit celého člověka“.
Pokud jde o křest Duchem svatým, pak se jedná o ponoření do Ducha. Nejlépe to popisuje verš 1. Korintským 12,13, viz níže. Slovní spojení křest Duchem se v Bibli sice nevyskytuje, zato tam najdeme sloveso (po-)křtít Duchem (případně v Duchu), a to celkem sedmkrát:
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Lze namítnout, že v některých případech dostali lidé Ducha svatého s určitým odstupem poté, co uvěřili, například ve Skutcích 8,14-17. I zde vidím velkou Boží prozíravost.
Pán Ježíš říká učedníkům, že přijmou moc Ducha svatého a budou svědky v Jeruzalémě, v Judsku, Samaří a až na konec světa. To jsou kulturně tři naprosto odlišné sféry.
Často se mluví o „druhé zkušenosti“, která se popisuje jako silný duchovní zážitek a označuje se jako křest Duchem svatým. Bible o něčem podobném mluví, ale neoznačuje to jako křest Duchem, ale jako naplnění. Nemusí se však jednat pouze o druhou zkušenost, ale mělo by se jednat o třetí, čtvrtou − o něco častého.
Učedníci byli ve Skutcích naplněni Duchem svatým opakovaně 2,4; 4,8; 4,31; 13,52. Jednalo se o naplnění o Letnicích, při soudním líčení nebo když se potom ocitli sami.
Ten, kdo křtí Duchem svatým, je Pán Ježíš, jak říká Jan Křtitel: „Já jsem vás křtil ve vodě, ale on vás bude křtít v Duchu Svatém“ (Marek 1,8). Křest Duchem je Boží záležitost, člověk uvěří a Bůh se postará, aby byl člověk pokřtěn Duchem.
Kdežto o naplnění píše Pavel, že je to naše starost: „Naplňujte se Duchem“ (Efezským 5,18). Je o tom řeč v souvislosti s tím, jak máme jako křesťané žít − vyvarovat se hříchu a dělat to, co se Bohu líbí, například se navzájem podřizovat, chválit Boha, vděčnost...
Rád bych, abychom o působení Ducha svatého věděli, abychom ho prožívali ve vlastním životě a byli jím naplňování, a to opakovaně.
Jan Vopalecký, září 2022
Autor, který má za sebou několik bestsellerů, nám pro ranní probuzení vzpruhu do života nabízí něco víc a něco ...
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!