Citát z Bible:
A tak zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je láska.
1K 13,13 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Snacha a tchyně . .
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Procházky s dětmi jsou fantastické! Kde jinde si s nimi tak dobře povykládáte? I když to všechno dlouho trvá... A často to je poučením i pro mě.
Muž potřebuje, aby mu žena projevovala úctu, tak si ho udrží! Žena potřebuje mužovu lásku − a opravdová láska je oběť!
Nebudu vás učit, jak překonat strach vlastními silami, Nebudu vás učit si postupně zvykat až se nakonec přestanete bát. − To bych tomu dal nadpis Jak překonat strach sám nebo jak se chytře přestat bát. Ale budu počítat s Bohem životě.
Nehodlám se ani příliš zabývat původem a příčinami strachu. Nechci rozebírat, že někdy je strach užitečný − když nás mobilizuje, chrání.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Lidská metoda je nejčastěji přesvědčování: Neboj se. Ten pes nekouše. Tu zkoušku dáš! V nemocnici to dopadne dobře! Neznámí lidé jsou hodní − usmívej se na ně.
Se strachem se nedá žít normálně, On ochromuje, člověk pak není schopen nic samostatně dělat, nepřítel ho snadno dostane tam, kde ho chce mít − a zničí ho.
Nabízím klíčový biblický verš:
V Bibli je každou chvíli Boží výzva „Neboj se“. A velmi často ji doprovází jeho ujištění: „Já jsem s tebou!“
„Hospodin je při mně, nebojím se. Co by mi mohl udělat člověk?“ (Ž 118,6)
„Hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.“ (Mt 28,20)
Byla u nás na návštěvě maminka s malým dítětem. Maminka si potřebovala odskočit. V tu chvíli začal křik − dítě se bálo. Jakmile se maminka vrátila se slovy: „Já jsem tady s tebou,“ dítě se uklidnilo.
Byl jsem s dětmi na silvestrovském ohňostroji. Větší děti stály přede mnou, nejmenší dceru jsem držel za ruku, aby se mi v davu neztratila. Jakmile ohňostroj začal a vybuchla první salva, malá dceruška se přikrčila, stiskla mi ruku − věděla, že se nemusí bát, protože tatínek je s ní. Potom jsem se jí ptal: „Bála ses?“ − „Bála.“ − „A chceš příště zůstat doma?“ − „Ne!“ Kdyby vůbec nešla na ohňostroj, sice by se nebála, ale o něco velkého by přišla: Strach okrádá o příležitosti, v křesťanském životě o zkušenosti s Bohem.
Je-li tedy řešením strachu to, že Bůh je se mnou, pak je třeba si ověřit dvě věci:
(1) Je Bůh opravdu se mnou? Tohle potřebujeme vědět! Jak to zajistit?
(2) Nezlobí se na mě?
Adam byl v ráji a bál se! Proč? − Protože Bůh s ním nebyl, tedy Adam nebyl s Bohem! Bůh se ptá: Aha, ty jsi něco provedl, že?
Když mám strach, třeba i takový ten nejistý, kdy nevím z čeho − tak se ptám, Bože, jsi se mnou? Nestydíš se za mě? Nedělám náhodou něco, co se ti nelíbí? Nebo se dokonce schovávám před Bohem jako Adam?
Je pravda, že se nemusíme bát, když víme, že Bůh je s námi. Ale nejsme nedotknutelní. Může se nám něco stát, jsme smrtelní − ale ani tehdy se nemusíme bát:
Může se nám něco stát, ale Bůh stále zůstává s námi.
Když Jákob utíkal před naštvaným bráchou, měl před sebou tisíc kilometrů ke strýci a kdo by se nebál. Bůh mu tehdy nabídl, že se stane jeho Bohem. Jákob to s určitými výhradami přijal (Genesis 28).
Proč se nemusím bát? Proto, že Hospodin je můj Bůh? Nebo proto, že mám dost peněz, vzdělání, vlivné známé, příbuzné...? Hm, a nejsou pak toto moji bohové?
A ještě něco pomáhá proti strachu: Vědomí, že k tomu, co dělám, mám pověření. Zaměstnanec se nemusí bát, když jede na služební cestu. Šéf ho poslal, napsal mu cestovní příkaz, zaplatí mu diety, dopravu...
Apoštol Pavel (Sk 18,10) měl v jednom městě problémy, ale Bůh se mu ozval: „Neboj se! Mluv a nemlč, protože já jsem s tebou a nikdo ti neublíží.“
Možná existují i jiné způsoby, jak se nebát, ale nakolik jsem četl Bibli, tak jako řešení strachu vidím tyto věci:
A váš boj je ověřit si to u Boha, jestli to tak je!
Jan Vopalecký, říjen 2024
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!