Citát z Bible:
Myslete na to, co všecko on musel snést od hříšníků, abyste neochabovali a neklesali na duchu.
Žd 12,3 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Ukázka z úvodníku
Vím, že vztahy navazované přes počítač (maily, chat...) nestačí. K opravdovému životu je třeba opravdových setkání, kdy člověk reaguje víc než jen tím, co naťuká do klávesnice. (Nejvíc se prý lže při chatování na internetu.) Objevuji, kolik toho lidé říkají výrazem tváře, očima, postojem, pohybem, pomlkou... Učím se tomu rozumět, sám tím lidem projevovat zájem, vztah. A stojí to za to! Jen to chce odvahu vyjít ven za lidmi.
Zároveň pozoruji, že lidé, kteří mají pořád někoho kolem sebe, na které se druzí lepí, se samoty nebojí. Umí být sami, umí se samotou žít, dokonce ji někdy sami vyhledávají, pokud k ní mají příležitost. Odpočívají, nebo také čerpají: modlí se, čtou, naslouchají, co jim říká Bůh, přijímají od Boha obsah, který potom můžou dávat lidem kolem sebe. V evangeliích vidím, že přesně tak to dělal Pán Ježíš... ale znám i současníky, kteří jsou takoví. I když jsou sami, necítí se sami. Mají v sobě něco cenného, co je naplňuje a z čeho navíc můžou dávat druhým.
Podobné téma: Hlavně s někým chodit!
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
„Všude bylo plno lidí, ale já jsem tam stál tak sám a nikdo si mě nevšímal...“
...Prý se cítí sama, a to má hodného muže, děti...
...odpověděl mi: „Anebo mám chuť se zavřít a být si sám se svým počítačem, sluchátky na uších, někdy knihou...“
„Když se cítím sám, tak začnu obvolávat, prozvánět známé − jen abych zahnal pocit opuštěnosti.“