Citát z Bible:
Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.
1K 13,4 E
(Další citáty)
Doporučujeme články
Výchova a fyzické tresty
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Dítě nechce chodit do školy − bojí se
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena jako bohyně
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Mezi dvěma ženami
Snacha a tchyně . .
Manželská nevěra − existuje ještě šance?
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Děti chodí pomalu a u všeho se zdržují
Procházky s dětmi jsou fantastické! Kde jinde si s nimi tak dobře povykládáte? I když to všechno dlouho trvá... A často to je poučením i pro mě.
Kdyby žena věděla, co muž prožívá
Muž potřebuje, aby mu žena projevovala úctu, tak si ho udrží! Žena potřebuje mužovu lásku − a opravdová láska je oběť!
Doporučujeme
Modlete se za
Duchovní hlad
Znáte statečnou ženu z Přísloví 31? Co ta toho zvládne! Mimo jiné vstává brzy ráno, aby se všem v domácnosti postarala o jídlo.
Chystáte dětem snídani a svačinu? A manželovi? A velkým dětem? Statečná žena to dělala. Možná s tím měla víc práce než my dnes.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Statečná žena vstává brzy ráno, dokonce ještě za tmy, a přemýšlí, co dá rodině a služebnictvu jíst. Je-li chleba biblickým znázorněním duchovní potravy, pak v tom vidím příklad, aby žena vstávala brzy ráno a přemýšlela, co říct svým dětem, možná i manželovi, co by je duchovně nakrmilo. (Stejně tak bych to mohl říct o muži.)
Duchovní nasycení znamená něco víc než si přečíst kousek z Bible a intelektuálně se dovědět něco nového. To také, ale navíc je duchovní potrava něco, co nám rezonuje hlouběji, a my cítíme, že to souvisí s komunikací s Bohem. Dotýká se to naší vůle i emocí a burcuje to naši odpovědnost.
Jako novorozené děti mějte touhu po nefalšovaném mléku Božího slova, abyste jím rostli. 1 Petrův 2,2
Projevuje se to i v chování – jako uklidnění, moudrost, impuls, jindy jako naléhavost nebo dokonce obava, co když neposlechnu. A člověk tím dostává vnitřní duchovní energii pro nároky všedního dne.
Duchovně nakrmený člověk pak může během dne inspirativně mluvit s druhými, má co říct dětem, manželovi, kolegům v práci. Naše slova nejsou prázdná. A platí to pro ženu, pro muže a pro každého křesťana − jako výzva, aby se pravidelně krmil a nebyl hladový.
Hladový člověk
Pokud člověk duchovní potravu zanedbává, má hlad, který se v několika směrech podobá tomu, když má fyzický hlad (i když ne ve všem).
Hladový člověk je neklidný. Žaludek mu nedá pokoj, vyrušuje ho, pořád si říká, že je prázdný. Stejně tak duchovně hladový člověk těká, nesoustředí se, jako by se pořád něčeho bál, něco čekal − a neví co. A když se potom nají, uklidní se, nebojí se, dočkal se...
Hladový člověk je nespokojený, fňuká, pořád si na něco stěžuje, má nesmyslné požadavky a reakce, není schopen odpočívat. Až se nají, najednou z něho nespokojenost spadne, pokud něco potřebuje, tak to umí vyjádřit a dokonce za to dokáže být vděčný. A když si lehne, tak snadno usne, odpočine si a je schopen dále fungovat.
Hladový člověk je slabý. Nesnese žádnou zátěž, nic nevydrží, u ničeho nevydrží, nevěří sobě, druhým, ani Bohu. Snadno se zapotácí, zakopne, zraní se – a se zlomenou nohou opravdu nemůže, nedonutíte, nic z něho nevymáčknete. Duchovně hladový člověk je náchylný k tomu, aby spadl (zhřešil) a pak nemá sílu cokoli udělat.
Pro hladového člověka všechno ztrácí smysl. Nemá smysl pro povinnost, nechápe proč ho potkala ta či ona těžkost, je netrpělivý, vznětlivý.
A když se jedná o hladovou ovci, která ve chlévě nedostane dost jíst, nebo žije v prostoru, kde je tráva zdupaná až na bláto, pak se snaží žrát trávu za plotem, podleze/přeleze ho, odcizuje se a odchází jinam.
A co půst?
Existují však také rozdíly. Zatímco fyzickému tělu prospěje občasný půst, s duchovním pokrmem je to jinak. Určitě bychom si neměli udělat volno ve smyslu „zahřešit si“.
Jestliže však čteme Bibli pravidelně, může mít smysl, když nějaký čas, snad několik dnů, budeme přečtené trávit. Například modlitbou, kdy se Slovo stane součástí našeho nitra, naší osobnosti. A Bůh může skrze svého Ducha tento obsah dotvářet, upevňovat, dávat konkrétní podobu pro náš praktický život. − A pak se zase rychle vrátit k pravidelnému čtení.
Zdroje duchovní potravy
Především je to Bible, něco je možné pochytit v církvi (pokud je tam kazatel, lidé, kteří nejsou duchovně vyprahlí, hladoví), někdy nás nasytí někdo ze zkušených přátel, ale nejlépe je naučit se krmit sám přímo od Boha − číst Bibli s modlitbou, aby mě to naplňovalo a dávalo mi to smysl.
A potom budete moct krmit i své okolí, napřed to nejbližší, potom i to vzdálenější. Jako statečná žena z Přísloví 31.
Jan Vopalecký, srpen 2023
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
