& PREP od lenky- deprese starých lidí

S rostoucí chudobou narůstají úzkosti a lidé přestávají být schopni řešit situaci racionálně, upozorňuje sociolog

1. červen 2022

Život k nezaplacení

Největší audioportál na českém internetu

Studie z Harvardu prokázala, že ve stresu z finanční tísně také klesá IQ a racionální kompetence, všímá si Daniel Prokop. Lidé pak snadněji spadnou do dluhových pastí | Foto: KAREL KOPÁČ / CNC , CNC / Profimedia

Poslechněte si rozhovor Jana Pokorného se sociologem Danielem Prokopem

19:22

Během pandemie doléhaly příznaky deprese a úzkostí hlavně na mladé lidi a také matky s dětmi. S válkou na Ukrajině a zdražováním se situace změnila. Teď psychické potíže pociťují nejčastěji samostatně žijící senioři, ale i další nízkopříjmové skupiny. Ukazují to data výzkumného projektu Česko 2022: Život k nezaplacení společnosti PAQ Research a Českého rozhlasu.

Vláda má ve středu schválit podobu jednorázového příspěvku na dítě. V čem je návrh mimořádně komplikovaný, že se ho nedaří ani v podobě vládního návrhu schválit?

Kromě nejistoty o smysluplnosti, tak je to v dokazování příjmů. Pokud to chápu správně, tak chtějí propojovat data z registrů o příjmech. A to je vždycky složité. Potvrzuje se, že to musí být hodně jednoduché, prostě dát to všem nebo dát to jenom lidem, o kterých víme, že to potřebují – samostatně žijícím důchodcům a lidem, kteří mají přídavky na děti. To se dá udělat během týdnů. Nebo se to takto zesložití. Jít tou střední cestou, že to dáte skoro všem a je to složité, je asi to nejhorší.

IROZHLAS

Za každé dítě do 18 let příspěvek pět tisíc. Vláda schválila pomoc pro rodiny s příjmem do milionu

Jakých změn by měl podle vás ten návrh doznat?

Vláda už to musí politicky prosadit zhruba v té verzi, kterou prosazuje. Ale kdybych to dělal já, tak to rozhodně udělám tak, že to dám potřebným skupinám, které jsem zmínil, a zbytku bych zvýšit slevu na dani na první dítě, což je věc, která se dá udělat jednoduše během týdnů. Podporovalo by to rodiny s dětmi a bylo by to administrativně jednoduché.

Úzkost z nejistoty

Stoupá počet seniorů, kteří trpí psychickými problémy. Příznaky deprese nebo úzkosti se na jaře objevovaly skoro u každého pátého samostatně žijícího důchodce, což je až čtyřikrát víc oproti loňskému červenci až listopadu. Když se na to podíváme, jsou ty nynější subjektivní ekonomické problémy vnímané hůř, než byl například první lockdown?

V prvním lockdownu narostly příznaky depresí a úzkostí mezi lidmi, kteří jsou mladí, protože se jim hodně změnil život. Sociální aktivity, styky s přáteli se přerušily. Narostlo to mezi ženami s dětmi v domácnosti, které ztratily příjmy, šly na ošetřovné, zároveň byly izolované doma s dětmi na distanční výuce. A narostlo to mezi lidmi, kteří ztratili příjmy – skupina lidí na dohodách a podobně. Souvisí to s ekonomikou a s izolací.

Nyní to narůstá mezi důchodci, zejména samostatně žijícími, a narůstá to mezi lidmi, kteří jsou zasaženi energetickou krizí. Takže to souvisí mimo jiné i s ekonomickou situací.

Kdybychom to shrnuli, dá se tedy říct, že obavy z pandemie vystřídaly obavy ze zdražování? Zjednodušeně řečeno.

Obavy ze zdražování, hraje tam asi roli Ukrajina nebo obavy ze světového dění. Trošku víc to narůstá vždycky na jaře, v dubnu a podobně. Narůstá to specificky mezi těmi skupinami, které jsou nejvíc zasažené inflací. Z filmů si často myslíme, že duševní problémy – deprese, úzkosti – jsou problémy střední třídy, která chodí k psychiatrům. Ale lidé, kteří jsou v příjmové chudobě, deklarují symptomy duševních problémů skoro dvakrát častěji než vysokopříjmoví. Nejsou tolik vidět, nemohou si to dovolit řešit. Často neví, jak to řešit. Když vám není dobře, tak ta ekonomická situace vám nepřidá.

Důležité je to subjektivní vnímání, protože řada starších lidí si myslí, že je to jenom smutek, který ke stáří patří. Ale může to být zárodek nebo už projev nějaké vážnější choroby.

Ptáme se na psychologickou baterii, která měří symptomy, jako že nemůžete spát, nechce se vám ráno vstávat, na nic se netěšíte. Je to dotazník, který je používaný v psychologii, aby odhalil první náznaky symptomů. Neznamená to, že 13 % lidí, což je dnes to číslo, má klinické deprese. U části lidí to může být nějaký chvilkový stav, ale to číslo narostlo a zajímavé je, že se nikdy nevrátilo do stavu před covidem. Běžně to bylo asi 6 %, v covidu to narostlo na 19 % – počet lidí s úzkostmi, depresemi – a teď to narostlo z 10 na 13 %. Krize se střídají za sebou tak, že část populace je vystresovaná dlouhodobě.

Že tam není žádné kreativní mezidobí.

Dva roky bez krizí.

Ohroženi jsou, už jste to říkal, především ti senioři, kteří žijí sami, ale duševní nepohoda stoupá i u dalších typů nízkopříjmových domácností, u kterých?

Obecně stoupla víc mezi rodinami s dětmi i s nízkými příjmy, to jsou dvě ekonomicky nejohroženější skupiny. Také se víc izolují, protože když šetříte, tak si přestanete tolik užívat volný čas a sociální izolace souvisí s duševními problémy. Kombinují se tam tyto faktory.

Daniel Prokop, sociologSociolog Daniel Prokop|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

Co je zajímavé, že je prokázáno, že když jste hodně ve stresu a máte tyto problémy, tak vám také klesá IQ. Je to studia Harvardu, že i během jednoho roku, kdy se propadnete do chudoby, tak vám kvůli stresu a souvisejícím věcem klesnou hodnoty v IQ testech o 10 nebo 13 bodů.

Takže problém je, že lidé, kteří se propadají do chudoby a narůstají u nich úzkosti, tak přestávají být schopni řešit tu situaci racionálně. A roste riziko, že udělají unáhlené řešení typu spotřební půjčky. Je to věc, na kterou občas nemyslí kurzy finanční gramotnosti, že potom jste v takovém stresu, že ve chvíli, kdy kdybyste jí potřebovali, tak vám finanční gramotnost odejde.

Past spotřebního úvěru

Dá se to vysledovat i ze zpráv, které dostáváme, že poskytovatelé půjček zintenzivnili své nabídky. Dokonce posílají osobní, jakoby rukou psané dopisy s tím, že nenahlíží do registru dlužníků, že půjčí snadno, za pár dní budou mít lidé peníze. Jenže tito poskytovatelé se nepodílejí na rizikovosti těchto úkonů a zejména méně finančně gramotní lidé nebo lidé, kterým se stalo to, o čem jste mluvil, můžou sednout na lep. Tady asi stát nemůže nějak efektivně zasáhnout.

Může zprovoznit tu pomoc, může zprovoznit ty věc, o kterých jsme se bavili, jako je příspěvek na bydlení, aby to lidé nebrali jako poslední možnost. Rád bych řekl posluchačům: Prosím, zkuste požádat o tyto formy pomoci, 20 % lidí na to má nárok. Spotřební úvěry by neměly být řešením toho, že člověk nemůže splácet energie. Může k tomu být člověk dotlačen.

Skutečně se ukazuje, když jsme dělali výzkumy mezi lidmi v exekuci, že velká část se do nich – pořád je dnes nějakých 700 tisíc lidí v exekuci – dostala tak, že si vzala spotřební úvěry na takovéto hrazení věcí, které nestíhali – energie, nájmy, telefony a podobně.

IROZHLAS

Sněmovna schválila opakování milostivého léta. Trvat má tři měsíce, začít v září, náhrada bude 1815 korun

Pokud si pamatuji, minimálně polovina se do exekuce dostala takto a polovina takovými věcmi, jako jsou nesplacené pokuty za tramvaj nebo takové věci, že si půjčili na dovolenou. Podceňujeme, kolik lidí se do exekucí dostalo tím, že tam byli dotlačeni svou ekonomickou situací. A to je další urgence pro stát, aby to řešil, aby nešetřil v těch formách pomoci, jako je příspěvek na bydlení, aby se tady nevytvořil další 100 tisíc lidí, kteří jsou v exekucích.

Ekonom Mojmír Hampl v úterním pořadu Fokus Václava Moravce v České televizi říkal, že na tango musí být vždycky dva. Když se bavili o půjčkách a o dluzích – v tomto případě ten, kdo půjčuje a kdo si půjčuje. Je nějaké univerzální pravidlo, kdy si půjčit a co si ohlídat?

V Česku byl vždy problém, že problémy se skrývaly v sankčních ujednáních a podobně. Určitě bych radil přečíst si s někým tu smlouvu. Protože lidé, kteří jsou dotlačeni k tomu, že si půjčují takto u nějakých společností, tak by měli využít toho, že s někým smlouvu zkonzultují.

Člověk by měl omezit půjčování si na krátkodobé věci a snažit se to vyřešit jinak. Jsou detaily, které jako bychom mohli řešit dlouho, ale určitě je lepší vyhnout se nebankovní společnost. Je to ale i role bank, aby lidem umožnily rozklady hypoték a podobně, aby tu část střední třídy, které narostly náklady na hypotéky při refinancování a zároveň energie, aby nebyla dohnána do nějakých problémů. Takže chtělo by to nějakou vstřícnost bank, aby v tomto umožnila k lepší čerpání.

Poslechněte si celý rozhovor se sociologem Danielem Prokopem.