Citát z Bible:
Přísná výchova se ovšem v tu chvíli nikdy nezdá příjemná, nýbrž krušná, později však přináší ovoce pokoje a spravedlnost těm, kdo jí prošli.
Žd 12,11 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Snacha a tchyně . .
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Procházky s dětmi jsou fantastické! Kde jinde si s nimi tak dobře povykládáte? I když to všechno dlouho trvá... A často to je poučením i pro mě.
Muž potřebuje, aby mu žena projevovala úctu, tak si ho udrží! Žena potřebuje mužovu lásku − a opravdová láska je oběť!
Existuje jedna zajímavá skupina lidí. Žijí odvážně, nezdá se, že by si s něčím museli dělat starosti, spíš naopak, s ničím se nemazlí. Jejich odvaha ve skutečnosti není odvaha, ale troufalost a drzost. Peprně se vyjadřují nejen o těch, se kterými nesouhlasí, ale o všech, kdo se jim právě nezdají. Pohrdání jakýmikoli autoritami mají už ve své podstatě. O ničem a nikom neumí mluvit s úctou, k ničemu nemají respekt. Když jim dojdou při sporu argumenty, začnou se vysmívat a dávají najevo pohrdání, což jsou silné, ale neférové zbraně. Jejich vinou se i základní hodnoty života stávají terčem posměchu a neúcty. Jejich obětem se potom všechno hroutí a nemají na čem stavět. Důsledkem je dnes například pokles hodnoty rodiny, poctivosti, spravedlnosti a mnohé další.
Tito lidé umí bavit druhé, jsou sympaťáci, člověk se v jejich společnosti zasměje, možná si spraví náladu i sebevědomí. Jakmile se však ale stane terčem jejich vtipu, ukáže se jejich pravá podoba a člověk odchází znevážený, zneuctěný a vnitřně zdrcený.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Taky se u těchto lidí zdá, že nemají hranice. Proč by si měli něco odříkat, proč by měli nějak „trpět“, jinými slovy proč by si nedopřáli hned jakéhokoli požitku, na který si vzpomenou. A to i za cenu morálního ústupku, poklesku nebo hrubého hříchu. Avšak sportovci, umělci a lidé, kteří něco už skutečně dokázali, dospěli ke skutečným hodnotám cestou odříkání, sebekázně a dřiny. Pán Ježíš říká, že máme zapřít sami sebe, přijímat to, za co každý den neseme odpovědnost (svůj „kříž“), a tak máme jít za ním.
Jedním z jejich skutečných cílů je vydělat, prostě prachy. Jsou schopni vymyslet jakékoli teorie a smyšlenky a podávat je jako skutečnost takovým způsobem, aby na tom co nejvíce vydělali. Co na tom, že zanedlouho někdo jiný řekne, že se „mýlili“. Sebehloupější či sebeodvážnější výmysl podepřou například lží „vědci nedávno zjistili, že...“, média se toho chopí a jim se peníze jen sypou.
I když dokážou hodně mluvit a oslňovat, Bůh ví, že jsou uvnitř prázdní. Na první pohled tak však nevypadají. Jsou jako mračna v době sucha, člověk se těší, že zaprší a tráva se zase zazelená, ale ono pořád nic − z těchto mraků nezaprší (verš 17), jsou prázdné. Člověk si je chce poslechnout, možná se během jejich programu zasměje, ale když skončí, uvědomí si, že v tom nebylo nic, co by za něco stálo − bylo to jen prázdné řečnění. Očekávali jsme od nich úlevu, nějaké východisko, ale nakonec jsme zjistili, že sami jsou zotročení a v hloubi duše touží po svobodě.
Co je to za lidi? Jak se dají souhrnně označit jedním pojmem? Bible říká, že to jsou lživí učitelé. Porovnáme-li biblický text (2. Petrův 2 − viz úryvky vpravo) s tím, co slyšíme nebo čteme o lidech, kteří mají vliv, až se polekáme, jak velká je tu podobnost. Biblický text však vyznívá jinak, než bychom čekali. Ne že povýšené výstřelky a nepravdy tolerantně přejde, člověku je až líto, jak přísný trest tyto „učitele“ jednou čeká: „Uvedou na sebe náhlou zhoubu, budou postaveni před soud, zahynou ve své zkaženosti, je pro ně připravena nejčernější tma.“
Přiznám se, že mi z tohoto textu až zatrnulo: na ty, kdo vychovávají či mají vliv druhé lidi, jsou kladeny velké nároky. Je to něco příšerného, co čeká takzvané učitele, kteří jsou sice oblíbení, obdivovaní, bohatí, mají vliv, ale ve skutečnosti sváději druhé, aby věřili lži, jsou to učitelé, kteří vším a všemi pohrdají, jen si užívají, hrabou pro sebe peníze a přitom jsou žalostně prázdní.
O tomto tématu sám musím mluvit opatrně, Vychází z biblického textu, který mluví o skupině lidí, se kterými bych možná mohl mít něco společného. Jsou to učitelé. Snad můžu říct, že u sebe vnímám dar učitele, ale text mluví o učitelích, kteří učí špatně. A pokud jde o mně, tak to nechci. Mám jiné ambice, byť cesta k jejich splnění je kamenitá a náročná. Moje ambice vyjadřuje jiný biblický citát: „Prozíraví budou zářit jako záře oblohy, a ti, kteří mnohým dopomáhají k spravedlnosti, jako hvězdy, navěky a navždy.“ (Daniel 12,3)
Jan Vopalecký, duben 2018
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
V Božím lidu bývali ovšem i lživí proroci; tak i mezi vámi budou lživí učitelé, kteří budou záludně zavádět zhoubné nauky a budou popírat Panovníka, který je vykoupil. Tím na sebe uvedou náhlou zhoubu.(2) A mnozí budou následovat jejich nezřízenost a cesta pravdy bude kvůli nim v opovržení. (3) Ve své hrabivosti budou vám předkládat své výmysly, aby z vás těžili. Soud nad nimi je už připraven a jejich zhouba je blízká.
(17) Takoví lidé jsou jako prameny bez vody, mračna hnaná bouří; je pro ně připravena nejčernější tma. (18) Řeční prázdně a nabubřele a svádějí nezřízenými vášněmi ty, kdo se právě vymaňují ze života v klamu. (19) Slibují jim svobodu, ale sami jsou služebníky záhuby.
2. Petrův 2,1-3.17-19