Citát z Bible:
Kdo sází a kdo zalévá, patří k sobě, ale každý podle vlastní práce obdrží svou odměnu.
1K 3,8 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Snacha a tchyně . .
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Procházky s dětmi jsou fantastické! Kde jinde si s nimi tak dobře povykládáte? I když to všechno dlouho trvá... A často to je poučením i pro mě.
Muž potřebuje, aby mu žena projevovala úctu, tak si ho udrží! Žena potřebuje mužovu lásku − a opravdová láska je oběť!
Táto, děti potřebují tvůj čas, zájem, ujištění i tvé prohry. Nasávají tě všemi smysly. Jsi pro ně pevný bod, ať jsi jakýkoliv. Pak budou v dospělosti pevné.
Čísla nejsou jediný způsob, jak měřit zdraví a efektivnost sboru, zvlášť u menších sborů.
Někdy se hodnotí zdraví sboru podle toho, jak je velký, ale existují zdravé sbory bez ohledu na to, jak jsou velké.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Dnes se podíváme na osm užitečných způsobů, jak odhadnout zdraví a efektivitu sboru a nebudeme přitom používat čísla.
Ježíš nám dal velké přikázání (o lásce) a velké poslání (k evangelizaci). To je poslání každého sboru. Ale každý sbor to bude dělat jinak než okolní sbory.
Každý vedoucí každého sboru potřebuje vědět, jak jejich sbor plní velké přikázání a velké poslání ve vlastním kontextu.
Stále musíme sledovat zdraví a efektivnost sboru podle otázek: Jsme sbor, který uctívá Boha? Jsme sbor, kde se lidé navzájem milují? Jsme evangelizační sbor? Jsme sbor, který má soucit? A který má zdravé učedníky?
Následující body nám pomohou odhalit, jak na tom jste.
Starosta New Yorku v osmdesátých letech se proslavil tím, že chodil po městě a ptal se lidí: „Jak se mi daří být dobrý starosta?“ Dokážete si představit, že ne vždy dostal pochvalnou odpověď, ale pro každého vedoucího je důležité si klást tuto otázku.
Otázka: „Jak jsme na tom?“ by měla být náš trvalý postoj. K tomu patří ochota slyšet poctivé odpovědi.
Když se o zdraví a efektivnosti sboru bavíme sami mezi sebou, má to své limity. Potřebujeme poctivé hodnocení také zvenku.
Když přijdou přátelé a sousedé, je třeba jim nabídnout, aby nám dali zpětnou vazbu. Některé sbory dokonce zvou lidi právě proto, aby jim řekli, co vidí, cítí a prožívají z jejich perspektivy.
Pokud se bojíte vyslechnout, co řeknou lidé zvenku, je to výstražné světlo, že váš sbor není zdravý, jen vy nejste ochotni to připustit. Nebo je pro vás bolestné slyšet, co stejně víte, že je pravda.
Při srovnání obvykle vyplyne jedna ze dvou věcí:
a) Nezdravé sbory mají stejné složení jako okolí kdysi dávno − buď když sbor vznikl nebo v období jeho největšího rozmachu. Zamrzli na místě, opakují něco, co už nefunguje. Ztratili schopnost komunikovat s lidmi kolem.
b) Zdravé sbory vypadají stejně jako jejich okolí v současnosti − podobné demografické složení věku, zaměstnání atd. Takové sbory nezměnily své poselství nebo hodnoty, ale naučily se komunikovat tak, aby tomu rozumělo současné okolní prostředí.
Nezdravé sbory se zabývají vlastními událostmi a pohodlím − a sborový časopis to odráží.
Časopis zdravého sboru je dobrou směsí událostí, které posilují současné návštěvníky sboru (chvály, učednictví, vztahy) i události, které se týkají okolí (pracovní týmy, diakonické služby)
Dřív jsem nenáviděl setkání vedoucích, která se vlekla kvůli zbytečnostem. Ale po letech, kdy se sbor stal zdravějším, zjišťuji, že se na ta setkání těším. A pořád nesnáším špatná, zbytečná, neproduktivní jednání.
Ve zdravem sboru jsou administrativní jednání stručná, efektivní, a pokud to není nutné, tak se nesvolávají často. Jestliže splňuji tato kritéria, pak setkání, na kterých se řeší problémy, vytyčují vize a budují týmy, jsou nejen snesitelná, ale také vzrušující, povzbuzující a dokonce zábavná.
Ani zdravé sbory se nevyhnou konfliktům, ty se s nimi však vypořádávají rychle, ne jednostranně a efektivně.
Proto je třeba konflikt rozpoznat ihned, jakmile vznikne, nebo raději ještě dříve. Čím dříve ho odhalíte, tím bude menší a tím jednodušeji se vyřeší.
To neznamená, že na všechno hned udeříme. Některé malé problémy vyprchají a ztratí se samy, pokud jim nedopřáváme živnou půdu. Jakmile ale zjistíte, že se to nerozplyne samo, pak platí, že čím dříve ho řešíme, tím lépe.
V nezdravých sborech se hodně mluví o tom, jak se vrátit do zlatých starých časů − bez ohledu na to, jestli to byla pravda, nebo zůstaly jen vzpomínky.
Zdravé sbory si váží minulosti, budují na ní, ale nevracejí se do ní. Nikdy nesmíme zapomínat, co mezi námi udělal Bůh, ale měli bychom být zaměřeni především na to, co Bůh dělá mezi námi a co chce dělat v budoucnosti.
Další inspiraci najdete v článku Znaky zdravého sboru
Karl Vaters,
přeloženo s laskavým svolením autora,
zkráceno
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!