Citát z Bible:
Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.
1K 13,6 E
(Další citáty)
Doporučujeme články
Výchova a fyzické tresty
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Dítě nechce chodit do školy − bojí se
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena jako bohyně
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Mezi dvěma ženami
Snacha a tchyně . .
Manželská nevěra − existuje ještě šance?
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Děti chodí pomalu a u všeho se zdržují
Procházky s dětmi jsou fantastické! Kde jinde si s nimi tak dobře povykládáte? I když to všechno dlouho trvá... A často to je poučením i pro mě.
Kdyby žena věděla, co muž prožívá
Muž potřebuje, aby mu žena projevovala úctu, tak si ho udrží! Žena potřebuje mužovu lásku − a opravdová láska je oběť!
K čemu je táta? − 1. část
Táto, děti potřebují tvůj čas, zájem, ujištění i tvé prohry. Nasávají tě všemi smysly. Jsi pro ně pevný bod, ať jsi jakýkoliv. Pak budou v dospělosti pevné.
Své děti si ukrást nenecháme!
Nikdo konkrétní za to sice nemůže, ale lze sledovat faraonovské trendy − snahu odloudit děti od rodičů. Jak se rodiče mohou bránit, aby jim děti nebyly „ukradeny“?
Jsi dobrý příklad?
Dobrý osobní příklad je silnější magnet, než silná slova. Zvlášť, když je naším vzorem Ježíš. Ale následovat Ježíšův příklad je pořád málo!
Doporučujeme
Modlete se za
Silné zážitky s Bohem
Máte rádi adrenalinové zážitky? Někdy se nám náš křesťanský život zdá obyčejný, nudný, rutinní, my sami víme, že to není dobře, že by to chtělo něco dramatického, nějaký zážitek − čím silnější, tím lepší? Jedním z těch, kdo vyhledávali silné zážitky, byl Ježíšův učedník Petr. Pán Ježíš to věděl a také mu adrenalin dopřával.
Jako strašidlo
Jednou řekl svým učedníkům, ať přeplují na druhou stranu jezera. Učedníci vypluli, za chvíli se setmělo a navíc se zvedl vítr a vlny. Měli co dělat, aby udrželi směr. Situace se vyhrocuje tím, že v noci na těch vlnách něco vidí − není to loď, spíš jako by nějaká postava! Strašidlo! Co mají dělat? Otočit se a plout zpátky, nebo se nechat unášet vlnami? A tito zkušení chlapi, kteří už mnohokrát strávili noc na moři, teď začínají křičet strachy! Vtom slyší Ježíšův hlas, že se nemusí bát − vždyť to je On.
V tu chvíli Petr říká: „Jestli to jsi ty, tak mi poruč, ať jdu k tobě po vodě!“ − Ježíš bez mrknutí oka říká: „Pojď!“
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Petr vystoupil z lodi a šel po vodě. Když uviděl vlny, dostal strach a propadl se do hlubin. Ježíš ho zachránil, oba spolu nastoupili do lodi a vítr se utišil. (Příběh z Bible, Matouš 14,22-33)
Petrovi nestačilo, že to není strašidlo, chtěl prožít něco silnějšího, proto říká: „Pane, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodě!“
Proč chtěl Petr něco takového? − Chtěl prožít Ježíše a jeho moc na vlastní kůži. Ale nechtěl se do nesmyslného rizika pouštět na vlastní pěst. Neříká: „Fakt? Tak já jdu za tebou“, ale nechá si to od Pána posvětit, vlastně si říká, aby mu to Pán přikázal: „Pane, poruč mi přijít k tobě po vodě!“
Ježíš v bílém
Později (Matouš 17,1) chtěl Pán dopřát třem učedníkům jiný silný prožitek. Zavedl je na vysokou horu a tam se před nimi proměnil do andělské podoby, takže ho uviděli v bílém rouchu, jak stojí vedle Mojžíše a Eliáše. Petr z toho byl zase nadšený a chtěl nejen u toho být, nejen to vidět a zažít, ale chtěl být dokonce sám nějakým aktérem − proto rychle něco vymyslel: postaví tři stany! Nedocházelo mu, že to je úplná zbytečnost.
Něco mu však zůstalo, co do smrti nezapomněl (2. Petrův 1,17-18). Slyšel samého Boha, jak o Ježíši říká: „To je můj milovaný Syn, ten se mi líbí, jeho poslouchejte.“
Vyhledávat zážitky? Za jakých podmínek?
Touha po zážitcích má svá rizika. Petr − na Ježíšův pokyn − vystoupil z lodi a kráčel po vodě. Měl k tomu jeho pověření, šel tedy v Boží moci, byl to pro něho adrenalinový zážitek, ale za pár vteřin se ukázalo, že na to jeho víra nestačí, stal se z něj člověk bez zvláštních schopností a začal se topit. Příčina byla v tom, že pro strach přestal věřit.
Silné zážitky jsou fajn, ale v nich se stáváme zranitelnými, vycházejí během nich najevo naše nedostatky a všichni vidí, jak se propadáme.
Těm, kdo zůstali v lodi, se nedivím, vzpamatovávali se z bouře na moři, byli už dost vyděšení z Ježíše, kterého ještě před chvíli vnímali jako strašidlo. Nenapadlo je, že by ještě chodili po vodě, nenapadlo je, že by mohli zažít něco mimořádného, netoužili po adrenalinu. Ale taky nikdo nezjistil, jak je na tom jejich víra, a nikdo z nich si neutrhl ostudu tím, že by se při chůzi po vodě začal topit.
Chceme mít zážitky s Pánem? Klidně, ale jde o to, aby to byly zážitky na Pánův příkaz, ne naše chvástavá exhibice. Uvědomujme si, že vždy jde o pevnost a hloubku naší důvěry v něho. Také to zahrnuje riziko, že zážitek nemusí dopadnout triumfálně.
Nebojme se prožívat něco s Pánem. Chtějme vidět, že Bůh koná své dílo, chtějme být u toho, chtějme být součástí a nástrojem Božího působení. Možná se nám někdy zdá, že jsme malí, že se na to nehodíme, možná jsou naše nápady hloupé, možná z toho vyjde najevo, jak jsme nezralí, nicméně přesto je to vyjádření, že chceme být Pánu blízko a poznávat ho nově.
Ale má to své pravidla a hranice. Jde o to, aby to bylo skutečně s Pánem a na jeho příkaz. A jakmile se začne něco dít, třeba něco nepříznivého, co vypadá jako strašidlo, nebo když kolem sebe vidíme reálné nebezpečí vln nebo nás překvapí nadpřirozená schopnost chodit po vodě, nenechme se zaslepit, nezačněme pochybovat. Jakmile přestáváme být vírou závislí na Bohu, stáváme se bezmocnými a ze zážitku je fiasko.
Shrnutí: Silný zážitek s Ježíšem
- Může přijít nečekaně, bez přípravy, ve chvíli, kdy jsme třeba unavení a chceme mít klid. Život s Bohem znamená být kdykoliv připravený na změny.
- Představuje nové poznání Pána. Napřed se nám jeví jako strašidlo a my křičíme strachy. Ale pak je ohromnou úlevou a novým objevem, jak ještě se Pán může projevovat.
- Někdy je touha po nezvyklých Božích projevech v našem životě jenom frajeřina – a Pán ji musí z naší víry oškrábat – Petr se začal topit.
- Záchranným katapultem v bezvýchodné situaci je pohled na Pána. Neotáčej se, nedívej kolem, nerozptyluj se − tím odhaluješ svoji nestoprocentnost, roztěkanost. Během zážitku − a vlastně v každém okamžiku svého života − udržuje svůj pohled zaměřený na Pána.
- Zážitek s Pánem je něco, co ti nikdo nevyvrátí. Jakmile s ním něco silného prožijeme, žádná argumentace nás nepřesvědčí o opaku. Zůstane nám to v srdci nesmazatelně na celý život. Petr po mnoha letech píše, že zážitek na hoře proměnění je stále pro něj nezvratný důkaz, že Pán Ježíš je Syn, kterého na svět poslal Bůh jako Spasitele světa.
Jan Vopalecký, září 2018
Podobný článek:
Silný duchovní zážitek a strach
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Ruku na srdce, přiznejte si, že křesťanský život je někdy nudný. Nedávno se k nám přistěhovala babička. Potřebuje sice svůj klid, užívá si volného času v důchodu, ale má stálý zájem o dění kolem sebe. Zajímá ji, když někdo odchází, přichází, ptá se, kde jsem právě byl. Tak jí dopřávám to, že za ní zhruba dvakrát denně chodím na kafe. Člověk i v pětaosmdesáti potřebuje nějaké akce, něco akčního, a tak vždycky předem přemýšlím, co „šokujícího“, pro ni zajímavého jsem právě dělal, četl, slyšel, co dělají děti, co plánuji... Pro ni je zážitkem už jen to povídání, co kdo z nás v domácnosti dělá, kde je a co připravuje. A babička je vděčná, že aspoň tak může být u toho, že může mít takové „zážitky“.
Ještě důležitý dodatek
Když pak přijde období, kdy nám Pán zážitky nedopřává, tak je třeba vytrvat, vydržet, držet se víry. Zážitky nejsou důkazem našeho spasení, jsou prostě Božím darem. Nemůžeme to vzdát a jít si chytat ryby jako před obrácením (Jan 20). I v životě jiných Božích mužů bývalo období sucha, období bez zážitků.