Ocenění pro nenápadné

Pán Ježíš si jednou postavil před sebe sedm lidí (přesněji řečeno sborů) a hodnotil je. S každým z nich prochází jejich situaci, dává najevo, že je zná a ví, jak na tom jsou, a potom je hodnotí. K pěti z nich má výhrady, někdy i vážné, ale dva sbory procházejí bez výhrad.

Víte, čím se ty dva „úspěšné“ sbory lišily od těch ostatních? Byly to sbory utlačované, v soužení, v chudobě, bezmocné, přesněji řečeno jen s malou mocí − narozdíl od ostatních, které se měly čím vykázat a být na co hrdé.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

W. MacDonald
Zapomenutý příkaz: Buďte svatí
ALEF Křesťanské sbory, běžná cena 190 Kč
Naše sleva: 13 Kč
Vaše cena: 177 Kč

ks

Tak jsem si musel znovu promyslet, co vlastně má smysl, co hodnotí Bůh. Nejsem příliš ovlivněný tím, čeho si cení lidé, co ode mě očekávají? Kolikrát jsem slyšel: „Ale ty jako křesťan bys přece měl...“ Ne, nemusíme brát ohled na očekávání lidí.

Srovnání jednotlivých sborů se mě dotklo zejména proto, že jsem ovlivněn snahou být vidět a být oceněn. Dnešní prostředí, ve kterém žijeme, je plné této snahy. Říká se: „Kdo není na internetu, jako by ani nebyl.“ Na sociálních sítích se každý snaží získat co nejvíce lajků, každý web chce mít co největší návštěvnost, každá televize co největší sledovanost. A my jsme se tomu přizpůsobili a vidíme svou hodnotu v tom, když nás je vidět, když nám lidé dávají dobré reference.

Co však oceňuje Pán? Myslím, že lidi v jednotlivých sborech tehdy stejně jako dnes překvapuje to, co Pán oceňuje, nebo na druhé straně k čemu má výhrady.

My se snažíme pracovat pro Pána, být pilní a on Efezským vyčte, že to dělají bez lásky, Pergamoňanům, že tolerují nějaké teorie (učení), které by tolerovat neměli. Sbor v Sardis upozorňuje, že nestačí, když si říkají „Živý sbor“ (možná takový kdysi byl), když ve skutečnosti je to dnes sbor mrtvý nebo přinejmenším umírající. Laodicejští už byli na vrcholu, všeho dosáhli a užívali si svého bohatství. Vůbec si neuvědomovali, že Pánu vadí jejich vlažný postoj, spokojené odpočívání a to, že ve skutečnosti jsou chudí, slepí a nazí.

Co na druhé straně Pán oceňuje? Co od nás očekává? Vřelou lásku a oddanost místo množství rutinně odvedené práce, u které se cítíme umoření a často s výčitkami, že za ni máme malou odměnu. Vyhledává věrnost a to, abychom se nenechali ovlivnit falešnými naukami (které mají často společný znak v tom, že jejich nositelům jde o hmotný prospěch). A na sboru ve Filadelfii oceňuje jeho věrnost k jeho slovu, věrnost v tom, že Pána nezapřeli.

Čtení kapitol Zjevení 2-3 mě burcuje k tomu, abych sám přehodnotil, o co mi jde. Tlačí mě to k modlitbě: „Pane, vzdávám se těch pomíjivých hodnot, které mi moje prostředí vnucuje jako měřítka, už nechci hledět na úspěšnost mezi lidmi, ale zaměřuji se na to, co se líbí tobě: opravdovost, ryzost, soulad s tvým slovem, láska. A v pilné práci a vytrvalosti chci pokračovat. Amen.“

Jak bude znít vaše modlitba?

Jan Vopalecký, květen 2018

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl. (1)
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.