Skutečný sexismus

Společenská podpora toho, co ženě není přirozené

Převzato z časopisu Factum

Rozhovor s Birgit Kelleovou o spravedlnosti pro rodiny, o rovnostářském šílenství, genderovém mainstreamingu a o tom, jaký mají tyto ideologie vliv na naše děti.

Factum: Paní Kelleová, právě vyšla vaše třetí kniha Samice [Muttertier]. Jejím tématem je mateřství jako takové a proč je pod palbou. O co se jedná?

Birgit Kelleová: Tímto tématem se zabývám už léta a zjistila jsem, že na indexu jsou dvě věci: ženství a mateřství. Tato potenciální schopnost rodit děti, je něco „pra-ženského“. To nás ženy odlišuje od mužů. Ale mateřství je z nejrůznějších stran léta pod palbou, a to z nejrůznějších důvodů. Ženám a matkám to bere mnoho sil. Nic nevyvolává větší odpor než matka, která se prostě chce věnovat svým dětem.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Kevin Leman
Do pátku bude vaše rodina šťastnější
Návrat, běžná cena 280 Kč
Naše sleva: 22 Kč
Vaše cena: 258 Kč

ks

Kdo se za tím skrývá a z jakých důvodů?

Je zatím feministické hnutí, které mělo od začátku problém s mateřstvím. Mnohé z těchto žen nepočítají se svým mateřstvím nebo je vidí jako problém, protože mateřství prostě vyžaduje mít muže. To ženu svazuje, bere jí svobodu. Žena není nikdy tak bezbranná, jako když nosí dítě. Jsme odkázané na to, aby nás někdo chránil a finančně podporoval. To vytváří závislost, a právě to je pro feministky problém.

A má tento feministický způsob myšlení ještě dnes takový vliv?

Ano, feministické hnutí se institucionalizovalo. Feministky dnes sedí ve státním aparátu, ve stranách, správních radách, parlamentech, dokonce i v křesťanských organizacích. Mají pro sebe k dispozici rozpočty. Bojují za to, aby jejich dcery mohly být nezávislé, ale často zjišťují, že jejich vlastní dcery nejdou v jejich stopách. Mnoho žen se rozhoduje pro rodinu, a to je dobře.

Co ještě ubírá ženám síly?

Ekonomika, která má obrovský zájem na tom, abychom už nezůstávaly s dětmi. Všude je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Část těchto odborných pracovních sil je doma, protože dobře vzdělané matky vychovávají děti. V politice se používá pojmů jako „promrhaný potenciál“ nebo „kvocient nečinnosti“. Tyto síly se mají aktivizovat tím, že se ženy co nejdříve zase zaměstnají.

Proto se budují školky...

Ano, tak se dostáváme ke třetímu faktoru, který ničí ženy, a tím je politika. Ta nutí ženu jít do práce. Ořezávají se všechny podpory, které se vyplácejí rodinám přímo a místo toho se miliardy strkají do systému cizí péče o děti. Počet hodin, kdy jsou děti mimo rodinu, se stále zvyšuje. To jen proto, aby rodiče mohli v klidu být v zaměstnání. Z pohledu státu je to práce na černo, když se matka věnuje doma výchově dětí. Jestliže vychováváme děti zdarma, tento řetězec se přeruší.

A není to budování zařízení pro děti také někdy dobré? Mnoho žen je finančně odkázáno na to, aby mohly jít brzy zase do práce.

Pro to mám porozumění. Ale jde mi o spravedlnost a o spravedlivé rozdělování finančních zdrojů. Uznání ale patří také matce, která se rozhodne zůstat doma a starat se o své dítě. Jestliže je stát ochoten několika tisíci měsíčně podporovat to, aby dítě bylo celodenně ve školce, ale nedá nic matkám, které je vychovávají doma samy místo, aby je přenechaly cizím lidem, pak to není spravedlivé. Vychovatelka, která vychovává děti, dostane zaplaceno. Nebo to vezměme jinak: Jestliže si se sousedkou navzájem vyměníme každá svoje čtyři děti, pak dostaneme obě zaplaceno. Proč však stát nepodporuje rodiče, kteří se rozhodnou, že se budou celodenně starat o vlastní děti?

Vy sama nepovažujete za dobré, když se malé dítě příliš brzy dává do školky?

Považuji za šílenství, když se roční dítě dává do nějakého zařízení. Žádné roční dítě netráví rádo čas mezi cizími lidmi. Nechci odsuzovat matky, které své děti dávají do školky příliš brzy, ale upozorňuji na systém, který nás k tomu nutí. Většina maminek by ráda zůstala s dětmi do tří nebo až do šesti let a potom teprve by šla pracovat na částečný úvazek. Ale vinou politiky, která dotuje výchovu cizími lidmi, jsou matky závislé na tom, aby měly nějaké zaměstnání, nuceny k něčemu, co vůbec nechtějí. Široké masy vůbec nestály o zákonný nárok na místo ve školce.

Myslíte, že se za tím skrývá něco víc?

Jestliže stát někomu něco dává jen tak, pak by na to měl dohlížet. Skrývá se za tím nedůvěra vůči rodinám. Ursula von der Leyen razila pojem „sporáková prémie“ a říkala, že je třeba dávat pozor, aby se za peníze určené na péči o dítě nekupovaly dětem hrací konzoly a ploché monitory. Podle tohoto argumentu by se muselo zastavit vyplácení podpory v nezaměstnanosti − ze strachu, že několik málo rodičů podporu zneužije, nedostane raději nikdo nic. To je princip kolektivní viny!

Jaké má taková politika důsledky?

První důsledky jsou už patrné. Ženy začínají rodit daleko později. Věk prvorodiček se stále více odsouvá, bývá to až po třicítce. Máme stále méně rodin a když žena má děti, pak jich má méně než dříve. Období plodnosti, tedy rozmezí, kdy rodí děti, se zkracuje, jestliže se jí první dítě narodí v pětatřiceti!

Pokračování zde

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.(1)