Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdy ses rozhodl porozumět a pokořit se před svým Bohem, byla tvá slova vyslyšena (Bible, Da 10,12 E)

Aby se splnily vaše touhy

U dlouho v sobě nosím sny a touhy a občas přemýšlím, jestli se někdy vyplní. Někdy na ně zapomenu, pak se mi znovu vybaví, trošku je modifikuji, ale přece jen mám v srdci něco, co mě hněte, žene, a já přemýšlím, jakým způsobem to uskutečnit. Přitom musím poznamenat, že řadu z nich mi Bůh už až zázračně splnil. Stojí za to se občas ohlédnout a spočítat, co všechno nám Bůh už dal.

Co myslíte, splní se nám naše touhy a sny? Můžeme udělat něco pro to, aby se splnily? Určitou nápovědu jsem našel v Bibli (Daniel 10,12), kde anděl Danielovi říká: „Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdy ses rozhodl porozumět a pokořit se před svým Bohem, byla tvá slova vyslyšena.”

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Barbara Hughesová
Žena podle Božího srdce
Didasko, běžná cena 320 Kč
Naše sleva: 10 Kč
Vaše cena: 310 Kč

ks

Bůh vyslýchá naše slova, naše prosby a touhy v okamžiku, kdy se rozhodneme před ním pokořit. Své sny spřádáme většinou tak, že formulujeme, co cítíme v srdci, hledáme, co bychom vlastně chtěli a po čem v hloubi duše toužíme. To je dobré pro utváření a formulaci toho, co vlastně v životě chceme.

Dalším krokem − podle příkladu toho, jak Pán Bůh vyslyšel Danielova slova − je přinést své touhy k Bohu s odhodláním, s rozhodnutím mu porozumět a pokořit se před ním. Co znamená porozumět Bohu a pokořit se před ním?

Zřejmě je to něco zásadního a mocného, protože je to způsob, jak se naplňují naše touhy. Pod pojmem “pokořit se před Bohem” si představuji akceptovat to, co chce Bůh, co Bůh dělá, nic mu nevyčítat a důvěřovat, že moje sny a touhy vezme v úvahu.

Přiznávám, že často je těžké akceptovat některá Boží rozhodnutí, některé jeho jednání. Dokážu se pokořit, dokážu přijmout, když Bůh zamíří s mým životem jinam, než jsem si představoval? Když to představuje bolest, ztrátu, marnou námahu, neúspěch, křivdu ze strany lidí?

Danielovi Bůh vzkazuje, že jeho modlitba se splnila v okamžiku, kdy se rozhodl to akceptovat. My se často s Bohem hádáme, přesvědčujeme jeho i sebe, že jeho cesta není dobrá, že ji nechceme podstupovat − ale je to ztráta času. Bůh naše touhy začíná plnit až v okamžiku, kdy se pokoříme − kdy akceptujeme jeho cestu.

Teď vám dopřeji chvilku na to, abyste přemýšleli, co “pokořit se před Bohem” znamená konkrétně pro vás.

Dokázali jste se rozhodnout, že porozumíte, dokázali jste se pokořit a akceptovat jeho cestu s vámi?

Teď se podívejme, za co Daniel prosil, jaká byla jeho touha, co obsahovala jeho slova? Byly to touhy silného kalibru, Daniel prosí o smilování, protože si uvědomuje hříchy své i svého národa. Přiznává Bohu, že on, Bůh, je spravedlivý a má nárok na cokoliv. A prosí, aby odvrátil svůj hněv (Daniel 9,3.9.16-19),

O čem sníme my? Jak vypadají naše touhy? Není třeba na nich něco poopravit? Jsme ochotni se před Bohem pokořit?

Jan Vopalecký, červenec 2018

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.(3)
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.(1)