Tu se Pán obrátil a pohleděl na Petra; a Petr se rozpomenul na slovo, které mu Pán řekl: „Dřív než dnes kohout zakokrhá, zapřeš mne třikrát.“ (Bible, L 22,61 E)

Jakým pohledem se díváte?

Pohled odborníka

Bylo to asi dva měsíce po začátku studia na vysoké škole. Při jedné přednášce z matematiky napsal učitel na tabuli poněkud složitý algebraický výraz, trochu poodstoupil a říká: „Tak, když se na to podíváte svým okem, už skoro inženýrským, tak vidíte, že...“

Už si nepamatuji, co jsme viděli, ale dodnes oceňuji, že sotva po dvou měsících studia nás někdo kompetentní označil za „skoroinženýry“. Řekl bych, že nás tam celou dobu učili dívat se na věci „inženýrsky“. Mimochodem, učit se dívat na svět nově, jinak než dřív vidím dodnes jako největší přínos svého studia, i když jsem toho už hodně zapomněl.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Jan Vopalecký
Směr je jasný
Ethos, běžná cena 90 Kč
Naše sleva: 13 Kč
Vaše cena: 77 Kč

ks

Střih. Jiná situace. Sešli jsme se jako skupinka na novém místě, kde jsme ještě nebyli. Všichni sedíme kolem stolu, někteří v křeslech, jiní na židlích, v tom vejde do dveří Petr, trochu zvedne hlavu, rozhlédne se po místnosti a říká: „Ta stěna je křivá!“ Nikdo jiný jsme si toho nevšimli, jen jsme se tomu zasmáli. Když jsme pak tu stěnu zkoumali, opravdu byla křivá! Jak to Petr poznal? Byl to zedník, měl tedy v oku, jestli je stěna rovná, nebo ne. A sám byl hrdý, že on když postaví stěnu, tak bude rovná!

Dívat se s vděčností

Znáte člověka, který si stěžuje na počasí, ať je jakkoli. Svítí sluníčko? Je mu moc horko. Je zataženo? Je mrzutý, že sluníčko nesvítí. A když prší, naříká, že nemůže ven. No prostě škarohlíd. Jiní jsou spokojení, že svítí sluníčko a můžou ven, když prší, radují se, že příroda bude mít potřebnou vláhu. V čem je rozdíl? V tom, jakým pohledem se dívají.

Jaký máme pohled? Jak jsme se naučili dívat na věci a svět kolem sebe. Co nás při tom nejvíc ovlivnilo? Nepotřebujeme se na některé věci naučit dívat jinak, nově? Zvlášť v době, kdy se spousta věcí mění?

Tady si dovolím krátkou vsuvku o vděčnosti. Když se naučíme na život dívat s vděčností, být vděční za déšť i za sluníčko − a za všechno, co nám život přináší − pak najednou objevujeme, co jsme dřív neviděli. A to náš život obohacuje!

Proměňující pohled

Vzpomínáte si, jak Pán Ježíš seděl u ohně? Unavený, ruce svázané, každou chvilku mu někdo nějakou vrazil, pokřikovali na něho, obviňovali ho − a on nic. Zakokrhal kohout a on pořád nic. Ale přece něco: trošku pootočil hlavou, zvedl oči a podíval se na Petra.

Tento jediný pohled znamenal pro Petra radikální změnu v životě. Pán Ježíš mu tím připomněl svá slova, že ho Petr tuto noc třikrát zapře. Stalo se, právě třem lidem lidem tvrdil, že Ježíše nezná. A to se holedbal, že je připraven jít s Ježíšem i na smrt! Ježíšův pohled ho přivedl k slzám, nevydržel to, musel jít pryč, být sám a vyplakat se. Tolik ho to mrzelo! Ale právě tento pohled Pána Ježíše v něm způsobil obrovskou proměnu. Už o tom nikde není řeč, ale dále vidíme proměněného Petra, najednou se na sebe i na svět kolem dívá jinak. Nepochybuji, že to bylo díky proměňujícímu pohledu Pána Ježíše na Petra.

Shrnutí

Ať jste naštvaní, bezradní nebo naopak spokojení a daří se vám, stojí za to podívat se na sebe, na svůj život novým pohledem. A nechat Pána Ježíše, aby se na nás podíval také on. Jakou změnu to v nás vyvolá?

Jan Vopalecký, duben 2020

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl. (1)
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.