Citát z Bible:
Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti.
Jr 29,11 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Bůh jednou v noci zavolal na Samuela: „Samueli!“ Toho nenapadlo, že by ho mohl volal Bůh, tak šel za knězem Élím, který ho měl jako mladého kluka na starosti, protože si myslel, že ho Élí volá. Ale Élí spal a o ničem nevěděl. Teprve když se to třikrát zopakovalo, Élího napadlo, že Samuela možná volá Bůh.„
A opravdu! Když se Bůh ozval počtvrté a Samuel zareagoval, že slyší a uvědomuje si, kdo s ním vlastně mluví, Bůh mu i jako mladému chlapci svěřil velmi ostrá slova výtky ke knězi Élímu. Samuel neměl odvahu mu to vůbec říct.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Bůh to měl ale dobře vymyšlené! Říkám si, proč Bůh takovými hříchy, takovými výtkami zatěžoval Samuela, aby musel starému zkušenému knězi Élímu vytýkat jeho chyby? Nemohl to říct Élímu přímo?
Nemohl. Už mu to říkal přes proroka (1. Samuelova 2,27-34), ale Élí nereagoval. A teď si použil malého kluka Samuela. Kdyby Samuela hned napadlo, že to mluví Bůh, Bůh by mu to asi řekl − a Samuel si to mohl nechat pro sebe. A Élí by se vůbec nemusel dovědět, že ho Bůh volal. Bůh však musel třikrát zavolat Samuela, Samuel musel třikrát během jediné noci budit Élího, aby si Élí uvědomil, že Bůh chce Samuelovi něco říct.
Dokážete si představit, jak byl asi Élí zvědavý, co mu Bůh řekl? Možná dokonce záviděl, že to neřekl přímo jemu. Ale Élí Hospodinovo slovo nebral vážně a Bůh už k němu (přímo) nemluvil. Díky Boží taktice a režii byl Élí strašně zvědavý a Samuel − když to vůbec neměl v úmyslu − ráno Élímu všechno vyklopil. Tak Élí znovu slyšel výtky na svou adresu.
Neštve (rozuměj nemrzí) nás někdy, když Bůh osloví někoho jiného, když vidíme, že Bůh si používá jako svůj nástroj někoho jiného, a ne nás! A dokonce i tehdy, kdy se nás to docela přímo týká?
Možná je to tím, že Bůh s námi už mluvil, ale my jsme to buď nevnímali, nebo jsme dělali, že neslyšíme, prostě jsme nereagovali.
Na druhé straně vyzývám mladé lidi, pokud vám Bůh něco říká − věnujte tomu pozornost, poslechněte ho, udělejte, co říká!. Samuel vzal Boží volání vážně v prvním případě, kdy ho uslyšel. A bral ho vážně i potom a po celý život.
Poslechnout Boha je způsob, jak se můžeme stát Božími nástroji a konat velké věci i dnes.
Jan Vopalecký, srpen 2019
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!