Cesty ze závislosti

Závislosti se nedá efektivně zbavit tak, že závislému drogu odepřeme pomocí nějakého donucení zvenčí. Jakmile tento tlak pomine, dojde zpravidla k rychlému návratu. Zlepšení a náprava se podaří pouze tehdy, když se sám závislý chce ze závislosti vymanit a když je ochoten se k tomuto cíli aktivně dopracovat. Pokud se jedná o drogovou závislost, obvykle je k tomu potřebná pomoc zvenčí. A není příliš důležité, o jako závislost se jedná. V našem terapeutickém centru se věnujeme lidem s různými závislostmi a už řadu let jsme svědky, že velkou pomocí na cestě ke svobodě jsou tyto kroky:

Připustit si závislost!

První a nejdůležitější krok je to, aby si dotyčný připustil, že je závislý. Není to tak snadné. Tito lidé si závislost často nepřipouštějí, ale naopak ji třeba i několik let tutlají a skrývají. Jeden alkoholik, ze kterého bylo na dálku cítit, že je opilý, mi například tvrdil, že už několik let nevypil ani kapku alkoholu. Lidé svou závislost připustí až tehdy, když trpí opravdu hodně, například když už mají vážné zdravotní problémy. Gábina trpěla depresemi, byla dezorientovaná, ale přesto dlouho nechtěla přiznat, že je závislá na pornografii a médiích a že to má s jejím zdravím souvislost.

Opravdová touha po vysvobození

Závislý musí opravdu stát o vysvobození. Dotyční často vyjádří takové přání, ale často je to jen náznak, který pramení jen z rozumových důvodů. Dokud je v srdci touha po drogách větší než toto přání po vysvobození, pak je jen velmi těžké ne-li nemožné se ze závislosti vymanit. Nakolik to kdo myslí vážně, se často pozná podle toho, že je ochoten přijmout jakékoli opatření, jakýkoli prostředek, jen aby se z toho dostal. Závislý je pak také ochoten přijmout pomoc. Když pomoc odmítá nebo se vymlouvá, není zpravidla jeho utrpení ještě dost velké a všechny vnější snahy vycházejí naprázdno.

Nedávno jsem se ptal jedné známé, která přestala kouřit, jakou k tomu měla motivaci. „Protože jsem prostě chtěla,“ odpověděla mi. Když jsem se ptal dál, proč to dřív nešlo, i když se tolik snažila, mi řekla: „Když mám být upřímná, tak musím říct, že jsem předtím vlastně nechtěla.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

E. T. Welch
Deprese
Didasko, 35.00 Kč

ks

Terapie

Ochota nechat si pomoct se projeví například v tom, že dotyčný je ochoten si odříct danou drogu nebo podstoupit terapii, ve které pak vydrží. Vysadit drogu je ovšem jen první krok, aby bylo možné se závislostí dále pracovat. Alkoholik nebo drogově závislý musí napřed překonat abstinenční příznaky, aby se s ním pak dalo vůbec pracovat, případně mu pomoci. Mnoho našich závislých, kteří hledají pomoc, považují první týdny za velmi náročné, protože procházejí různými fyzickými i psychickými abstinenčními příznaky. Ale zároveň mají velké očekávání, které jim pomáhá vytrvat.

Život v kolektivu dává strukturu a ochranu

Pevný denní program je pro každého závislého velmi důležitý. Je možné si ho osvojit v nějaké komunitě nebo v rodině. Závislý by měl být pořád v očekávání a neměl by mít málo času na to, aby povoloval svým starý návykům. Komunita slouží navíc jako ochranný rámec, který ho nese tak dlouho, dokud není schopen jít dál sám. Naši klienti často říkají: „Na začátku jsem pravidla a přísnou strukturu i během volných chvil považoval za hloupost, ale bylo to moc dobré, abych neměl čas na soje hloubání a hlouposti. Ta komunita mi hodně pomohla.“

Skládat účty, vykazatelnost

Velkou pomocí je to, když závislý musí pořád skládat účty − za své pokroky i svá selhání. Tím se zvedá práh, který brání znovu sáhnout po drogách (či alkoholu...). Úspěchy dotyčného povzbudí, ale při selhání se velmi stydí. Stydí se už nejen sám před sebou, ale i před tím, komu je vykazatelný. Může to být pastýřský poradce, kamarád nebo i manžel. Může pomoct i určitý nátlak (nějaký postih nebo prostě určitá forma „trestu“). Ta pomohla i Angelice, protože jí to bránilo se přejídat. „Trest“ si mohla vybrat i sama, protože nejlépe věděla, co jí dále pomůže.

Sepsat smlouvu

Zní to jako banalita, ale může být velkou pomocí, když závislý sepíše s tím, kdo závislému pomáhá, nějakou smlouvu, ve které se zaváže, že se předmětu závislosti nikdy nedotkne. I tuto smlouvu je dobré sepsat ve dvou vyhotoveních, a oba to podepíšou. To je další zvýšení prahu pro dotyčného, protože pokud selže, tak je to zároveň porušení smlouvy. Několik našich klientů zpětně ocenilo, když takovou smlouvu podepsali − a pak ji také dodrželi.

Jana (jméno změněno) vzpomíná: „Když tu smlouvu podepíšu, pak ji také dodržím! Smlouva mi pomáhá, ale i tak je to těžké.“

Stanovit hranice

Pro závislého je − podle toho, o jakou závislost se jedná − důležité zachovat si odstup od starých kamarádů, někdy je nutné se přestěhovat jinam. U závislých na drogách a alkoholu se tím riziko návratu velmi sníží.

Drogově závislý se musí dostat ze svého prostředí a bojující alkoholik musí možná změnit i zaměstnání. Když například pracuje na svatbě, kde se hodně pije, bude ho to pořád svádět k pití. Závislí musí poznat, že normálně neexistuje žádný kontakt s předmětem závislosti (kromě závislosti na jídle). U závislosti na drogách nebo alkoholu je tedy nutná naprostá abstinence. Také závislí na jídle musí dodržovat určité hranice, například neodcházet z domu hladový, nejíst po sedmé hodině večer apod.

V případě závislosti na pornografii jsou nutná radikální opatření, například:

• Smazat veškerý pornografický obsah na počítači
• Instalovat filtry
• Stanovit pevný čas, kdy bude na počítači
• K počítači by měl mít každý veřejný přístup

Počítat s návratem k závislosti

Není to něco, co bychom si přáli, ale přesto bychom vždy měli počítat, že do toho dotyčný zase spadne. Zbavit se závislosti je běh na dlouhou trať a pravděpodobnost pádu je zejména u alkoholiků velmi vysoká. K tomu přispívají například nemoci a zranění, přetěžování v zaměstnání nebo v rodině, kolísání nálad nebo problémy v sexuální oblasti. Tíživé okolnosti vzbuzují touhu se zase omámit, opít. Tlak bývá tak velký, že pak dotyčný znovu sáhne po předmětu závislosti. To bychom měli vždycky brát vážně, nepřehlížejme to jako banalitu, jinak dotyčnému nemůžeme pomoct. Nemůžeme ho ovšem ani odsuzovat. Už se dost stydí sám přd sebou a potřebuje povzbuzení a naději.

Biblická, duchovní pomoc

Tu vnímáme v našem terapeutickém zařízení jako největší podporu. Jakmile je klient ochoten přijmout pomoc od Boha, pak v poměrně krátké době prožívá změnu. Valentýna (závislá na internetu) říká: „Bůh mi krok za krokem odhaloval moje hříchy, které často s mou závislostí nemají nic společného. Pán Ježíš mi ukázal, že mi odpouští, když ho o to prosím.“

Pastýřský poradce: Pastýřský poradce hraje důležitou roli. Mimo jiné staví závislému stále znovu před oči cíle, konkrétně na jedné straně osvobození od závislosti, a na druhé straně to, aby dokázal zase žít samostatně. Přitom musí se závislým jednat s velkou úctou a dodávat mu naději, že se ze závislosti může vymanit.

Angelika (anorexie): „Pomohlo mi, když jsem se získala vyhlídku, že zase budu moct vést normální život.“

Klíčový je vztah, který pastýřský poradce naváže se závislým. Ten potřebuje mít důvěru i v nabízenou pomoc.

Hynek (dřívější alkoholik): „Mně pomohl zvlášť vztah se správcem, kterému jsem jako prvnímu uvěřil to, co mi říkal.“

Obrat: Během pastorační péče by závislí měli pochopit, že že porušují Boží přikázání. Ničí své tělo. To je sebevražda na splátky. Navíc tím své nejbližší stahují do sebelítosti a porušují tím přikázání o lásce k bližnímu. A také tím porušují první přikázání, protože svou závislost milují víc než Boha.

Vyznání před Bohem: Závislý musí uznat, že život v závislosti je hřích, a musí ho před Bohem vyznat. Bůh je ten, kdo koná změnu (Římanům 2,4), ale závislý k tomu musí být ochoten. Čím jasněji dotyčný pozná, že Ježíš osvobozuje i od závislostí, tím spíše může tuto svobodu prožívat: „Když vás Kristus osvobodí, budete opravdu svobodní!“ (Jan 8,32). Závislým musí být jasné, že Ježíš je nejen zachraňuje, ale že je také osvobozuje od moc hříchu (Jan 8,36). Jestliže předají žezlo svého života Ježíši, pak mohou prožívat svobodu.

Vyznání před lidmi: Také vyznání před lidmi má svou roli ve vysvobození. Závislý musí být poctivý, musí opustit svůj domeček lží, ve kterém se celé roky schovával. Když Valentina přiznala svým rodičům různé závislosti, byl to pro ni obrovský impuls pro další cestu k osvobození.

Modlitba: Rozhovor s Bohem hraje důležitou roli v životě víry. Závislí potřebují modlitbu svých blízkých a sami by se měli modlit. Když přichází pokušení, mohou se upnout k Bohu místo ke své závislosti. Často vybízím lidi, aby prosili Boha, aby jim dal prožít odpor k tomu, na čem jsou závislí. To uzdravuje. Jedna žena pocítila při návštěvě pornografických stránek takový odpor, jaký dosud neprožila. Závislý člověk nemusí prosit v první řadě o vysvobození ze závislosti. Především by se měl učit děkovat Bohu za jeho sliby a chválit ho.

Boží Slovo: Když naši klienti odcházejí z našeho zařízení, často se ptám, co jim nepomohlo nejvíc. Nejčastější odpověď: „Boží slovo během denního biblického zamyšlení, při kázání.“ Člověk, který je závislý na drogách, se učí upnout se k Božím slibům.

Zdravý vztah s Bohem: Je velmi důležité, aby závislý člověk měl spolehlivou oporu v životě. Tu nachází ve zdravém vztahu s Bohem, ten jej přenáší krizemi. Závislost musí uhnout touze po Boží blízkosti. Současně s tím, jak se prohlubuje osobní vztah s Bohem, mimořádně se zmenšuje nebezpečí návratu k závislosti. „Hledám tě za úsvitu, má duše po tobě žízní. Mé tělo touhou po tobě hyne ve vyschlé, prahnoucí, bezvodé zemi.“ (Žalm 63,2). V této oblasti může pastýřská péče velmi pomoci.

„Pastýřská péče je úsilí, aby dotyčný člověk navázal správný vztah s Bohem a vymanil se tak ze všech jiných vazeb“ (Eberhard Platte). Smysl života člověku nedá závislost, ale živý vztah s Kristem.

Hynek: „Tady v tomto centru jsem uvěřil v Krista a teď jsem díky Boží pomoci svobodný.“

Valentina: „Bůh mi ukázal pravdu i východisko, a to tak šetrně, tak láskyplně a s takovou péčí, že se ho nemusím bát. Dřív jsem se cítila nemilovaná, ale Bůh mi ukázal, jak velká je jeho láska a že mě i přes všechny moje chyby a nedokonalosti miluje. Jeho láska je tak mocná, že to nedokážu pochopit.“

David prožil vysvobození ze své závislosti na sexu, když uznal Ježíše Krista nejen jako Zachránce, ale také jako Pána nad svým životem.

Odpuštění: Aby závislý mohl žít svobodně a pokojně se svým okolím, musí nejen přijmout odpuštění, ale také sám odpustit lidem, kteří mu ublížili. K tomu samozřejmě také patří, že opustí svou roli oběti a přestane druhé obviňovat za své selhání, případně i za svou závislost.

Valentina se vymanila ze svých různých závislosti teprve tehdy, až byla ochotna odpustit svým rodičům.

Biblické, duchovní složky v terapii jsou nesporně velkou pomocí. Stále znovu prožíváme, že v našem „help centru“ nacházejí lidé vysvobození, které by jim jiné terapeutické iniciativy nedokázaly pomoct.

Uwe Valter, vedoucí zařízení Seelsorgeeinrichtung help center e. V.

Převzato se svolení ze švýcarského časopisu Ethos 2019/7, str. 44, Schwengeler Verlag, Švýcarsko

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.