I děti potřebují Ježíše

S biblickými příběhy by se měly seznamovat už děti? Tato otázka občas vyvstane i mezi křesťany. Proč je tedy třeba, aby i malé děti slyšeli o Ježíši jako zachránci?

Kdo má za sebou tu nejdůležitější zkušenost života, cítí potřebu o tom mluvit s dalšími lidmi − i s dětmi. Dobrá zpráva, že Bůh dal vznik každému člověku a každého miluje, že s námi chce mít dobrý osobní vztah, je to nejlepší, co můžeme říct komukoliv − tedy i těm nejmenším. Kdo uvěří a přijme Krista, stává se Božím dítětem a dostává novou identitu, nový cíl a smysl života. A to bychom neměli upírat ani dětem.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Irene Howatová
Deset chlapců, kteří se zapsali do dějin
Didasko, běžná cena 190 Kč
Naše sleva: 6 Kč
Vaše cena: 184 Kč

ks

Otevřeně a srozumitelně

Nikdo, ani děti, se nemusí učit hřešit − to má každý člověk hluboko v sobě. Biblickému Davidovi to bylo jasné: „Ano, zrodil jsem se v nepravosti, v hříchu mě počala matka“ (Žalm 51,7). Hříšníkem se člověk nestane, až něco špatného udělá, jako hříšník se už rodí s dispozicí hřešit.

Něco jiného je vědomí hříchu, které vzniká postupně. U některých dětí je to velmi brzy, u jiných později. Když k tomu dojde, děti to vnímají bolestně. „Já jsem tak hrozný, neumím být hodný a poslušný, i když se tolik snažím.“ Hřích je prostě tady a člověk si ho začne uvědomovat, když slyší Boží slovo (Římanům 3,20).

Každý, kdo někdy pracoval s dětmi, ví, co všechno vnímají a kolik jsou schopny si toho zapamatovat. Už ve Starém zákoně je výzva: „Shromáždi ... všechny děti“ (5. Mojžíšova 31,12). Děti − slovo, které je tu v hebrejštině použito, zahrnuje i velmi malé děti. Bůh chce, aby se i ony seznamovaly s Božím slovem a rozuměly jeho jednání v historii.

Ježíš řekl učedníkům: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží“ (Marek 10,14). Vychází přitom z myšlenky Starého zákona a potvrzuje, že děti jsou už v útlém věku schopny rozumět duchovnímu obsahu. Prokazatelně dokážou chápat vysvětlení, jak získat záchranu. Vyjadřuje to i Nový zákon, byť neuvádí věk (1. Janův 2,14). Timoteus znal Písmo od dětství (2. Timoteovi 3,15) − i když nevíme v kolika letech osobně přijal od Ježíše odpuštění.

Příklady toho, jak se děti obracejí k Ježíši a přijímají ho, nacházíme v historii církve i v současnosti. Ano, i u dětí se stává, že jejich obrácení vypadají na první pohled opravdově, ale pak nevydrží dlouho. To znamená, že podobenství o čtyřech druzích půdy (Matouš 13) neplatí jen o dospělých. Přesto Ch. H. Spurgeon po několikaletém pozorování ve svém sboru konstatoval: „Podle mého přesvědčení patří ti, kdo se obrátili jako děti, k těm nejlepším, koho máme. Usuzuji, že ve většině případů jsou ryzejší než obrácení ve všech ostatních věkových skupinách, jsou stabilnější a z dlouhodobého pohledu důslednější.“

Děti dokážou evangeliu nejen porozumět, ale jsou ochotni je přijmout snáze než dospělí. Copak by život mnoha dospělých neprobíhal úplně jinak, kdyby přijali evangelium už jako děti?

Největší misijní pole

Je pozoruhodné, že Bůh si používá děti právě tehdy, když dospělí jsou na jeho volání hluší. Příkladem je děvče, které řeklo o izraelském Bohu syrskému Námanovi. To přivedlo tohoto vojevůdce k tomu, že nakonec Boha poznal: „Hle, poznal jsem, že není Boha na celé zemi, jenom v Izraeli“ (2.Krá­lov­ská 5,15).

Je skutečností, že v některých zemích úřady stále více komplikují to, aby se k dětem dostalo evangelium. Proto dětem a dospívajícím, kteří Ježíše přijali a milují ho, ukazujeme, jak dobrou zprávu předávat jejich vrstevníkům. Je důležité, aby děti slyšely, že Ježíš je Zachránce, protože pak slouží jako malí misionáři mezi svými vrstevníky.

Zhruba ve věku třinácti let se formuje a upevňuje pohled na svět a duchovní identita mladého člověka. Jestliže se jich do té doby nedotklo evangelium, je půda jejich srdce už tvrdá, vyprahlá. Pro řadu z nich je toto téma pak už jen těžko dostupné.

Je tedy velmi důležité, oslovit dítě do tohoto věku, i když třeba hned neuvěří. Jestliže měl někdo první kontakt s evangeliem už v dětství, zůstane mu to v paměti na celý život. Navíc pak u takového člověka existují body, kde je možné navázat, evangelium připomenout a znovu vysvětlit.

Děti jsou největší neoslovenou skupinou na světě. Odhaduje se, že církve a křesťanské organizace dokážou oslovit evangeliem asi jen 10 % z 2,4 miliardy dětí. V mnoha zemích by to bylo příliš optimistické číslo. Tento nízký počet je zrcadlem a zároveň příčinou žalostného duchovního stavu Evropy.

Děti tedy potřebují slyšet evangelium − Bůh je má rád! I když je to těžké a stále častěji to naráží na odpor, pravdou zůstává, že děti Ježíše potřebují!

Gerd-Walter Buskies,
dřívější ředitel Evropské Dětské misie
S laskavým svolením převzato ze švýcarského Ethosu

Dětská misie je křesťanská organizace, která má za cíl oslovovat děti dobrou zprávou − evangeliem. Pracuje ve 200 zemích světa, včetně České republiky

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.