Jak dát svým dospívajícím dětem vědět, že za nimi stojíte

Dospívání je vzrušující, napínavé, dobrodružné. I když má vaše dítě pocit, že je nezávislé, pořád ještě potřebuje povzbuzování a oporu rodičů. Jak jim dát pocítit, že za nimi stojíte?

I když mají vaše dospívající dcera, syn pocit, že jsou samostatní, nejste pro ně zbyteční. Stále ještě nastávají situace, kdy vás naléhavě potřebují. Víte, které vaše věty jsou pro vaše dospívající děti posilou, povzbuzením, která je dobře připravují na život? Dále uvádím ty nejdůležitější.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

G. Chapman, R. Campbell
Pět jazyků lásky a děti
Návrat, běžná cena 369 Kč
Naše sleva: 44 Kč
Vaše cena: 325 Kč

ks

„Mám tě rád takového, jaký jsi!“

Svou lásku nemůžete vázat na nějaké podmínky. Řada rodičů se snaží vychovávat děti s láskou, ale dítě by o ní nikdy nemělo mít důvod pochybovat. Takže ne: „Když budeš mít lepší známky, když budeš pilnější, když budeš uklízet, když…, tak tě budu mít ještě raději.“ Lépe: „Mám tě rád takového, jaký jsi, i kdyby se ti ve škole nedařilo, i kdybys neuklízel, kdybys auto rozbil na odpis, kdybys přišel domů opilý…“ Ne že jim to musíte všechno vykládat, ale dospívající potřebují rodiče, kteří za nimi stojí, i když se nedaří.

„Jsem na tebe hrdý!“

Dospívající lidé touží po uznání. Věta typu „Jsem na tebe hrdý“ pro ně znamená nesmírně mnoho. Podívejte se, co říká apoštol Pavel: „Cokoli je spravedlivé, čisté, milé, cokoli má dobrou pověst, je-li nějaká ctnost a nějaká chvála − o tom přemýšlejte“ (Filipským 4,8). Všímejte si i jejich drobných úspěchů, obdarování a okamžiků, které si zaslouží ocenění. A opakujte jim, že jste na ně hrdí, protože z nich jednou vyroste něco dobrého.

„To se mi na tobě zvlášť líbí!“

Vaše dítě je Boží unikát, obdivuhodný, jedinečný. Toto jejich vědomí se někdy dusí pod hloupými poznámkami kamarádů, učitelů nebo „přátel“ na sociálních sítích. Jako rodiče máte klíčovou pozici, abyste svému dítěti dodali dobré sebevědomí a aby nevěřili těm druhým, kteří je ponižují. Váš názor, váš postoj je mezi všemi ostatními ten nejsilnější. Řekněte jim: „Miluji tvůj optimismus!“, „Máš takový skvělý humor.“ „Líbí se mi tvůj zpěv“… Dejte svému dítěti pocítit, že jste s ním rádi.

„Jsi krásná!“

Sociální sítě vyvíjejí na dnešní mladé lidi enormní tlak, pokud jde o vzhled. Děvčata, ale i kluci v sobě nosí hlubokou touhu být krásní a atraktivní. Posilujte jejich sebevědomí pomocí komplimentů na adresu jejich vnitřní i vnější krásy.

„Co si myslíš?“

Teenageři chtějí, aby je druzí brali vážně, jsou rádi, když někdo jejich názor ocení. Ptejte se jich, co si myslí o aktuálním dění, jak vnímají současná společenská témata nebo je zapojujte do rodinného rozhodování. Oni se tím naučí, že jejich vlastní názor je důležitý a že mají jak přispět.

„Poslouchám tě!“

Vaše dítě se v průběhu dospívání musí vypořádávat s hormony, s tlakem skupiny, se školními nároky… Jako zkušení dospělí máme sklon všechno vyřešit jednou větou. Ale vaše dítě potřebuje občas někoho, kdo mu jenom naslouchá. Jakub (1,19) má pro nás dobrou radu: „Víte, milovaní bratři, že každý člověk má být pohotový k slyšení, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu.“

„Věřím v tebe!“

Dejte svému teenagerovi najevo, že mu důvěřujete. Mladí lidé potřebují povzbuzení typu: „To dokážeš!“, „Není to lehké, ale ty to zvládneš!“, „Z tebe bude jednou dobrá sestřička, designérka, učitelka…“, „Příště to už vyjde!“

„Podnikneme spolu něco?“

Využívejte společný čas, dokud to jde, je to něco velmi cenného. Je jedno, jestli si půjdete spolu na zmrzlinu, na výstavu nebo na túru. Podnikněte spolu něco, co vás spojí. Teenageři jsou sice raději se svými vrstevníky než s rodiči, ale přesto vyhledávejte příležitosti, abyste vytvářeli vzpomínky na společně strávený čas.

„Těším se na tvoji budoucnost!“

Období, kdy se rozhoduje o budoucnosti, je dost stresové. Povzbuďte své dítě slovy Jeremiáše (29,11): „Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti.“ Připomeňte mu, že budoucnost nezávisí jen na současném rozhodnutí. Může spoléhat na to, že Bůh nás vede krok za krokem tak, aby to bylo dobré. Sejměte z něho tlak plynoucí z náročného rozhodování. K tomu někdy patří i chyby a trochu spletité životní cesty.

Miriam Hinrichsová
Zdroj: www.jesus.ch

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.(1)
 Dávám mu za pravdu.(2)
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.