Citát z Bible:
A osvíceným vnitřním zrakem viděli, k jaké naději vás povolal, jak bohaté a slavné je vaše dědictví v jeho svatém lidu.
Ef 1,18 E
(Další citáty)
Doporučujeme články
Výchova a fyzické tresty
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Dítě nechce chodit do školy − bojí se
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Doporučujeme
Modlete se za
Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno.
(Bible, J 17,22 E)
Jak vzniká jednota?
Možná potřebujete pomoct s vytvořením jednoty − ve vztahu, v rodině, v kolektivu v práci, v křesťanském nebo jiném zájmovém prostředí. Nezapomeňte, že jednota se vytváří dlouho a nevzniká samozřejmě, zato je velmi snadné ji rozbít.
Bible na jednom příkladu ukazuje, jak jednota vzniká. Často o ní mluví sám Ježíš. Mluví o své jednotě s Otcem, mluví o jednotě svých následovníků. Jak ji vytvářet?
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Pán Ježíš se modlí, „aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že jsi mě poslal. Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno.“ (Jan 17,21-22)
V tomto kontextu vyčnívají slova o slávě, kterou Ježíš dostal od svého Otce a Ježíš ji potom dává svým učedníkům, následovníkům. Co to znamená „dávat slávu“.
Rozumím, že je to něco jiného než prohlásit, že se někdo vzdává své slávy ve prospěch druhého. K nové myšlence mě přivedl další význam slova sláva v původním jazyce. Řecké slovo δόξα (doxa) může vedle slávy také znamenat víra (viz paradox), mínění, názor„ (https://www.ktf.cuni.cz/KTF-1370.html).
Když tedy někomu dávám svou slávu, znamená to, že mu dávám svou víru, názory, mínění − řekl bych, že mu předávám své nitro, to nejcennější, co mám, to co považuji za slávu, za dobré, zářné − svěřuji mu své důvěrnosti. Právě toto předával Pán Ježíš svým učedníkům − a oni se tak stávali jedno s ním.
Jedním ze způsobů, jak s někým vytvořit jednotu, je tedy svěřovat mu to, co je pro mě cenné a drahé. Napřed postupně. Zároveň čekám na reakce toho druhého, zda i on mi svěřuje “svou slávu„, svou víru, své nitro. A čím hlouběji se jeden druhému svěřujeme, tím je jednota silnější a hlubší.
To platí ve vztahu k Bohu, přátelům, manželovi, dětem, rodině, bratrům a sestrám v křesťanském prostředí a třeba i kolegům a dalším lidem.
Jan Vopalecký, květen 2024
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
