Citát z Bible:
Všecko, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala nám jeho božská moc, když jsme poznali toho, který nás povolal vlastní slávou a mocnými činy.
2Pt 1,3 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Snacha a tchyně . .
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Procházky s dětmi jsou fantastické! Kde jinde si s nimi tak dobře povykládáte? I když to všechno dlouho trvá... A často to je poučením i pro mě.
Muž potřebuje, aby mu žena projevovala úctu, tak si ho udrží! Žena potřebuje mužovu lásku − a opravdová láska je oběť!
Táto, děti potřebují tvůj čas, zájem, ujištění i tvé prohry. Nasávají tě všemi smysly. Jsi pro ně pevný bod, ať jsi jakýkoliv. Pak budou v dospělosti pevné.
Byly doby, kdy lidé viděli, co v životě konkrétních lidí dělá Kristus. Když se někdo rozhodl Krista přijmout, znamenalo to pro něho obrovskou změnu.
Opouštěl tím dobrovolně a rád dosavadní životní styl, protože život s Kristem viděl jako lepší. Zároveň však opouštěl víru svých předků, ostatní se na něj dívali jako na odpadlíka a mohlo ho stihnout například to, že
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Předesílám, že obsah tohoto článku je z větší části převzat z Biblického komentáře k Novému zákonu. Vynikajícím způsobem znázorňuje, že Kristus je větší, lepší nejen než to, nač mohli být hrdí starozákonní Židé, ale také než to, na čem si mohou zakládat lidé dnešní doby.
Lidé, kteří v prvních dobách křesťanství uvěřili v Krista, opouštěli své židovství kvůli Kristu, znamenalo to opustit stín a získat to, co stín vrhá, opustit obřad kvůli realitě, opustit něco prozatímního kvůli něčemu konečnému, časné kvůli věčnému, dobré kvůli lepšímu.
Dále to znamenalo opustit oblíbené a přidat se k neoblíbenému, opustit většinu a přidat se k menšině, vyměnit roli utlačovatele za utlačovaného. Není divu, že to vyvolávalo mnoho vážných problémů.
Vždycky bylo možné se zase vrátit a být dalších nepříjemností ušetřen. Když čteme list Židům, je vidět silné argumenty, kterými byli tito lidé přesvědčováni, aby se vrátili k židovství, které se mohlo přece chlubit
Při čtení tohoto biblického dopisu jako bychom slyšeli, jak se Židé chlubí jednou slavnou oblastí národní hrdostí za druhou a pak se s úšklebkem ptají: „A co máte vy, křesťané? My máme tohle všechno, a co máte vy? Nic, jen jakousi horní místnost, stůl, trochu chleba a vína na stole! Chcete tím říct, že kvůli tomu jste toho tolik opustili?“
List Židům je reakcí na otázku: „Co máte?“ Jednoslovná odpověď zní: „Krista.“ V něm máme:
Stejně jako hvězdy blednou, když vychází slunce se svou větší slávou, tak předobrazy a stíny judaismu mizí v bezvýznamnosti před větší slávou osoby a díla Pána Ježíše.
Totéž platí pro křesťana v dnešní době. Mnohého se vzdává, protože ví, že získal něco lepšího – získal Krista. Druzí se nám smějí, nebo nechápavě kroutí hlavou, co všechno jsme pro Krista ochotni opustit.
Problém pronásledování existoval vždy. Ti, kdo vyznávali, že následují Pána Ježíše, museli čelit až fanatickému nepřátelství. Věřící lidi by to mohlo přivést k nebezpečí nechat se zastrašit a k zoufalství. Proto potřebovali povzbuzení, aby si uchovali víru v Boží zaslíbení. Potřebovali vytrvalost s výhledem na budoucí odměnu.
Ti, kdo byli křesťany pouze podle jména, byli vystavení nebezpečí odpadnutí. Vyznali, že přijali Krista, ale potom se ho mohli zcela zříct a vrátit se k tomu, co považovali za cenné před obrácením ke Kristu.
List Židům je dnes aktuální stejně jako v církvi prvního století. Stále potřebujeme připomínat věčné výsady a požehnání, která máme v Kristu. Potřebujeme povzbuzení, abychom odolávali nepřátelství a těžkostem. Všichni vyznávající věřící potřebujeme varování, abychom se nevraceli k obřadnickému náboženství, když jsme už zažili, jak je Pán dobrý.
Osnova dopisu Židům vypadá zhruba takto (ukázka):
Dále viz Biblický komentář k Novému zákonu.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Ježíš je však hoden větší slávy než Mojžíš, tak jako stavitel domu má větší čest nežli dům sám.
Židům 3,3
Neboť lidé přísahají při větším, než jsou sami; a přísaha je zárukou, která ukončuje každý jejich spor.
Židům 6,16
Ale když přišel Kristus jako velekněz budoucího dobra skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukama udělaný, to jest ne z tohoto stvoření.
Židům 9,11
Za větší bohatství než poklady Egypta pokládal pohanu Kristovu, neboť vzhlížel ke své odplatě.
Židům 11,26
Vždyť Zákon nic nepřivedl k dokonalosti -- uvádí se však lepší naděje, skrze niž se přibližujeme k Bohu.
Židům 7,19
...tím spíše se stal Ježíš také ručitelem lepší smlouvy.
Židům 7,22
Nyní však dosáhl význačnější služby, tak jako je i prostředníkem lepší smlouvy, která je založena na lepších zaslíbeních.
Židům 8,6
Bylo tedy nutné, aby obrazy těch věcí, které jsou v nebesích, byly takto očišťovány, avšak samy nebeské věci jsou očišťovány oběťmi lepšími, než jsou tyto.
Židům 9,23
Vždyť jste měli soucit s vězni a uloupení svého majetku jste přijali s radostí, vědouce, že máte v nebi vlastnictví lepší a trvalé.
Židům 10,34
Vírou přinesl Ábel Bohu lepší oběť než Kain. Skrze ni se mu dostalo svědectví, že je spravedlivý, když Bůh vydával svědectví při jeho darech, a skrze tu víru ještě mluví, i když zemřel.
Židům 11.4
Avšak touží po lepší vlasti, to jest po vlasti nebeské. Proto se Bůh za ně nestydí, je-li nazýván jejich Bohem, neboť jim připravil město.
Židům 11,16