Manželská nevěra − existuje ještě šance?

„Očekáváš toho příliš moc,“ řekla mi jedna známá s lehce cynickým úsměvem. „Znám spoustu manželství, kde oba považují za úplně normální, když každý má ještě někoho jiného, kde je běžné, že muž se dívá na porno a má milenku. Žena je prostě zticha.“

Žaludek se mi sevřel jako ledová koule. Jsem skutečně naivní, když si myslím, že můžeme mít ideální manželství a být si opravdu věrní?

Bylo mi nanic. Manželství se nám hroutilo. I když jsme už přestáli několik bouří, cítila jsem, že jsme ve stálém napětí. Stále znovu jsem pociťovala, že můj muž je vystaven vnitřnímu boji, kde postupně vítězila rezignace. Snažila jsem se být „dokonalou“ manželkou, všechno dělat správně, dobře a nápaditě vařit, být sexy a zajímavá, pracovitá i skromná. Ale všechno moje úsilí nedokázalo zastavit postupné umírání našeho manželství.

Jednoho dne krize jeho života dostoupila vrcholu. Zavolal mi ze služební cesty. Seznámil se s jakousi holkou, kterou obdivuje...

Úpěla jsem k Bohu o pomoc. Ještě nikdy jsem mu nebyla tak blízko jako během této krize.

Tolik dopis jedné ženy.

Vztahy postavené na písku

Než řeknu, jak tento příběh dopadl, musím vysvětlit pár principů. Manželská nevěra znamená zlomená srdce, nesplněné sny, nedodržené sliby a konec důvěry. Ale to není všechno.

Dnes (už) se do manželství nevstupuje na základě smlouvy, ale na principu pokusu a omylu. Když pak přijdou pokušení nebo těžkosti, když přijde první vystřízlivění, vyvodí se z toho, že partner „není ten pravý“, že to byl omyl a jde se zkoušet jinam.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

H.Cloud
Změna přináší uzdravení
Návrat, běžná cena 275 Kč
Naše sleva: 5 Kč
Vaše cena: 270 Kč

ks

Ale manželství stojí na smlouvě. Manželská smlouva je závazný slib a její porušení má dalekosáhlé důsledky. Manželství nevzniklo jako lidský nápad, ale z Božího popudu. Bůh stvořil Adamovi manželku Evu. Adam poznal svou ženu. To vyjadřuje intimní vztah, stali se jedním tělem. Když se jedno tělo trhá, nesmírně to bolí a zanechává to hluboké rány.

Manželství bez smlouvy je dům postavený na písku. Při první bouři se zhroutí.

Mnoho lidí si myslí, že je lepší se napřed spojit bez uzavírání manželství, aby poznali, jestli spolu vydrží. Snaží se tím předejít komplikacím a bolestem rozvodu. To je ale iluze. Tím vlastně hned na začátku dávají jeden druhému najevo, že to nemyslí až tak vážně.

Niternou touhou každého děvčete je, aby ji muž, kterému řekne své ano, bezpodmínečně miloval, dvořil se jí, oženil se s ní a ne ji jen zkoušel jako „výrobek“. Muž, kterému jde o vážný vztah na celý život a nejen o to, aby co nejpohodlněji uspokojil své sexuální potřeby a k tomu měl lacinou hospodyňku, také nebude stát o „děvče na zkoušku“.

Potřebujete pomoct a poradit?

Mezi mnoha poradci má zvláštní pozici Bůh, který manželství vymyslel a lze předpokládat, že k němu má co říct. Postavil člověka do krásného prostředí, které mu s láskou připravil. Adamovi stvořil Evu a ten, když ji uviděl, vykřikl: „Konečně někdo jako já!“ A přilnuli k sobě tělem a duší.

Pak přišel Satan, nepřítel Boha i člověka a přesvědčil Evu, že jim může nabídnout víc než Bůh. Stačila jednoduchá otázka: „Opravdu Bůh řekl, že...?“

Tuto taktiku používá Satan dodnes. Ve jménu tolerance prohlašuje Boží slovo za překonané, nebo tvrdí, že ho nemůžeme brát doslovně. Smilstvo označuje za něžnost, rozvody zlehčuje, manželskou nevěru považuje za normální a homosexualitu za „alternativu“. Sexuální turisté houfně cestují, aby na dětech pouštěli uzdu svým zvrhlým pudům.

Nic nového pod sluncem. Takový morální úpadek popisoval už Pavel (Římanům 1,21-32). Říká, že lidé, kteří se takto chovají, sklízejí potlesk. Zároveň je ověřenou historickou skutečností, že všechny národy nebo kultury, které tyto hříchy veřejně trpěly, jimi také zašly a zmizely (například Babylon, Řím).

Tutlaný hřích se nezastaví

Lidé vždycky poznají − škoda, že až příliš pozdě − že je Satan podvedl. Adam a Eva se najednou styděli, snažili se zakrýt listím a schovali se v křoví. Dřív se vždycky na příchod Boha do zahrady těšili, teď se ho bojí.

Hřích má následky nejen pro nás osobně, ale na široké okolní prostředí. Nejpatrnější to bývá na rodině. Náš hřích dává právo Satanovi vstupovat do našeho života, dokud to své zlo nerozpoznáme, nelitujeme, Bohu se nepřiznáme a nenecháme se očistit krví Pána Ježíše.

U lidí, kteří mají velkou zodpovědnost, ať jsou to státníci, rodiče, učitelé, kazatel nebo starší ve sboru, má jejich hřích zvlášť velký dopad na všechny podřízené nebo jim svěřené.

V jednom velkém a viditelně živém sboru, se mezi vůdčími osobnostmi vyskytl hřích, konkrétně vzdor a smilstvo. Ve sboru se jako lavina množily další rozvody nebo nechtěná těhotenství svobodných dívek.

V jiném případě otec sledoval pornofilmy. Jak se zděsil, když se v té době stala jeho malá dcera obětí sexuálního zločinu.

Jak to začíná?

Manželská nevěra začíná pohledem. Ježíš říká: „Bývalo řečeno: ,Nezcizoložíš.` Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci“ (Matouš 5,27-27). Ježíš nezakazuje se na cizí ženu nebo muže podívat. Nemusíme se zahalovat, aby nás nebylo vidět. Hřích začíná při chtivém pohledu, i když je to obraz ženy či muže třeba jen na papíře nebo na obrazovce.

V mnoha případech začíná nevěra pornografií. Jen hloupý člověk si myslí, že tím bez újmy nasytí vnitřního člověka! Všechno má své účinky, zde je účinkem vášeň, která ničí manželství, rodinu a následující generace. „Co člověk zasévá, to také sklidí.“ (Galatským 6,7)

Biblický příběh: David

Král David, který byl podle Božího vyjádření mužem podle jeho srdce, který obstál v mnoha bojích a pokušeních, se jednoho večera rozhlédl a opodál uviděl hezkou ženu, jak se doma myje. V jeho srdci to začalo vřít, dopustil se nevěry a všechno se nakonec ještě snažil zbaběle zamaskovat úkladnou vraždou jejího manžela.

Když se něco takového mohlo stát muži, jako byl David, jak si můžeme myslet, že jsme podobného nebezpečí ušetřeni my, když na kdejaké reklamě, na každém koupališti lákají mužovy oči přitažlivé „Batšeby“?

Bible říká, že pomoc uchránit se před hříchem je v tom, když svou mysl plníme biblickým obsahem, Božím slovem. Denně jsme vystavováni Satanovým lžím, proto je nutné se denně orientovat podle Božího slova.

Bůh poslal proroka Nátana, aby Davida s hříchem konfrontoval. David se nevymlouval, ale přiznává: „Zhřešil jsem Hospodinu.“ Před Bohem nic neutajíme. Dokonce i když náš partner nepřijde na to, že byl podveden, neviditelný svět cizoložství registruje a na dotyčného dolehne Boží ruka. I když David svého hříchu litoval, i když mu Bůh odpustil, nezůstalo to bez důsledků. Syn, kterého mu Batšeba porodila, musel zemřít. V Davidově rodině se pak děly hrůzné nemorálnosti − jeho syn Amnón znásilnil svou sestru Támar, jiný syn Abšalom se vyspal s otcovými ženinami. Sexuální hříchy nezůstávají ojedinělé.

David svůj hřích vyznal. Bible zaznamenává něco z procesu jeho pokání:

Mlčel jsem a moje kosti chřadly
celé dny jsem pronaříkal.
Ve dne v noci na mě těžce ležela tvá ruka...
vysychal ve mně morek jako v letním žáru.
Svůj hřích jsem před tebou přiznal,
svoji nepravost jsem nezakrýval.
Řekl jsem: Vyznám Hospodinu svou nevěrnost!
A ty jsi ze mě sňal nepravost, hřích můj!

A kousek dál v tomto Žalmu 32 David píše:

Blaze tomu,
jehož nevěrnost je sňata,
jehož hřích je přikryt.
Blaze člověku,
jemuž Hospodin nepravost nepřičítá,
v jehož duchu není záludnosti.

Ježíšova krev nás očišťuje od každého hříchu. Bůh nechal svého dokonalého, bezhříšného Syna Ježíše umřít místo nás a pro jeho zásluhy nám odpouští − pokud tomu uvěříme. Tak Bůh vymaže, zlikviduje naše hříchy, že už neexistují.

Jak to dopadlo?

Příběh nevěry naznačený rozhovorem v úvodu článku neskončil rozvodem. Manžel prožíval, co je to peklo − být daleko od Boha, prázdnota, osamělost. Pocítil ztrátu rodiny a ženy, která jej v podstatě milovala. V jejich případě se našel křesťanský poradce, který mu vysvětlil, že i člověk, který se dopustí manželské nevěry nebo jakéhokoli hříchu, se stále ještě může modlit k Bohu, svůj hřích mu vyznat a prosit za odpuštění.

V takovém případě je cenné, když to svěří některému křesťanovi a v jeho přítomnosti svůj hřích Bohu vyznává. Ne že by člověk mohl hříchy odpouštět, ale může být u toho, může naslouchat, být svědkem a nakonec potvrdit, že Bůh odpustil − to se přijímá vírou.

Křesťan důvěrník může podpírat svými modlitbami a také pomůže odhalit, co vlastně bylo kořenem hříchu. Proto je potřeba naprosté otevřenosti a důvěry (a důvěryhodnosti). Zpravidla je žádoucí, aby v určité fázi byl do tohoto procesu přizván i manželský partner.

Dotyčný muž poznal hrůzu toho, čeho se dopustil, ale prožil i sílu Božího odpuštění

Po čase odloučení, odpuštění a vnitřním uzdravení tento pár vědomě obnovil před Bohem i před lidmi manželskou smlouvu. Dnes je vztah mezi nimi obnovený, naplněný a šťastný. Taková je Boží záchrana

Žena shrnuje:

„Nebyla to pro nás lehká doba. Nejtěžší bylo odpustit a potom jsem dlouho váhala, zda začít znovu důvěřovat. Ale Pán Ježíš mi pomohl, abych na sebe vzala riziko lásky. Nejhorší mou chybou v té době bylo to, že jsem svému muži ještě jednou vmetla do tváře jeho nevěru, které on už hořce litoval a kterou jsme mu Bůh i já už jednou odpustili. Manžel začal vzlykat a v jeho tváři jsem viděla zoufalství k smrti. Bylo to kruté drásání sotva zahojených ran na jeho srdci. Zděšená tím, co jsem způsobila, jsem prosila Boha i manžela, aby mi odpustili.

Moje uzdravení začalo tím, že bylo odpuštěno mně, že jsem to přijala. Teď  jen žasnu, co Bůh od té doby v našem manželství udělal.“

Muž hodnotí:

Pro mne bylo největším problémem, abych sám dokázal přijmout odpuštění. Občas mě přepadal velký smutek, který vystupoval jako temný stín a zahaloval mi srdce. Vím ale, že teď už „není žádné odsouzení pro ty, kdo jsou v Kristu Ježíši“ (Římanům 8,1).

Díky manželčině odpuštění a tomu, že křesťané mě nezavrhli, ale stáli za mnou, jsem mohl pocítit Boží lásku. Můj život je před Bohem očištěný a nakonec jsem přece jen byl od svého hříchu osvobozen, od hříchu, který na mé rodině lpěl už několik generací.

Yvonne Schwengelerová, vybráno z Ethosu 1997/1

Související:

Kdyby žena věděla...
Jak se zbavit viny
Jak budovat své manželství
Principy vztahu mezi mužem a ženou

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.(1)
 Dávám mu za pravdu.(8)
 Nic zvláštního.(3)
 Nesouhlasím s ním.(2)
 Naštval mě.