Citát z Bible:
8 Mojžíš a Áron byli přivedeni zpět k faraónovi. Ten jim řekl: "Nuže, služte Hospodinu, svému Bohu. Kdo všechno má jít?" 9 Mojžíš odvětil: "Půjdeme se svou mládeží i se starci, půjdeme se svými syny i dcerami, se svým bravem i skotem, neboť máme slavnost Hospodinovu." 10 Farao jim však řekl: "To tak! Myslíte si, že Hospodin bude s vámi, když vás propustím s dětmi? To jste si zamanuli špatnou věc. 11 Kdepak! Vy muži si jděte a služte Hospodinu, když o to tak stojíte." A vyhnali je od faraóna.
2M 10,8-11 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Nikdo mi neuměl odpovědět…
Sotva kdy bylo na světě tolik krizí a tolik bezradnosti jako dnes.
Stále více se rozpadají se i hodnoty, které dosud byly spolehlivé a podle kterých jsme se mohli orientovat. Mnoho lidí rezignuje a říká: „Svět se světlou budoucností, jak jsme o něm snili, vůbec neexistuje. Nic nemá smysl.“ Zdá se, že nikdo nemá na toto dilema odpověď. Jedna studentka vypravuje o svém dlouholetém hledání smyslu života:
Napřed jsem hledala v sexu, potom i v drogách. Stala jsem se na nich závislá. Později jsem zkoušela štěstí v meditaci, v ezoterice, hinduismu, buddhismu a dalším. Marně. Zklamaná a prázdná jsem chtěla se životem skoncovat.
Tehdy jsem potkala svou bývalou spolužačku, která se mě zeptala: „Modlila ses už někdy k Bohu a popsala jsi mu všechno, co prožíváš? Odpověď bys mohla najít u něho a v Bibli.“
Napřed jsem váhala, ale pak jsem si řekla: „Vyzkoušela jsem už všechno možné, proč bych se nemohla modlit k Bohu? Tak jsem vytáhla doma zaprášenou Bibli a začala číst Nový zákon.
A tehdy jsem začala s Bohem mluvit: „Pane Bože v nebi, žiju na tomto světě a potácím se z jedné krize do druhé. Můj život takhle nemá smysl – nebo že by? Bože, jestli opravdu existuješ, dej se mi, prosím, poznat.“
To byla moje první modlitba v životě. Nějak jsem měla pocit, že nemluvím do vzduchoprázdna. Že by mě ten Bůh opravdu slyšel?
Bylo zvláštní, že do mého nitra začal proudit pokoj a radost.
Četla jsem v Bibli dál a častěji se i modlila. Zjistila jsem, že Bůh stvořil nebe a zemi. A pochopila jsem také, jak jsme my lidé do svého života vpustili hřích a tak se náš vztah s Bohem rozbil. Chápala jsem toho stále víc, jako by mi vzcházelo světlo.
Čtení Bible se mi zalíbilo. V Novém zákoně jsem poznala, kdo je Boží Syn Ježíš Kristus. Jak z lásky k nám lidem obětoval za naše hříchy svůj život. Jak dokonce vstal z mrtvých a teď čeká, až v něho uvěříme.
Jak jsem na to zareagovala? Přesně tak, jak říká Bible: uvěřila jsem v Pána Ježíše: Jedině Ježíš! Ano, Bůh poslal svého Syna na svět, aby nám lidem otevřel tu jedinou cestu z krize.
Celý článek najdete v Ethosu 2010/1
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!