Rozvod: stres a deprese dětí

Dlouhodobé důsledky pro děti

Ve zvýšené míře trpí depresemi, mají poměrně větší problémy s učením, chovají se vůči svým rodičům a učitelům agresivněji, jako dospělí mají více psychických problémů.

Těm, kteří žijí v manželství, přikazuji − ne já, ale Pán − aby žena od muže neodcházela... a muž ať ženu neopouští. (Bible, 1. Korintským 7,10-11).

Rozvod: mýty a skutečnost

• Rozvod je údajně jen přechodná krize. Působí sice rány, které se však zase brzy zahojí.
• Pro děti je rozchod lepší než žít doma s rodiči, kteří žijí od sebe vnitřně oddělení.
• Poklidný rozchod prý dětem pomůže, aby rozbití rodiny přestáli bez újmy.

Výsledky výzkumu ve skutečnosti ukazují, že rozvod znamená hluboký otřes jak pro dospělé, tak pro postižené děti. U dospělých je ztroskotání manželského vztahu doprovázeno například zřetelně vyšší úmrtností. Například úmrtnost třicetiletých až čtyřicetiletých rozvedených mužů je o 250 procent vyšší než u ženatých.

Některé problémy dětí z rozvedených rodin:

• ve zvýšené míře trpí depresemi,
• mají poměrně větší problémy s učením,
• chovají se vůči svým rodičům a učitelům agresivněji,
• jako dospělí mají více psychických problémů,
• plodí nemanželské děti,
• méně uzavírají manželství
• mají vyšší rozvodovost než děti rodičů, kteří se nerozvedou.

Děti byly velmi otřesené. Rozvod prožily jako vážné ohrožení jejich bezpečí a jistoty. S nevyvratitelnou logikou si z toho vyvodily: Jestliže jeden rodič druhého opustí, proč by jeho, dítě, nemohli opustit oba?“

Mnohé trpěly nespavostí. Menší děti byly přesvědčeny, že to ony byly příčinou problému, který rodiče rozehnal od sebe.

Starší děti reagovaly spíše hněvivě, protože považovaly rodiče za sobce. Široce rozšířená představa, že dětem se rozvodem ulehčí, protože se jím končí špatné manželství, neodpovídá výsledkům výzkumu. Mnoho dětí bylo i přes těžkosti v manželství rodičů přece jen s rodinným životem spokojeno. Děti z rozvedených manželství shodně ujišťují:
„Dnem, kdy se moji rodiče rozvedli, skončilo moje dětství!“

A co děti dětí?

Po pětadvaceti letech měla jedna třetina sledovaných osob vlastní děti nebo je plánovala. Zbývající dvě třetiny v tomto okamžiku děti mít nechtěly. Většina z nich uváděli, že by určitě byli špatnými rodiči. Jiní měli strach, že dítě by učinilo jejich manželství nestabilním. Nikdo neuváděl jako důvod obavu z omezení kariéry.

Je drastické, že se naše společnost odmítnutím Božích norem zbavuje morální základny potřebné pro život. Pohrdání Božími příkazy v této souvislosti nezačíná samozřejmě až rozvodem. Začíná to nelaskavým, sobeckým chováním. Většina rozvodů nevzniká během chvilkového vrtochu. Předchází jim mnoho bezesných nocí, hořké slzy a hluboká zoufalství. Nakonec se však toto zdánlivé východisko (rozvod) často ukáže jako další zhoršení životní situace, především pro děti. Skutečné východisko začíná návratem k Bohu, který manželství vymyslel, ustanovil a také se staví proti jeho rozloučení; on přesně ví, jak je lze vyléčit a jak se může stát prostředkem požehnání.

Je nápadné, že v posledních letech uvěřilo v Pána Ježíše mnoho lidí, kteří bolestnou zkušeností rozvodu prožili vykolejení a jejichž životní koncept v důležitých složkách života se rozsypal. To platí pro rozvedené i pro jejich děti. Každá krize má také šanci. Bůh často používá katastrof a trápení, aby s námi mluvil a zachránil nás.

Převzato s laskavým svolením
z časopisu Fest&treu 2003/1

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.(1)
 Dávám mu za pravdu.(1)
 Nic zvláštního.(1)
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.