Citát z Bible:
Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého.
J 17,15 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Snacha a tchyně . .
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Procházky s dětmi jsou fantastické! Kde jinde si s nimi tak dobře povykládáte? I když to všechno dlouho trvá... A často to je poučením i pro mě.
Muž potřebuje, aby mu žena projevovala úctu, tak si ho udrží! Žena potřebuje mužovu lásku − a opravdová láska je oběť!
Táto, děti potřebují tvůj čas, zájem, ujištění i tvé prohry. Nasávají tě všemi smysly. Jsi pro ně pevný bod, ať jsi jakýkoliv. Pak budou v dospělosti pevné.
Nikdo konkrétní za to sice nemůže, ale lze sledovat faraonovské trendy − snahu odloudit děti od rodičů. Jak se rodiče mohou bránit, aby jim děti nebyly „ukradeny“?
Dobrý osobní příklad je silnější magnet, než silná slova. Zvlášť, když je naším vzorem Ježíš. Ale následovat Ježíšův příklad je pořád málo!
Digitální média a jejich nebezpečí, facebook, twitter, kyberšikana, sebevražda Google počítače, televize, šikana
Tři nejčastější způsoby, jak se lidé snaží hříchu zbavit, jsou člověka spíš stahují níž a níž, Co tedy člověka osvobozuje?
Svět může znamenat krásné Boží stvoření, nebo naopak ďáblem řízený systém, které spěje stále k horšímu a nakonec k Božímu trestu.
Mladí lidé se snadno nadchnou pro nějaké cíle. K tomu je však třeba mít širší přehled. Nezneužije je někdo? Farář Wilhelm Busch (napsal knihu Ježíš – náš úděl) mi před šedesáti lety řekl: „Wernere, když tři lidé říkají totéž, začínám přemýšlet, jestli nejsou zmanipulovaní.“
Wilhelm Busch měl zkušenosti s Třetí říší! Vždycky varoval před tím, že se mladá generace dá snadno zmanipulovat a zneužít. Na jeho radu jsem nikdy nezapomněl. Dnes to nejsou jen mladí lidé, kteří každý silnější déšť, každou vlnu veder a každý lesní požár berou jako důkaz klimatických změn zapříčiněných člověkem. Domnívám se, že celá ta diskuse o klimatu se zaměřením na oxid uhličitý jako kořen všeho zla je ovlivněna manipulací.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Otázka spolehlivosti mnoha výzkumů a posudků mi připomíná některé události a zkušenosti ze života. Na čí slova se dá spolehnout? Na různé posudky a studie? Naši odborníci na klima nedokážou předpovědět počasí ani na měsíc dopředu, ale chtějí vědět, jaké budou klimatické podmínky v roce 2050. Tyto události jsou závislé na zvolených modelech. Už malé změny určitých koeficientů vedou k úplně jiným výsledkům.
Začátkem sedmdesátých let jsem jako student mohl pracovat v USA na jedné práci týkající se amerického zahraničního obchodu. Probíhalo to jinak, než jsme se to učili ve škole. Na univerzitě nám říkali: Máme nějaký předpoklad, vyslovíme teorii a pak ji empiricky ověříme. Zde se však manipulovalo s daty, dokud výsledky neodpovídaly žádanému předpokladu – a pak se podle toho formulovala teorie. Výjimkou byl tehdy známý profesor Gregory Chow z Princetonu. Nestačilo mu mít nápad a pak si hrát s daty. Chtěl čistou vědeckou analýzu. Několikrát říkal, že 95 procent vědeckých článků ve známých časopisech, na které se často odkazuje, jsou prostě rubbish, odpad. Dnes si myslím, že měl naprostou pravdu.
V roce 1973 jsem se v konkurzu ucházel o jedno místo v Evropské unii. Naštěstí jsem na závěr úvodního pohovoru řekl: „Bylo by pro mě ctí, kdybych mohl být komisi hospodářsko-politickým poradcem.“ Pán, který se mnou vedl rozhovor, mi na to řekl: „To jsme si asi nerozuměli: Komise rozhoduje – a vy to potom musíte vědecky zdůvodnit.“ Takové místo jsem odmítl.
O rok později jsem se podílel na jiné studii. Šlo o vědecký výzkum, nakolik je nutné využívat jadernou energii při výrobě elektřiny. Chtěl jsem postupovat vědecky neutrálně. Po nějakém čase se mě vedoucí zeptal: „Vy víte, kdo tento výzkum financuje, že? Takže víte, jaké musí být závěry výzkumu.“ I toto dobře placené zaměstnání jsem opustil.
Když procházíte internet, najdete řadu studií ke klimatickým změnám. Mnoho jich publikují vlády a určité organizace na ochranu klimatu, ale najdete i takové, které jsou s těmito výsledky v rozporu.
Existují dokonce studie, které upozorňují na manipulaci s daty. Když Profesor Dr. Friedrich Karl Ewert odešel do důchodu, pustil se do sisyfovské práce a začal ověřovat data ohledně změn klimatu. Zjistil, že teploty, které se měří od roku 1881, byly někdy mezi lety 2010 a 2012 dodatečně změněny, a sice tak, aby od roku 1950 prokazovaly bezprecedentní oteplování klimatu. Z měření NASA-GISS vyčetl snížení ročních průměrných teplot v počáteční fázi, tedy snížení jednotlivých vyšších hodnot v první fázi oteplení, bylo potlačeno začínající druhé ochlazení na konci 20. století. Data z NASA ukazují, že v rozmezí let 1882 až 2010 došlo k ročnímu průměrnému ochlazení o 0,0068 stupně Celsia. V prosinci 2012 se najednou začaly uvádět nižší teploty pro roky 1897-1964, a to tak, že to vedlo k ročnímu oteplení o 0,0038 stupňů Celsia. Média se o tyto kritické studie a podobné investigativní rešerše nezajímají. Jejich výsledky se zamlčují. [#1]
Vyvstává z toho otázka, kdo má zájem na takové manipulaci s daty. Je to starý boj kritiků kapitalismu a našeho tržně hospodářského společenského systému ještě ovlivněného křesťanstvím, kteří chtějí dosáhnout svého cíle zelenou vlnou?
O tom, čemu se budou věnovat výzkumy, do značné míry rozhoduje politika. Proto se v žádostech o prostředky na výzkum dbá na to, aby se to vždy nějak týkalo genderu a klimatických změn, jinak je pravděpodobné, že prostředky na výzkum nebudou schváleny. Že by přece jen politická ideologie určovala témata vědeckého výzkumu a jeho výsledky? Že by se jednalo o politickou korektnost i ve vědě? Neabsolutizuje se tím další dogma, konkrétně lidmi zapříčiněné změny klimatu?
V Bibli je řeč o tom, že Bůh na konci časů pošle „mocné působení bludu, aby uvěřili lži“ (2. Tesalonickým 2,11). Pavel píše (Římanům 1,22), že tito lidé se „prohlašují se za moudré, ale jsou blázni.“ „Bůh je proto vydal hanebným vášním.“ (v. 26), … „protože si nedovedli vážit pravého poznání Boha, dal je Bůh na pospas jejich zvrácené mysli, aby dělali, co se nesluší“ (v. 28).
Tato situace je tu dnes znovu. Připomeňme jen rozšířenou víru v evoluci, že vše vzniklo z ničeho samo od sebe. To je ideologie, není to věda. Člověk nechce Boha. Myslí si, že může věřit rozumu. Je známo, že vláda tohoto domnělého rozumu vedla ve Francii (francouzská revoluce) k příšernému vraždění. Politickým výsledkem byla potom Napoleonova diktatura. Zato Martin Luther se na rozum (ratio) díval kriticky a označoval ho za ďáblovu smilnou ženu. Rozum je podle Luthera místo, kde bydlí prodejná žena.
I rozum podléhá důsledkům prvotního pádu do hříchu. Nemůžeme se na něj spolehnout, i když nám v něm Bůh dal přesvědčivý a velkolepý nástroj analýzy. Ale i rozum potřebuje pevný bod. Musí se někde ukotvit, aby se nevznášel ve vzduchoprázdnu. Člověk se sám posadil na trůn, a ten se zhroutí. Potřebujeme se znovu vrátit k tomu, co říká Bůh. Autor Žalmu 1(1-3) to vyjadřuje takto: „Blaze muži, který se neřídí radami bezbožných…, který nesedává s posměvači, nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci. Je jako strom zasazený u tekoucí vody… Vše, co podnikne, se zdaří.“
Neustálé opakování, že se mění klima, mi připomíná manipulaci obyvatel, jak to dělaly určité ideologické skupiny, které už před více než padesáti lety odmítaly kapitalismus. Mám na mysli předpovědi Římského klubu, které se nevyplnily, nebo hnutí Zero Population Growth v šedesátých letech. Tyto skupiny hledají stále nové cesty, jak náš hospodářský a společenský systém obviňovat ze všeho zlého. Když se žalostně zhroutil socialismus, následuje nyní „zelená vlna“. Lidé potřebují nějaký smysl života, chtějí se pro něco angažovat. Je to jako za socialismu: S cíli můžeme souhlasit (spravedlivý svět, kde se všem daří dobře), ale cesta, kterou předkládají, vede do katastrofy.
Podléháme iluzi a myslíme si, že máme všechno pod kontrolou. Myslíme si, že obecně můžeme ovlivňovat klima. To však platí pouze pro mikroklima, například při kácení velkých lesních pozemků (dříve ve Španělsku a severní Africe, dnes v Amazonii nebo v Kongu). V oblasti lokální nebo meziregionální ochrany životního prostředí jsme také mnohého dosáhli, vzpomeňte si jen na Porůří (odpovídá našemu Ostravsku, pozn. překl.) v sedmdesátých letech ve srovnání s dneškem. Zalesňování je pro klima prospěšné. Ale velké sopečné erupce, ke kterým může dojít kdykoli, vedly v dějinách země vždy k silnému globálnímu ochlazení a nelze je předpovědět.
Také Jakub nás varuje před iluzí lidské sebejistoty (Jakub 4,13-15). Od Boha jsme dostali za úkol utvářet zemi a jednou se ze svého počínání budeme zodpovídat – to platí i ve vztahu k životnímu prostředí. Máme široké pole, kde svou zodpovědnost můžeme uplatňovat. A při selhání můžeme počítat s odpuštěním, když o ně budeme Boha prosit.
Už Izajáš naříká, když vynáší Boží soud nad Judskem: „Odírají ho děti a ženy nad ním panují. Ach, můj lide! Tví vůdci jsou svůdci, matou cestu, po níž měl jsi jít“ (Izajáš 3,12).
Nesešli jsme už na takovou cestu do zániku? Proto bychom měli dávat pozor a různá hodnocení pečlivě zkoumat, nakolik to je možné. A potom to dobré přijímat a zlé odmítat, a tak se zasazovat o dobro naší země, jak to psal už Jeremiáš vysídlencům do Babylonu: „Usilujte o prospěch města, do něhož jsem vás vystěhoval, a modlete se za ně k Hospodinu, neboť v jeho prospěchu je i váš prospěch“ (Jeremiáš 29,7).
Werner Lachmann (nar. 1941) vyučoval až do odchodu do důchodu na Univerzitě v Erlangenu-Norimberku národní hospodářství. Předtím působil jako profesor v Meinzu. Prof. Lachmann je předseda společnosti pro podporu hospodářských věd a etiky (www.wirtschaftundethik.de) a prezident Křesťanského mládežnického vesnického spolku v Německu. Jako docent hostoval mimo jiné v Austrálii, Lotyšsku, Francii a v Číně. Studoval také teologii a je žádaný řečník. Káže v evangelické církvi a v řadě svobodných církví.
[#1] zpět
Prof. Dr. Friedrich Karl Ewert je renomovaný geolog. Působil jako poradce při výstavbě 83 přehrad ve 36 zemích a je kapacita známá tím, že pečlivě sbírá přesná data a důkladně je statisticky vyhodnocuje. Původní měření a později manipulovaná data má k dispozici a lze je ověřit. O jeho studii informoval například server achgut.com.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Prof. Dr. Friedrich Karl Ewert je odborník v oblasti geologie. Participoval jako odborník při budování 83 vodních nádržích ve 36 státech. Vyznačuje se tím, že sbírá ověřená data a pečlivě je statisticky vyhodnocuje. Materiály a údaje zmíněné v tomto článku jsou dispozici a je možné ověřit. Jeho práce je dostupná na serveru achgut.com.