Citát z Bible:
Vede se někomu z vás zle? Ať se modlí! Je někdo dobré mysli? Ať zpívá Pánu!
Jk 5,13 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Snacha a tchyně . .
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Procházky s dětmi jsou fantastické! Kde jinde si s nimi tak dobře povykládáte? I když to všechno dlouho trvá... A často to je poučením i pro mě.
„Víš, Bože, mám několik bohů, zvlášť některé mám rád, kteří mě baví, vím, že nejsou tak úplně všemocní jako ty, ale nechej mi je. Oni mi pomáhají udržet duševní rovnováhu, dávají mi náplň života (=bez nich bych se nudil), řekl bych, že bych o ně nerad přišel.
Já vím, někdy se těm mým bohům nedaří, jako by byli slabí, jako by nefungovali, nedělají vždycky, co jsem si od nich sliboval, jsem z nich unavený, někdy naštvaný a bezradný, ale přece jen jsou to moji kamarádi – nemohl bys jim pomoct? Smiluj se nad těmi mými bohy.“
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
A Bůh: „Počkej, tak kdo je tvůj Bůh, já nebo oni? Pokud je tvůj bůh tvoje práce a nebaví tě nebo tě neuživí, tak se musíš rozhodnout, jestli to pořád je ještě tvůj bůh. Já mu pomáhat nebudu. Ale jestli chceš, mohu se tvým Bohem stát já. Budeš mít dále stejnou práci, ale už to nebude tvůj bůh, rozumíš?
Nebo jestli jsou ti bohové tvoje zdraví, tvoje děti, úspěchy, peníze, tak ať, ale nechtěj po mně, abych se já slitovával nad tvými bohy. Pokud se ale rozhodneš a budeš stát o to, abych ti byl Bohem já živý Bůh, tak se budu starat o tvé přiměřené zdraví, budu ti žehnat při výchově dětí a v rodinných vztazích, úspěchy ti nezaručuji, ale nebudeš mít nouzi, aby ses musel zadlužovat nebo žebrat. Ale nad tvými bohy se slitovávat nebudu.“
Zajímavý rozhovor, že? Už jste se někdy takhle s Bohem bavili?
Kdysi dávno Izraelci neposlouchali svého Boha Hospodina a on nechal Pelištejce, aby se jim podařilo porazit Izraelce a sebrat jim truhlu smlouvy, což byl symbol Hospodinovy přítomnosti tady na zemi. Přítomnost truhly smlouvy však přinášela Pelištejcům pohromy – neúrodu, těžké zdravotní problémy, padal před ní pelištejský bůh Dágon, samé hrůzy.
Pelištejci se tehdy radili, co a jak udělat, aby Bůh nadlehčil svou tíživou ruku nad nimi a nad jejich bohy. Jejich věštci jim něco poradili a svou radu zhodnotili slovy: „Snad nadlehčí svou ruku, která dolehla na vás, na vaše bohy a na vaši zemi.“ Nehodlali se těch svých bohů vzdát, pořád ještě nepoznali, že jsou k ničemu, že jsou to jen sochy, že jejich bohové jsou bezmocní. Ale pořád si je chtěli nechat a chtěli na ně spoléhat, i když jasně viděli, že izraelský Bůh je mocnější. Nenapadlo, že by své bohy vyměnili za živého Boha.
Bůh se slitoval – nadlehčil svou ruku nad Pelištejci a nad jejich bohy.
Necháme si dále svoje bohy, kterými jsou možná práce, zdraví, úspěch, koníčky, žena, děti, zvířata (doplňte si, o co se jedná ve vašem případě)? Máme je (ty bohy) rádi, živí nás, pomáhají nám udržovat duševní rovnováhu, jsou předmětem našeho zájmu, milujeme je a tolikrát cítíme, že nám kvůli nim velký Bůh žehná…
Nebo taky nežehná – to když pak přijdou těžké chvíle a v životě se nedaří, ať se to týká zdraví, peněz, nešťastné lásky, tak si lidé občas postesknou: „Bože, proč…“ nebo „Bože, pomoz mi…“ a vlastně tím myslí“ „Bože, smiluj se nad mými bohy.“
Tento velký živý Bůh ví, že všechny ty věci a činnosti potřebujeme, ale nechce, aby to byli naši bohové. Nechce, abychom se modlili „Bože, smiluj se nad mými bohy!“ Nemusíme se vzdávat své práce, zdraví, úspěchu, rodiny, ale naším Bohem nad tím vším nám má zůstat ten jediný živý Bůh, který dal na smrt svého Syna, aby nás zachránil a aby dal našemu životu náplň a smysl, který stojí za to?
Dokážeme ještě rozlišit, co je naším bohem, a kdo je naším Bohem?
Jan Vopalecký, srpen 2019
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
„Uděláte napodobeniny svých nádorů a napodobeniny svých myší, které přinášejí zemi zkázu, a vzdáte přitom slávu Bohu Izraele. Snad nadlehčí svou ruku, která dolehla na vás, na vaše bohy a na vaši zemi. Proč byste byli neoblomní v srdci, jako byli neoblomní Egypťané a farao? Když proti nim Bůh zasáhl, zdalipak je nepustili, aby šli?“1. Samuelova 6,5-6