Syndrom Božího otroka

Syn, nebo služebník?

Jednomu otci se narodili dva otroci. Tedy, byli to synové, ale oni se považovali za sluhy, jeden sklonil hlavu a celý život dřel.

Druhý to nevydržel a utekl. Na útěku se mu však nedařilo, bylo mu velmi zle a vrátil se s tím, že ví, co provedl, a nemá právo byt syn, ale rád by si svou prací vydělal na jídlo.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

K. Rosůlková
Legenda ze sídla Ashton Court
Křesťanský život, běžná cena 289 Kč
Naše sleva: 9 Kč
Vaše cena: 280 Kč

Ale otec to nepřipustil. Uspořádal takovou oslavu, že všem bylo jasné, že to není sluha, ale syn.

Vzápětí vyšlo najevo, že ten druhý syn se vlastně také považuje za otroka, jeho hlavu i srdce naplňovalo: Sloužit! Jsem dobrý sluha!

Otec vysvětluje, že být synem spočívá v tom, že jsi stále se mnou! Všechno mě je tvé!

Jak se cítíte vůči Bohu? Sluhové, kteří pro něho pořád jenom dřou a přitom nevědí, jestli za to někdy něco dostanou, nebo jako synové, kteří sice poslouchají a pracují, ale hlavně jsou spolu s tátou a občas mají oslavu.

Užívejte toho, že být Božím synem znamená ne jen poslouchat a dřít, ale hlavně být spolu − a oslavovat.

Jan Vopalecký, březen 2020

Poznámka:

Bůh přijímá křesťana, tedy člověka, který přijal Krista, za svého syna. Na rozdíl od islámu, kde člověk oddaný Bohu zůstává otrokem.
 

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.(1)
 Dávám mu za pravdu.
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.