Citát z Bible:
Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin.
Př 16,9 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Má křesťan stále konat nějakou duchovní práci, evangelizovat, modlit se? Jak to zvládat, když má ještě chodit do práce, vychovávat děti, podílet se na životě svého sboru?
Když v Bibli čtu Pavlův životopis a uvědomím si, že to je vzor křesťanského života, tak si kladu otázku, jak to všechno zvládat? Cestovat po sborech, vyučovat, odolávat útokům nepřátel evangelia...
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Ale pak se uklidním, když si vzpomenu na Filipa. Jako mladý, pomáhal v domově pro seniory − staral se o vdovy (Skutky 6), potom byl nějakou dobu v Samaří, kde pracoval jako misijní pracovník (Skutky 8) a nakonec měl zvláštní misi, při které uvěřil ministr financí jedné africké země (Skutky 8,26-40).
Potom se Filip usadil v Cezareji, kde žil nějakých pětadvacet let a není o něm řeč. A když o něm pak padne kratičká zmínka (Skutky 21,9), je vidět, že celou dobu žil normálně jako křesťan, oženil se, dobře vychoval čtyři dcery, zřejmě tedy chodil do zaměstnání a stále byl dobrým křesťanem.
Někteří (obvykle mladší lidé bez závazků) mají možnost a také vnitřní sílu konat v lidských očích velké věci − misijní cesty, různá vystoupení či zvláštní akce. Jiní mají všechny dny skoro stejné, zaměstnání, děti, rodina, zodpovědnost v různých komunitách a ve sboru − a to je jejich život, kde se má projevovat jejich křesťanství.
Ať. Hlavně ať se projevuje. Postoji, slovy, příkladem. Ať děláme cokoli, všechno máme dělat jako pro Krista (Koloským 3,23). A při všem můžeme prožívat Boží přítomnost a moc, Boží vedení, které nás naplňuje vědomím, že jsme na správné cestě.
A jednou za čas se třeba dočkáme nějaké větší události, která stojí za to, aby byla zapsána i v Bibli − jako Pavlova návštěva u Filipa v Cezareji (Skutky 21,8-9).
Jan Vopalecký, prosinec 2016
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!