Doporučujeme články

Dítě nechce chodit do školy − bojí se

Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.

Žena jako bohyně

Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?

Manželská nevěra − existuje ještě šance?

Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.

Výchova a fyzické tresty

Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask

Doporučujeme

Modlete se za

Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh. (Bible, J 1,1 E)

Inspirováno:

Máte odvahu začít?

Zkuste si představit nějakou těžkou situaci, kdy nikdo neví, co dál. Nakonec se jeden člověk odhodlá a řekne...

V životě dochází k těžkým situacím, stává se, že něco končí a něco nového začíná. Často nevíme, jak se k tomu postavit. Tehdy uvítáme, když se najde někdo, kdo má odvahu něco říct jako první. Zřejmě taky neví, co dělat, co říct, ale promluví.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Záleží samozřejmě na tom, jak promluví, co řekne. Vyjádří zoufalství, vlastní bezradnost, či dokonce prozradí svou vnitřní prázdnotu, nebo to bude něco moudrého, impuls, kterým naznačí další dění a východisko?

Bible říká, že na začátku bylo Slovo, které vyřkl Bůh − možná to také bylo uprostřed nějakého chaosu − a tím se všechno dalo do pohybu. Bylo to jeho Logos, které dalo impuls a dodnes ukazuje směr. Ten, kdo to první Slovo vyřknul, tvořil svět, lidi, zákonitosti, měl velký záměr.

V životě nastávají situace, kdy dychtivě čekáme nějaké dobré, moudré slovo, jak to říká David v Bibli: „Moje duše chřadne touhou po tvé spáse, čekám na tvé slovo.“ (Žalm 119,81) Je to pro nás impuls, abychom četli Bibli, osvojovali si ji a nacházeli v ní potřebné slovo. A Bůh je dává.

Zároveň si velmi ceníme toho, když máme kolem sebe lidi, kteří umí říct vhodné slovo do života, do začátku, do nepřehledné situace. Umíte to také? Pomůže nám, když k tomu máme příklady osobností, které se nebojí, mají odvahu a mohou říct takové iniciační slovo.

Dá se tomu učit

Znamená to pozorně sledovat ty, kdo začínají, kdo dávají impulsy, kdo umí věci zpřehlednit.

A naopak, co vy říkáte lidem kolem sebe? Třeba na vás čekají. Strojvedoucí čeká na signál průvodčího (vlakvedoucího), orchestr na dirigenta, v rodině jsou různé situace, kdy se čeká, co řeknou rodiče... Rozpoznáte, jestli třeba někdo nečeká na vás?

Co říct dětem, když jdou poprvé do školy? Mladému člověku, který nastupuje do prvního zaměstnání, stěhuje se do nového bytu...? Snad sem můžeme zařadit i gratulace, přípitky, pozdravy, přání hezkého dne... K tomu navíc potřebujete dotyčného blíž znát, vědět, co si přeje a co potřebuje.

Jak to dělal Bůh?

Chcete inspiraci, jak říct do začátku slovo, které bude motivovat a celou věc doprovázet a nadnášet? Líbí se mi příklady, jak to dělal Bůh.

Když Jákob odcházel z domova, Bůh se mu představil: „Já jsem Bůh tvých otců Abrahama a Izáka, ... dám ti tuto zemi... jsem s tebou, budu tě chránit...“^*1 Genesis 28 Dobrý úvod, že?

Mojžíšovi se Bůh představil slovy: „Vyzuj se, protože místo, kde stojíš, je svatá půda.“^*2 − Záleží na tom, kde chodíš, a já tvůj národ vyvedu do země, po které budeš svobodně chodit.

Gedeonovi: „Hospodin s tebou, statečný muži!“ ^*3

O Natanaelovi Ježíš řekl: „To je správný Izraelec, starý poctivec, ten nikoho neoklame!“ ^*4

Chtěli byste něco podobného slyšet o sobě? A umíte něco takového říct druhému? Sobě i vám přeji, abychom začínali ne mlčením, bezradností, nerozhodností, zmatkem, ale abychom měli nejen nějaký biblický verš pro formalitu, ale myšlenku, logos…

Proto se nechávám inspirovat Biblí, přemýšlím o ní, o věcech kolem sebe a hledám, co kdy komu říct, aby to bylo slovo, které osvěcuje smysl a dává sílu na započatou cestu.

Jan Vopalecký, září 2024