Afghánský mladík našel cestu k Ježíši

V jižním Německu v jedné křesťanské mládeži sedí mezi pětadvaceti mladými křesťany také Tamim z Afghánistánu a dívá se na mě zářivým pohledem. Jsem rád, že ho skupina dobře přijala mezi sebe. Starají se o něho, mluví s ním a smějí se s ním. Mé přednášce asi většinou nerozumí, pak mu jeden mladý Němec šeptem všechno ještě jednou vysvětluje. Tamim pozorně poslouchá...

Po přednášce přišel za mnou a děkuje mi. Je patrné, že ho dojalo, co dnes večer slyšel o Ježíši. Ptám se ho, jak se mu v Německu daří. „Dobře,“ odpovídá, „jsem rád, že jsem tady.“

Tamim, který přišel do Německa před několika měsíci, mluví překvapivě dobře německy.

Když začneme mluvit o jeho rodině v Afghánistánu, zalijí se mu oči slzami. Maminka je nemocná. Bolí ho, že nemůže být s ní. Beru ho pak kolem ramen a ptám se ho, jestli se za jeho maminku můžu modlit. Souhlasí, zavřeme oči a krátce se modlím za maminku i za Tamima.

Pak se devatenáctiletého Afghánce zeptám, jestli je muslim. Rázně to popírá: „Podle narození vlastně ano, ale s islámem jsem skoncoval.“ Důvod? Talibanští bojovníci mu zavraždili otce a bratrovi ustřelili nohu. On sám musel kvůli nim utíkat. Jejich víru nechce sdílet. Navíc mu vadí, že může číst korán jenom v arabštině a ne ve vlastním jazyce, to by přece bylo normální.

Do křesťanské mládeže chodí rád, protože ho zajímá, co učí Bible. Američtí křesťané jemu a jeho rodině v Afghánistánu pomohli a takový obraz o křesťanech si uchoval. „Chtěl bych se dovědět víc o Ježíši a o Bibli,“ usmívá se na mě.

„Ježíš je tak jiný! Miluje dokonce i své nepřátele! Proto jsem tady!“... A ještě něco: tady mezi křesťany našel nové přátele.

Dnešní večer mezi mladými lidmi mě hluboce dojal − rozhovor s mladým Afgháncem, ale také mnoho křesťanů, kteří pomáhají uprchlíkům, kterých je kolem plno, stávají se jim přátelé a mluví s nimi o Ježíši. Modlím se, aby se tomu dále dobře dařilo.

Theo Volland, DMG (Deutsche Missionsgesellschaft)
Ethos, číslo 2015/12