Jak rozmotat zamotaný život

Zmuchlaná hromada plastu

Možná jste to viděli. Na náměstí složí náklaďákem velkou hromadu, vlastně jediný kus z plastu. Lidi, hlavně děti zvědavě koukají, co to bude. Nespletli se? Nechtěli to odvézt do sběrného dvora? Kdo tohle dokáže rozmotat? Jak z toho postavit něco rozumného? To musí pěti lidem trvat aspoň týden.

Ale kdepak! Technici, vlastně mladí lidé v tričkách s nějakým reklamním nápisem najdou jeden správný konec, připojí kompresor, ten chvíli zavrčí a najednou stojí na náměstí velký členitý skákací hrad. A děti hurá na něj!

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Tomáš Pala
Poslední šance
ALEF-Křesťanské sbory, běžná cena 120 Kč
Naše sleva: 12 Kč
Vaše cena: 108 Kč

ks

Zmuchlaný život

Marek má zmuchlaný život, problémy na všech stranách, neví, co řešit jako první. Do toho chvíli výčitky svědomí a za chvíli má zase chuť rezignovat a všechno vzdát − prostě to nechat být. Sám se ptá, jestli to má všechno smysl. Problémů přibývá, dalo by se říct, že se není čemu divit, když jeden neřešený problém vyrobí pět dalších.

Co s tím? Jak to řešit? Rozumnou radou by bylo sednout si, všechny problémy sepsat, uspořádat je a postupně jeden za druhým řešit. Na to ale Marek nemá sílu. Hlava ubolená, utrápená, zdraví neslouží − není schopen se soustředit ani na jeden problém, natož aby je dokázal uspořádat.

Moudré rozhodnutí

Nakonec udělá Marek jedinou moudrou věc. Pozve Frantu a dá si poradit. Franta má nadhled, vidí, jak na tom Marek je, nechá si všechno popovídat a pak s Markovým souhlasem převezme iniciativu. Marek začne od problému, který je příčinou mnoha dalších a najednou vidí, že další věci se řeší samy. Po nějaké době se problémů už tolik nebojí. Má zkušenost, že se dvě tři velké věci vyřešily, jde odvážně do dalších a za pár měsíců je z Marka úplně jiný člověk.

Hm, něco musím upřesnit. Franta není Franta, ale je to Ježíš. Ten jediný rozumí našim problémům tak důkladně, že může pomoct. A navíc může zasahovat do věcí, do kterých nikdo jiný zasáhnout nemůže. Když Ježíš odpustí, tak odpuštění platí tak, že si nemusíme už nic vyčítat. Je odpuštěno. S Ježíšem můžeme mít právem pocit, že s ním to zvládneme. Tak jako Marek uvěřil Frantovi, tak potřebujeme uvěřit v Ježíše.

Marek by sám nevymyslel, čím začít, kde pokračovat a co potom. Ale jakmile svěří svůj život Ježíši, tak je najednou jasné, co udělat jako první, co jako druhé, čeho se už nemusí bát. Jako při nafukování skákacího hradu je nutné napřed najít napojení na kompresor a pak už jde všechno samo. Takový účinek má to, když přijmeme Ježíše (tedy uvěříme v něj).

Ježíš dává vědomí: „Jsem s tebou. Záleží mi na tobě. Nemusíš se bát. Budu ti k dispozici pořád.“ A někdy může poslat jiného člověka jako svého prostředníka.

I život, který není zamotaný

Předat vedení svého života Ježíši může každý, i člověk, který nemá problémy. I ten, komu se daří, kdo žije spokojeně, ale chce mít svůj život uspořádaný a chce, aby jeho život měl smysl. Možná budeme muset uznat, že až tak bezproblémoví nejsme, budeme se muset naučit Ježíši o všem říkat, ptát se ho a čekat na odpovědi, ale jeho vedení stojí za to. Po čase uvidíme, že náš zamotaný život (i když jsme to tak dosud neviděli), se rozmotává a dostává náplň a směr, o jakém jsme netušili − i když se nám ani potom nemusí vždy jevit jako uspořádaný.

Spoléhej na Hospodina, konej dobro, obývej zemi a žij v bezpečí. V Hospodinu měj svoji rozkoš − on touhy tvého srdce naplní! Hospodinu svěř svoji cestu, doufej v něj a on to učiní:  vyvede tvou spravedlnost na denní světlo, tvou nevinu na slunce polední. Žalmy 37,3-6

Jan Vopalecký, červenec 2021
aktualizováno v září 2021

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl. (1)
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.(1)
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.