Citát z Bible:
Tam byl Jákobův pramen. Ježíš, unaven cestou, se posadil u toho pramene. Bylo kolem poledne. Tu přišla samařská žena, aby načerpala vodu. Ježíš jí řekl: „Dej mi napít.“
J 4,6 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Snacha a tchyně . .
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Procházky s dětmi jsou fantastické! Kde jinde si s nimi tak dobře povykládáte? I když to všechno dlouho trvá... A často to je poučením i pro mě.
Muž potřebuje, aby mu žena projevovala úctu, tak si ho udrží! Žena potřebuje mužovu lásku − a opravdová láska je oběť!
Táto, děti potřebují tvůj čas, zájem, ujištění i tvé prohry. Nasávají tě všemi smysly. Jsi pro ně pevný bod, ať jsi jakýkoliv. Pak budou v dospělosti pevné.
Nikdo konkrétní za to sice nemůže, ale lze sledovat faraonovské trendy − snahu odloudit děti od rodičů. Jak se rodiče mohou bránit, aby jim děti nebyly „ukradeny“?
Dobrý osobní příklad je silnější magnet, než silná slova. Zvlášť, když je naším vzorem Ježíš. Ale následovat Ježíšův příklad je pořád málo!
Digitální média a jejich nebezpečí, facebook, twitter, kyberšikana, sebevražda Google počítače, televize, šikana
Tři nejčastější způsoby, jak se lidé snaží hříchu zbavit, jsou člověka spíš stahují níž a níž, Co tedy člověka osvobozuje?
Svět může znamenat krásné Boží stvoření, nebo naopak ďáblem řízený systém, které spěje stále k horšímu a nakonec k Božímu trestu.
Na začátek je třeba připomenout některé biblické texty.
Gn 1,27 Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Gn 19,1-11 I přišli ti dva poslové večer do Sodomy. Lot seděl v sodomské bráně. Když je spatřil, povstal jim vstříc, sklonil se tváří k zemi 2 a řekl: „Snažně prosím, moji páni, uchylte se do domu svého služebníka. Přenocujte, umyjte si nohy a za časného jitra půjdete svou cestou.“ Odvětili: „Nikoli, přenocujeme na tomto prostranství.“ 3 On však na ně velice naléhal; uchýlili se tedy k němu a vešli do jeho domu. Připravil jim hostinu, dal napéci nekvašené chleby a pojedli. 4 Dříve než ulehli, mužové toho města, muži sodomští, lid ze všech koutů, mladí i staří, obklíčili dům. 5 Volali na Lota a řekli mu: „Kde máš ty muže, kteří k tobě této noci přišli? Vyveď nám je, abychom je poznali!“ 6 Lot k nim vyšel ke vchodu, dveře však za sebou zavřel. 7 Řekl: „Bratří moji, nedělejte prosím nic zlého. 8 Hleďte, mám dvě dcery, které muže nepoznaly. Jsem ochoten vám je vyvést a dělejte si s nimi, co se vám zlíbí. Jenom nic nedělejte těmto mužům! Vešli přece do stínu mého přístřeší.“ 9 Oni však vzkřikli: „Kliď se!“ A hrozili: „Sám je tu jen jako host a bude dělat soudce! Že s tebou naložíme hůř než s nimi!“ Obořili se na toho muže, na Lota, a chystali se vyrazit dveře. 10 Vtom ti muži vlastníma rukama vtáhli Lota k sobě do domu a zavřeli dveře. 11 Ale muže, kteří byli u vchodu do domu, malé i velké, ranili slepotou, takže nebyli schopni nalézt vchod.
Lv 18,22 Nebudeš obcovat s mužem jako s ženou. Je to ohavnost. souvislost: Lv 18,23 Nebudeš obcovat s žádným dobytčetem a neznečistíš se s ním. Ani žena se nepostaví před dobytče, aby se s ní pářilo. Je to zvrhlost.
Lv 20,13 Kdyby muž spal s mužem jako s ženou, oba se dopustili ohavnosti; musejí zemřít, jejich krev padni na ně.
Transvestitismus Dt 22,5 Ať není oblečení muže na ženě a muž nechť neobléká oděv ženy, protože každý, kdo dělá takové věci, je ohavností pro Hospodina, tvého Boha.
Sd 19-21 − příběh podobný Sodomě a Gomoře − ale podrobnější − a řekl bych hrubšího zrna.
Ř 1,22 Tvrdí, že jsou moudří, ale upadli v bláznovství: 23 zaměnili slávu nepomíjitelného Boha za zobrazení podoby pomíjitelného člověka, ano i ptáků a čtvernožců a plazů. 24 Proto je Bůh nechal na pospas nečistým vášním jejich srdcí, takže zneuctívají svá vlastní těla; 25 vyměnili Boží pravdu za lež a klanějí se a slouží tvorstvu místo Stvořiteli − on budiž veleben na věky! Amen. 26 Proto je Bůh vydal v moc hanebných vášní. Jejich ženy zaměnily přirozený styk za nepřirozený 27 a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženami a vzplanuli žádostí jeden k druhému, muži s muži provádějí hanebnosti a tak sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svou scestnost. 28 Protože si nedovedli vážit pravého poznání Boha, dal je Bůh na pospas jejich zvrácené mysli, aby dělali, co se nesluší.
1K 6,9 Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví Boží království? Nemylte se! Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci ani lidé praktikující homosexualitu, 10 zloději ani chamtivci, opilci, utrhači ani lupiči nebudou dědici Božího království.
1Tm 1,9 a je si vědom toho, že Zákon není dán pro spravedlivého, nýbrž pro lidi nespravedlivé a nepoddajné, bezbožné a hříšné, pro lidi nesvaté a světské, pro otcovrahy a matkovrahy, pro vrahy vůbec, 10 smilníky, lidi praktikující homosexualitu, únosce, lháře, křivopřísežníky, a co ještě jiného se příčí zdravému učení.
Z nich vyplývá:
Jsou tedy dvě pohlaví. Pokud se někomu zdá, pokud se někdo cítí jako něco jiného, než jak ho Bůh stvořil, pak z toho podle Bible vyplývá, že se mýlí.
Nechci se pouštět do spekulace o tom, jak nebo proč k tomu dochází, že muže najednou přitahuje muž, nebo ženu jiná žena. Lze to připisovat hříšné přirozenosti a tomu, když člověk nestaví hříchu meze:
Bible označuje jako hříšníky ty, kdo mají styk s člověkem stejného pohlaví. Pokud někoho stejné pohlaví přitahuje podobně jako muže přitahuje žena (a naopak), je to v jiné rovině. Neřekl bych, že samotná přitažlivost znamená, že se takový člověk dopustil hříchu.
Ale musí s tím bojovat − Pán Ježíš říká, že stačí žádostivý pohled muže na ženu a je to hřích. Pokud má někdo homosexuální vnímání, potřebuje se krotit, ovládat stejně jako heterosexuální lidé.
Odborníci přiznávají, že homosexualita není dána geneticky. Rodiče tedy geneticky neovlivňují, zda někdo bude či nebude homosexuál.
Ze všech teorií se mi jako nejvěrohodnější jeví ta, že homosexualita souvisí s tím, jak dítě v raném dětství vnímalo otce. Pokud byl „dobrý“ a „silný“, pak je to v pořádku. Pokud byl „zlý“ nebo „slabý“ (agresivní, pod pantoflem, vyhýbal se zodpovědnosti, nebýval doma...) dítě si řeklo: Nechci být jako otec! Pak je nebezpečí, že se chlapec emocionálně ztotožní s matkou a začne ochranu a bezpečí, tedy mužský element hledat u druhých mužů, ale z pozice matky, tedy ženy. Tak vnitřně podvědomě zamíří k homosexualitě. A dívka si řekne: Nechci žádného muže, protože by byl jako otec.
To také odpovídá tomu, když Bible vybízí, aby se otcové o své děti starali, milovali je a nedráždili je k hněvu (Efezským 6,4). Zdravý vztah otce k dětem je prevencí homosexuality, nakolik je to v našich lidských možnostech.
Bible má k původu homosexuality tvrdé vysvětlení: Rozežranost! − Lidé už nevěděli, co dělat, tak popustili uzdu svým vášním a skončili jako homosexuálové − Ř 1,24+27. A souvisí to s tím, že Boha, jeho existenci ani pravidla stvoření neuznávají.
Připouštím ovšem, že existují i lidé, kteří popisují svůj vztah s otcem jako bezproblémový, nežijí bezuzdně, a přece mají homosexuální vnímání.
Jak se k tomu postavit? Jako ke každému jinému hříchu. Z hříchu usvědčuje Bůh-Duch svatý. Na nás je, abychom hřích vyznali, přijali odpuštění a už to nedělali. Vyhýbali se tomu stejně jako alkoholik hospodě, jako záletník tomu, aby byl s nějakou ženou sám, jiný společnosti, kde se berou drogy − tak se od takové společnosti odstřihl atd.
Bible jasné vymezuje, že pohlavní spojení patří pouze do heterosexuálního manželství. Podle biblického pojetí je totiž žádné jiné sexuální soužití než v manželství hřích.
Existují případy, kdy ani manželství (a vždy mám na mysli heterosexuální manželství) nelze uzavřít: Když se jedná o dítě, když je někdo nesvéprávný, určitým způsobem nemocný, zdravotně fyzicky či mentálně postižený… Žena se nemůže vdát za ženatého muže a naopak… Nelze se oženit s ženou, která k tomu nedá souhlas.
Z toho plyne, že homosexuální člověk by měl žít zdrženlivě, bez sexu. Proč by si měl sex odříkat? Proč nemá žít podle toho, co je mu „přirozené“? Protože je to hřích. Stejně tak ani heterosexuální sex není pro všechny − například s cizí ženou, v případech některých nemocí, dokonce i v manželství jsou situace, kdy je třeba se zdržet sexuálního chování, například při rizikovém těhotenství.
To je tedy řešení pro lidi, kteří mají homosexuální vnímání, koho sexuálně přitahují lidé stejného pohlaví. Zůstat svobodný a zříct se sexuálního života. Není pravda, že sex je základní životní potřeba, nebo že na to má každý nárok.
Připouštím, je to těžké a zaslouží si v tom podporu křesťanského prostředí, tedy církve. Je to oblast, kde je těžké hledat odpověď. Vlastně každý má nějaké své životní břemeno, pro někoho jsou to handicapy zdravotní, u jiného inteligenční, u jiného rodinné prostředí − a u někoho homosexualita. Je to něco, čemu nerozumíme. Můžeme využívat vymožeností dnešní doby (medicína, technické vymoženosti a služby), ale určitě to neznamená, že máme svůj úděl řešit nebo obcházet tak, že budeme hřešit.
Bible říká (1K 6,9-11): Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní/zženštilí, ani zvrácení/homosexuálové, 10 ani zloději, ani lakomci, opilci, utrhači, lupiči nebudou mít účast v Božím království. 11 A to jste někteří byli. Dali jste se však obmýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu Pána Ježíše Krista a Duchem našeho Boha.
Tento text je důležitý: „Takoví jste někteří byli“ − a už nejste. Existuje řada věřících, kteří před obrácením žili jako smilníci, zloději, lakomci, posmíváčci… Ale když se obrátili, tak takové věci přestali dělat.
Jak se to stalo? Dali se obmýt, uznali, že je to hřích a stáli o očištění. Bůh jim odpustil a dal sílu, aby změnili svůj život.
Jestliže byl někdo smilník, využíval každou příležitost k tomu, aby se s někým vyspal − a pak se obrátí, potom už tak přestane žít. Stále jako muž či žena pociťuje touhu po sexuálním spojení a uspokojení, ale nedělá to hříšným způsobem. Buď se ožení/vdá, k čemuž Pavel nabádá v 1K 7,9, nebo zůstane sám, žije zdrženlivě a sexuálního života se vzdá.
Stejně tak jestliže byl někdo homosexuál, spal s lidmi stejného pohlaví a pak se obrátí − přestane takto žít. Stále může prožívat přitažlivost, ale už tak nežije, zůstane sám, žije zdrženlivě a sexuálního života se zdá.
Není řečeno, že z homosexuála se najednou stane heterosexuál. Věřím, že je to možné. Dnešní lobby vehementně prosazuje, že to možné není. Ale věřím, že ano a existují takové příklady, i když je jich málo. Tak jako kuřák nejen přestane kouřit, ale ztratí na kouření úplně chuť.
U alkoholu je to problematičnější − asi jako bych řekl, že se z alkoholika stal člověk, kterému alkohol nechutná, kterého alkohol neohrožuje…
Věřím, že Bůh dokáže z homosexuála udělat heterosexuála. Na jedné straně je to Boží zázrak. Z lidského pohledu některé výzkumy ukazují, že − velmi zjednodušeně řečeno − nejprospěšnější je neerotické přátelství se starším, zralejším heterosexuálním mužem. Takové přátelství je koneckonců přínosné pro každého muže.
Kdysi se počítalo, že homosexuálové tvoří 2,8 % obyvatelstva. To bylo na začátku 20. století, v době, kdy homosexualita byla tabu, lidé se za ni styděli a báli se ji přiznat. Kolem roku 2000 se říkávalo, že je to kolem 4 %. Dnes z jedné ankety vyplynulo, že asi 18-20 % středoškoláků si není jisto svou orientací. Z toho lze vyvodit, že procento výskytu homosexuality se vyvíjí podle propagandy.
Homofobie je slovo, které znamená strach z homosexuálů.
Z homosexuálů nemusíme mít strach − mějme k nim stejný postoj jako ke smilníkům, k opilcům, ke zlodějům, lakomcům… Těchto lidí se nebojíme.
Ani není důvod se jim pokrytecky vyhýbat, že my takoví nejsme. Nebýt Boží milosti a záchrany, tak jsme na tom podobně jako oni. Jsme svou podstatou hříšní do stejné míry − snad jen v jiné oblasti. S takovými lidmi se můžeme bavit. O čem? Vést je ke Kristu, k tomu, aby jim Bůh hříchy odpustil a oni přestali hřešit.
Pokud se jedná o nevěřícího, který neprožil znovuzrození, pak s ním mluvit o Kristu. Nemá smysl mu vyčítat jakýkoli hřích, nevnímá to. Z hříchu usvědčuje Bůh-Duch svatý (Jan 16,8), když s ním mluvíme o Kristu. Až ho Duch usvědčí, on uvidí svůj hřích, vyzná ho a přijme odpuštění, pak se mu bude na základě nové přirozenosti vyhýbat.
Ale dokud takový člověk Krista nepřijal, patří světu, a církvi nepřísluší to řešit, s takovými se vypořádá Bůh (1K 5,13-14).
Dokonce se proslýchá, že je mezi vámi případ smilstva, a to takový, jaký se nevyskytuje ani mezi pohany, že totiž kdosi žije s ženou svého otce. 2 A vy jste přitom nadutí, místo abyste se raději zarmoutili; odstraňte ze svého středu toho, kdo to udělal... 9 Napsal jsem vám v listě, abyste neměli nic společného se smilníky; 10 ale nemyslel jsem tím všecky smilníky tohoto světa nebo lakomce, lupiče a modláře, protože to byste museli ze světa utéci. 11 Měl jsem však na mysli, abyste se nestýkali s tím, kdo si sice říká bratr, ale přitom je smilník nebo lakomec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte. 12 Proč bych měl soudit ty, kdo jsou mimo nás? Nemáte soudit ty, kdo jsou z nás? 13 Kdo jsou mimo nás, ty bude soudit Bůh. Odstraňte toho zlého ze svého středu! (1. Korintským 5,1)
Pokud je člověk věřící a má homosexuální vnímání, pak je jeho údělem zdržovat se sexualního života, a v tom jej máme povzbuzovat. Stejně jako k sexuální zdrženlivosti vedeme svobodné ženy a muže, ale i vdovy, vdovce, pokud nejsou v manželství. Pokud chce žít v hříchu, pak je na místě ho konfrontovat, případně vyloučit − podle 1K 5.
Když přijde, řekne, že je homosexuál a že se přišel podívat, tak ho pozveme dál. Jeho poznámku o homosexualitě bych pominul, ale ptal se ho na vztah k Bohu, k Pánu Ježíši − a vedl ho ke spasení.
A jestli bychom přijali do sboru homosexuála? Ano, takového, který se zdržuje homosexuálního života.
Spasení je pro každého. A církev, náš sbor ať je otevřený pro každého spaseného člověka. Neobrácení, neproměnění lidé jsou tu vítaní hosté, ale nejsou tu doma. Spasený, znovuzrozený člověk se svou novou přirozeností hříchu vyhýbá, i praktikované homosexualitě (1J 2,7-9; 1J 3,6; 5,18; L 9,23
Jan Vopalecký,
publikováno v srpnu 2023
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
1. Mojžíšova 1,27: Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.
1. Mojžíšova 19,1-11: I přišli ti dva poslové večer do Sodomy. Lot seděl v sodomské bráně. Když je spatřil, povstal jim vstříc, sklonil se tváří k zemi 2 a řekl: „Snažně prosím, moji páni, uchylte se do domu svého služebníka. Přenocujte, umyjte si nohy a za časného jitra půjdete svou cestou.“ Odvětili: „Nikoli, přenocujeme na tomto prostranství.“ 3 On však na ně velice naléhal; uchýlili se tedy k němu a vešli do jeho domu. Připravil jim hostinu, dal napéci nekvašené chleby a pojedli. 4 Dříve než ulehli, mužové toho města, muži sodomští, lid ze všech koutů, mladí i staří, obklíčili dům. 5 Volali na Lota a řekli mu: „Kde máš ty muže, kteří k tobě této noci přišli? Vyveď nám je, abychom je poznali!“ 6 Lot k nim vyšel ke vchodu, dveře však za sebou zavřel. 7 Řekl: „Bratří moji, nedělejte prosím nic zlého. 8 Hleďte, mám dvě dcery, které muže nepoznaly. Jsem ochoten vám je vyvést a dělejte si s nimi, co se vám zlíbí. Jenom nic nedělejte těmto mužům! Vešli přece do stínu mého přístřeší.“ 9 Oni však vzkřikli: „Kliď se!“ A hrozili: „Sám je tu jen jako host a bude dělat soudce! Že s tebou naložíme hůř než s nimi!“ Obořili se na toho muže, na Lota, a chystali se vyrazit dveře. 10 Vtom ti muži vlastníma rukama vtáhli Lota k sobě do domu a zavřeli dveře. 11 Ale muže, kteří byli u vchodu do domu, malé i velké, ranili slepotou, takže nebyli schopni nalézt vchod.
3. Mojžíšova 18,22 Nebudeš obcovat s mužem jako s ženou. Je to ohavnost.
(pro souvislost následující verš 23: Nebudeš obcovat s žádným dobytčetem a neznečistíš se s ním. Ani žena se nepostaví před dobytče, aby se s ní pářilo. Je to zvrhlost.)
3. Mojžíšova 20,13: Kdyby muž spal s mužem jako s ženou, oba se dopustili ohavnosti; musejí zemřít, jejich krev padni na ně.
5. Mojžíšova 22,5: Ať není oblečení muže na ženě a muž nechť neobléká oděv ženy, protože každý, kdo dělá takové věci, je ohavností pro Hospodina, tvého Boha. (transvestitismus).
Soudců 19-21 − příběh podobný Sodomě a Gomoře − ale podrobnější − a řekl bych hrubšího zrna.
Římanům 1,22: Tvrdí, že jsou moudří, ale upadli v bláznovství: 23 zaměnili slávu nepomíjitelného Boha za zobrazení podoby pomíjitelného člověka, ano i ptáků a čtvernožců a plazů. 24 Proto je Bůh nechal na pospas nečistým vášním jejich srdcí, takže zneuctívají svá vlastní těla; 25 vyměnili Boží pravdu za lež a klanějí se a slouží tvorstvu místo Stvořiteli − on budiž veleben na věky! Amen. 26 Proto je Bůh vydal v moc hanebných vášní. Jejich ženy zaměnily přirozený styk za nepřirozený 27 a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženami a vzplanuli žádostí jeden k druhému, muži s muži provádějí hanebnosti a tak sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svou scestnost. 28 Protože si nedovedli vážit pravého poznání Boha, dal je Bůh na pospas jejich zvrácené mysli, aby dělali, co se nesluší.
1. Korintským 6,9: Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví Boží království? Nemylte se! Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci ani lidé praktikující homosexualitu, 10 zloději ani chamtivci, opilci, utrhači ani lupiči nebudou dědici Božího království.
1. Timoteovi 1,9: a je si vědom toho, že Zákon není dán pro spravedlivého, nýbrž pro lidi nespravedlivé a nepoddajné, bezbožné a hříšné, pro lidi nesvaté a světské, pro otcovrahy a matkovrahy, pro vrahy vůbec, 10 smilníky, lidi praktikující homosexualitu, únosce, lháře, křivopřísežníky, a co ještě jiného se příčí zdravému učení.