Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled. (Bible, Jk 1,23 E)

Až tu nebudete...

Když se podíváte tak rok dva dozadu, jak byste toto období ve svém životě zhodnotili? Dařilo se vám? Vy sami, vaše rodina, sbor, firma dosáhla nějakého úspěchu, na který jste hrdí a s nadějí vyhlížíte do budoucna? Nebo to naopak bylo období těžkých zkoušek, obav a trápení?

Když se podívám na život Šalomouna, tak si určitě všichni říkáme: „Samý úspěch! Na co sáhl, to se mu dařilo!“

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

David G. Myers, Ph.D
Cesta ke štěstí
Návrat, běžná cena 254 Kč
Naše sleva: 58 Kč
Vaše cena: 196 Kč

ks

Hned na začátku, tedy v mládí, se ho sám Bůh ptá, jaké má přání, které by mu on Bůh mohl splnit. Šalomoun si mohl navymýšlet kdeco, ale prozíravě si řekl o moudrost. Bohu se to líbilo, dal mu moudrost a k tomu přidal bohatství, slávu a dlouhý věk.

Po něm nastoupil na trůn jeho syn Rechabeám, lid k němu přišel a prosil ho, aby jim poskytl úlevu, snížil daně, aby nemuseli tolik dřít. Ejhle. Život za Šalomouna nebyl zase tak růžový! Jako král sice postavil chrám, dům pro sebe, pro královnu, budoval slávu sobě a svému království, ale vůbec si neuvědomil, že jeho poddaný lid trpí a jeho vládu vnímá jako těžké období, byla samá dřina, velké daně. Navíc někteří ze země kvůli němu emigrovali.

Šalomoun při vší té své slávě vůbec netušil, jak jeho slavná vláda vyšla jeho lid draho. I když je třeba přiznat, že příčinou trápení národa po jeho smrti byla jeho nevěrnost vůči Bohu. Nakonec si člověk klade otázku, jestli lid v té době nečekal, až ta „slavná“ Šalamounova vláda skončí.

Nežijeme taky někdy v klamu, že vše je ok, daří se nám, tak proč by se druhým taky nedařilo, myslíme si, že všichni jsou spokojeni, ale oni trpí a možná utíkají od nás samých, protože naše přítomnost je pro ně utrpením? Nechybí nám někdy sebereflexe, zrcadlo, abychom viděli, jací jsme, jestli ta naše sláva není jen prázdná?

Zrcadlem nám může být Bible (Jk 1,23-24). Bůh odhaluje to, co sami možná nevidíme, a my ji máme číst tak, aby k nám mluvila, tedy pozorně, s modlitbou.

Ale může to být naopak, kdy jsme emocionálně na dně, nespokojení, jak se nám v ničem nedaří, ale druzí to vnímají nebo budou po nás později vnímat jako dobu velkého požehnání, byť dobu nepříjemných překážek a strádání.

Jan Vopalecký, leden 2020

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.