Je z tebe cítit Ježíš?

Znám několik lidí, které když potkáte, tak máte pocit, jako byste se osobně setkali se samotným Ježíšem. Neumím říct, jestli je to tím, jaký mají výraz tváře, tím, že z nich vyzařuje pokoj, nebo vnitřní autorita. Člověku se zdá, že mají Ježíšův charakter. Když mluví, jako kdyby skutečně promlouval Ježíš (1. Petrův 4,11).

A stejně jako Ježíš mají také mnoho nepřátel, kteří je pomlouvají, zpochybňují jejich kvality − přesně tak mluvili nepřátelé o Ježíši. Ale člověka, který žije jako Ježíš, to neohrožuje.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Yancey, Philip
Ježíš, jak jsem ho neznal
Návrat, běžná cena 265 Kč
Naše sleva: 5 Kč
Vaše cena: 260 Kč

ks

Tito lidé podobní Ježíši mě přitahují − tím, jak mu jsou blízko, že ho znají, žijí s ním. A on jim propůjčuje svou moc, svůj charakter, své slovo.

I ve svém životě znám období, kdy žiji Bohu blízko, kdy prožívám Boží zmocnění, jako by mi Bůh dával svou moudrost a žehnal mi. Ale pak zase přijde období, kdy si na to zvyknu a řeknu si, že to dále zvládnu sám, bez bezprostředního kontaktu s Pánem Ježíšem. Zakrátko však zjišťuji, že lidem už nezprostředkovávám Ježíše, ale jen sám sebe.

Na to, abychom žili v Boží blízkosti, není recept, není na to nějaká pravidelná činnost (například modlitba, čtení Bible či jiný obřad), která by zaručovala, že budeme Bohu blízko, i když tomu mohou napomáhat. A největší zkouška přichází, když začíná všední den mezi lidmi, každý po nás něco chce, víme, že to a to musíme ještě udělat, zařídit − to si člověk už nedokáže hrát na svatého. Ukáže se, co v něm je. Ježíšovu blízkost a působení v našem životě je třeba často obnovovat.

K tomuto přemýšlení mě inspiroval jeden verš, který jsem se před časem naučil zpaměti: „Když viděli odvahu Petrovu a Janovu a shledali, že jsou to lidé neučení a prostí, žasli. Poznávali, že to jsou ti, kteří bývali s Ježíšem.“ (Skutky 4,13)

Chci být, žít, chodit s Ježíšem, nechat se jím prodchnout a měnit. Vím, že jde o stálý životní postoj, se kterým souvisí i modlitby, přemýšlení o něm, čtení Bible, musím udělat to, co pochopím, že mám udělat, mechanické dodržování toho všeho není zárukou. Musí to být vnitřní životní touha. A někdy to přináší nevýhody − nedostatek, nepřátelství, nejistotu... Podobně také Eliáš musel u potoka Kerítu nebo v domě vdovy v Sareptě snášet skrovnou stravu − ale měl jistotu, že neumře hlady a viděl, že Bůh stojí na jeho straně.

Chci vás přizvat k tomu, abychom vy i já žili Ježíši blízko, abychom ho nasávali, aby na nás přecházel jeho charakter, jeho způsob myšlení, jednání... Pak také okolí na nás uvidí, že žijeme s Ježíšem. Jako dodatek k této myšlence mám několik přirovnání:

• Maso se udí tím, že je vystaveno kouři − načichne kouřem, dostává novu chuť.
• Když chceme grilovat maso, naložíme ho napřed do láku, aby získalo chuť.
• Okurky dáme do sladkokyselého nálevu a potom musíme tři týdny čekat, než nálev pronikne do okurek.
• Takto Jozue trávil čas ve stánku a nabýval Boží charakter.

Bez přítomnosti, bez blízkosti Bohu to nepůjde. Máte další tipy, co dělat, abychom se více podobali Ježíši a nasávali ho?

Jan Vopalecký, září 2018

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl. (4)
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.(3)
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.