Citát z Bible:
Kéž ti dá, po čem tvé srdce touží, kéž splní každý tvůj záměr!
Ž 20,5 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Je běžné, že máme kde bydlet, co jíst, u většiny, že mají kam chodit do práce, někdo může jet na dovolenou a někteří dokonce musí náročně přemýšlet, co s penězi, protože jich mají dost. Jak jsme se o to zasloužili?
Možná nám hned v mládí bylo jasné, co chceme, co máme udělat, a tak jsme pilně pracovali, snažili se, šli jasně za svým. To je sice cenné, ale přece: Dokážeme uznat, že v mnohém to byla Boží přízeň, vlastně milost, že jsme dosáhli toho, co máme?
Ale můžeme to vzít i z druhé strany. Podívejme se například na Ježíše. Měl moc dělat zázraky, uzdravovat, rozmnožovat chleba − a také svou moc využíval. A vždy jen k dobrému. Takový prostě byl. Podstatou Bůh.
A najednou z ničeho nic skupina bohatých a vlivných závistivců strhla obrovský dav, aby křičel, že chce na sebe strhnout politickou moc, že je nebezpečný buřič a že patří na kříž.
Přivedli ho před soudce Piláta, který byl v Ježíšově případě dlouho spravedlivý, dlouho odolával, pořád tvrdil, že Ježíš je nevinný, že si smrt nezaslouží. Když ale pořád křičeli, obtěžovali, tak si asi řekl: „Spravedlnost sem, spravedlnost tam, hlavně ať mám klid.“ − a tak potvrdil trest smrti.
Jak se o to Ježíš zasloužil? Nijak. Co provedl? Nic. Najednou visí mezi zločinci na kříži, dali ho doprostřed, aby si všichni mysleli, že je jeden z nich.
Mělo to cenu, aby Ježíš byl jiný? Vždyť během okamžiku se zapomnělo na všechny jeho dobré činy a ze dne na den (ve čtvrtek bylo všechno v pohodě a v pátek visí na kříži) je všechno jinak!
Ano, mělo to cenu. Zasáhl Bůh. Vzkřísil ho a Ježíš se dostal do jiné dimenze, na kterou jeho zlí a závistí prolezlí nepřátelé už nestačili.
Stejně tak i v našem případě má cenu snažit se dělat, co je dobré, co se líbí Bohu. A když se podíváme, jak na tom jsme, co máme, kým jsme, uvědomujme si, že to není naše zásluha, ale Boží milost.
A také naopak: pokud se nám zdá, že jsme nezaslouženě na dně, že jsme nespravedlivě o něco přišli, uvědomme si, že Bůh to vidí a dopouští, protože má určitý záměr, který zatím nechápeme. Bez ohledu na to, jestli je to naše zásluha nebo ne.
Jan Vopalecký, 2016
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!