Pokoj i v trápení

V době, kdy dobrý pocit (dnes se tomu říká wellness) jako by byl závislý jen na vnějších okolnostech, bývá i pro nás křesťany těžké si uvědomit, že pokoj v srdci závisí na našem vztahu s Pánem Ježíšem.

Také křesťané dnešní doby potvrzují, že to platí všeobecně. Teprve nedávno mi moje známá řekla: „I přes smutnou zprávu o náhlé smrti mého tatínka jsem dokázala vyučování dětí, které jsem právě vedla, dovést až do konce. Lidsky to nebylo možné, ale dostala jsem od Boha sílu, protože jsem chlapce a děvčata nemohla nechat najednou samotné.“

Někteří lidé mluví o „ochranné zdi“, která jako by je obklopovala v těžkých životních obdobích. Když mi před deseti lety zemřela sestra, v prvních dnech jsem se cítila „jako ve vatě“. Dodnes to vidím jako zvláštní Boží požehnání. Jako mladá maminka jsem se tehdy musela starat o dvě malé děti, a k tomu jsem potřebovala sílu. Od této zkušenosti se už nebojím konfrontace s těžkými životními situacemi. Vím totiž, že Bůh v nouzi prakticky pomáhá – každému tak, jak potřebuje. On dává pokoj, který člověk rozumem nepochopí.

O několik let později jsem totéž prožila znovu při těžké nehodě našich synů. Nebylo to lehké, utrpěla jsem šok, ale přitom jsem se cítila jakoby v ochranném plášti, který bolest tlumil a pomáhal ji nést.

Celý článek najdete v Ethosu 2009/4

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.