Když nám strach zahradí cestu

Strach má mnoho tváří:

- pomáhá nám rozpoznat a zvládnout nebezpečné situace. - může nám být vězením
- existuje strach z jízdy autem, z výšek, ze zvířat, z výtahu nebo strach přejít náměstí.
A pak strach, který nemá jméno. Strach ze života, strach z nemoci a smrti.

Důvěra místo starosti

Strach nás nezbaví smutku, nepomůže nám vyřešit zítřejší den, ale bere sílu žít dnes. Kolikrát musíme nakonec přiznat, že náš strach byl zbytečný? Nejsou naše starosti vlastně jen nedostatečnou důvěrou vůči Bohu?

Jak porozumět strachu

Strach si většinou uvědomujeme, ale mnohdy nad ním ztrácíme kontrolu. Myšlenky jsou nutkavé, nedokážeme je ovládat.

Tělesné příznaky jsou například napětí ve svalech, bolesti hlavy, problémy s dechem, závratě, třes, pocení apod.

Mezi psychické příznaky patří nervozita, agresivita, nesoustředěnost, nemůžeme spát, vyčerpání.

Lidem, kteří trpí ataky strachu, se často celé roky podávají tabletky, aniž by se vědělo o jejich strachu. Dotyčným se nechce věřit, že jsou zdravotně úplně v pořádku.

Principy jak překonat strach

Některé nereálné obavy vyvolává také nesprávná představa o Bohu. Kdo si Boha představuje jako svévolného přísného soudce, který čeká, až udělám chybu, ten si obtížně probojovává zdravý vztah s Bohem, není divu, že se bojí všeho, co nemůže ovládat a sám před sebou (i před druhými) hraje silného.

Proti strachu je třeba se postavit, rozhodnout se, že budu jednat s důvěrou v Boha. Strach vzniká v našich myšlenkách, představách, ve fantazii. Kdykoli nás napadne, že by nás něco mohlo ohrožovat, přirozenou reakcí je strach.

Strach není ani vrozený ani nevyléčitelný.

Vyhýbat se situacím, kdy vnímáme strach, náš strach ještě zhoršuje a nepřináší řešení. Stejně tak tlumící léky nebo alkohol.

Vybráno z Ethosu 2007/3, str. 4

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.