Proto také všechno snáším a nestydím se vydávat svědectví, neboť vím, komu jsem uvěřil. Jsem přesvědčen, že on má moc chránit, co mi svěřil, až do onoho dne. (Bible, 2Tm 1,12 E)

Střež svěřený poklad!

Slovo poklad v 2Tm 1,12 je (nejen) v českých překladech zamaskované do slov to, co jsem svěřil Bohu: „Jsem přesvědčen, že [Bůh] je mocen ochránit to, co jsem mu svěřil.“ Kousek dál už mluví otevřeně: „Ten krásný svěřený poklad zachovej skrze Ducha Svatého, který v nás přebývá.“

Dva poklady

V originále je slovní hříčka, která se v překladech ztrácí. Aby hříčka vynikla, text trochu zkrátím: On má moc střežit můj poklad... (v. 12). Ten svěřený poklad střež... (v. 14).

Na jedné straně Pavel prohlašuje, že někdo má moc ochránit jeho poklad, tedy to, co mu Bůh svěřil. Po tomto prohlášení se Pavel obrací na Timotea a povzbuzuje ho stejnými slovy, jen jinak poskládanými: „Také tobě byl svěřen poklad − chraň jej!“

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

David Winter
ABC Křesťanství
Česká biblická společnost, běžná cena 392 Kč
Naše sleva: 16 Kč
Vaše cena: 376 Kč

ks

Co mohl být ten Pavlův poklad, který svěřil Bohu, aby jej chránil? Vždyť Pavel nic neměl, žádné zlato, depozita, nemovitosti. Představuji si ho, že chodil s prázdnýma rukama a rozzářeným obličejem. Bylo jasné, že nějaký poklad má.

Možná nám napoví Pán Ježíš slovy: „Kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.“ (Matouš 6,21) Řekl bych, že to byl Pavlův vlastní život se vším, co mu bylo až do věčnosti drahé. Zřejmě to nebyl pozemský život, protože toho by se klidně zřekl (Filipským 1,21-24), Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk. Mám-li žít v tomto těle, získám tím možnost další práce. Nevím tedy, co bych vyvolil, táhne mne to na obě strany: Toužím odejít a být s Kristem, což je jistě mnohem lepší; ale zůstat v tomto těle je zase potřebnější pro vás. ale život s Kristem. Takový život není vázán na tuto zemi. Jinde Pavel píše, že se chce Pánu líbit, ať je živý, či mrtvý (2. Korintským 5,9) Proto nám také nadevše záleží na tom, abychom se mu líbili, ať už odcházíme domů nebo zůstáváme v cizině.

Toto je Pavlův poklad, svěřil ho Bohu do ochrany. Je si jist, že tento život s Kristem neztratí, že u Boha ho má v bezpečí, ať on sám žije, nebo umře. Sotva to byly nějaké materiální hodnoty, myslím, že ty by nedával do ochrany Bohu. Jestli tím pokladem byl opravdu život s Kristem, to si ovšem nejsem stoprocentně jist. Co jiného by to podle vás jinak mohlo být?

Oceňuji Pavlovu pevnost, rozhodnost, to, jak dává najevo, že stojí na pevném základě. Kontrastuje s tím dnešní doba, kdy lidé obecně nemají pevný bod, jsou nejistí, netuší, co by mohlo být jejich pokladem, a tak se zmítají strachem, nemají se na co spolehnout, jsou dezorientovaní v tom, co je pravda, co má smysl, co je dobré. Už sama orientace by pro ně byla pokladem.

Kousek dál Pavel píše o pokladu, který má Timoteus skrze Ducha svatého střežit. Jde tu o vzájemné svěřování pokladu. Pavel je životem osvědčený a ví, co má hodnotu. Má svůj poklad − a svěřil ho Bohu, aby mu jej chránil. A hned nato píše Timoteovi, že i on dostal poklad a ať ho střeží.

Můj poklad

I já jako člověk mám svůj poklad, který sice možná nedovedu podrobněji popsat, ale cítím, že v okamžiku, kdy se ho vzdávám ve prospěch Boha, tedy kdy mu ho svěřuji do péče, tak právě tím okamžikem i já dostávám poklad, který Bůh svěřuje mně. Možná je to můj život, možná obdarování, čas, možnosti, darovaná čistota, potenciál − a Bůh si přeje, abych to vše chránil, nepromrhal, ale zacházel s ním s moudrostí, která přichází skrze Ducha svatého.

Zírám: Pane Bože, když ti odevzdám to, co já považuji za svůj poklad, abys mi ho spravoval a chránil, tak tehdy já dostávám poklad od tebe. A vím, že těch pokladů jsi mi už dal... Děkuji. Chci je střežit a spravovat.

Co jsou vaše poklady? Co s nimi uděláte?

Jan Vopalecký, červen 2021

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl. (1)
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.