Citát z Bible:
Starejte se jako pastýři o Boží stádce u vás, ne z donucení, ale dobrovolně, jak to Bůh žádá, ne z nízké zištnosti, ale s horlivou ochotou, ne jako páni nad těmi, kdo jsou vám svěřeni, ale buďte jim příkladem.
1P 5,2-3 E
(Další citáty)
Doporučujeme články
Výchova a fyzické tresty
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Dítě nechce chodit do školy − bojí se
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena jako bohyně
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Mezi dvěma ženami
Snacha a tchyně . .
Když někdo řekne: „To nemáte rozum! – Kdo vás tak omámil!“, tak to je asi opravdu něco důležitého a je to vážné. Pavel věřícím lidem, kteří jsou před Bohem ospravedlnění, kteří už mají Ducha svatého (Galatským 3,2), vyčítá, že se snaží dodržovat zákon. Proč?
Oceňuje Galatské, že začali Duchem, tedy stáli o to, aby je vedl Bůh bez ohledu na Mojžíšův zákon. Pak se mezi ně vloudili učitelé, kteří tvrdili, že je třeba pořád ještě zákon dodržovat. A právě proti tomu se Pavel tak vehementně staví.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Co teda chce? Jde mu o to, bychom se nechávali vést Božím Duchem, a ne zákonem. Pokud jde o naši snahu dodržovat zákon tak:
Na druhé straně je třeba říct, že se máme nechat vést Božím Duchem. Ten nás vede k tomu, co konkrétně máme dělat. Určitě to je vždy ve shodě se zákonem, ale častokrát je to daleko víc, výš. Zákon je minimum dobra, které máme dělat, kdežto Boží Duch nás nabádá k tomu, abychom dělali dobra víc, a také nás k tomu uschopňuje.
Zákon je neosobní jako stroj nebo kus papíru, kdežto Boží Duch je někdo živý, osobní, který nás vede podle konkrétních podmínek.
Přirovnal bych to k cestování do neznámé krajiny. Na jedné straně můžeme nastudovat mapu, dobře si ji zapamatovat, a dokonce si vzít atlas s sebou. To je cesta podle zákona.
Nebo si můžeme vzít navigaci, nejlépe nějakou interaktivní, která sleduje i situaci na trase před námi. Tak nás chce vést Boží Duch. Určitě nás povede po skutečných cestách, které bychom našli v mapě. Navíc zná všechny okolnosti a podle potřeby nás upozorní na příliš hustý provoz, na nehody, policejní kontroly, včas ukáže, kudy kritické místo objet, a podobně. Bůh vede spolehlivěji než navigace.
Život není jen cestování. Pavel píše, jak žít, čím se nechat řídit. – Zákonem? Tím, jak jsme vychovaní? Vlastními snahami, úsilím? Nebo stojíme o interaktivní vedení Božím Duchem, abychom včas rozpoznali příležitost k dobrému skutku (Efezským 2,10), nebo naopak třeba nebezpečí pokušení nebo pádu?
My často klademe důraz na to, co dělat. Z Pavlova důrazu však plyne, že důležitější je to, kým se necháváme ovlivňovat, řídit. Velmi naléhá na to, abychom se dali vést Božím Duchem. − Tedy pokud jsme křesťané, kteří přijali odpuštění, narodili se znovu (Jan 3,3) a mají Ducha svatého (Galatským 3,2).
Jan Vopalecký, listopad 2022
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!