Proč je kolem tolik bezradnosti

Nevědí, co dělat

Pokud trochu sledujete média, možná také pozorujete velkou bezradnost. Bezradné jsou vlády, nevědí, co s válkou, co s klimatem, co s ekonomikou, drogami, kde brát energetické a surovinové zdroje, nevědí, zda nebo jak regulovat kryptoměny, umělou inteligenci, vymýšlejí pořád něco nového, ale když se podívám, že za pár let prosazují něco úplně opačného − prozrazuje to jejich bezradnost.

V poněkud jiné rovině jsou bezradní učitelé, rodiče, vedoucí pracovníci ve firmách, ale i mladí lidé, kteří si užívají svobody − ale nevědí jak. Bezradnost vládne světem.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

John Eldredge
Pozor, srdce muže
Návrat domů, běžná cena 230 Kč
Naše sleva: 5 Kč
Vaše cena: 225 Kč

ks

Četl jsem v Bibli Izajáše 29.

Bůh tady vlastně říká: Budete jako slepí, jako opilí, jako když knihu čte slepý nebo negramotný − Nejde to. Takoví lidé se neorientují, nevědí si rady, nevědí, co mají dělat, střídavě zkoušejí kdeco, ale v podstatě jsou bezradní.

Dnešní doba je určitě jiná, dnešní lidé mnoho vědí, když neumí číst, poslechnou si to. Ale přesto počínání mnoha lidí vnímám jako metodu pokusu a omylu, vracejí se na začátek, ale v podstatě nevědí, co dál.

Příčina bezradnosti

Pak Bůh vysvětluje, že kde je příčina bezradnosti: „Protože se tento lid přibližoval ke mně svými ústy a ctili mne svými rty, ale jeho srdce se ode mne daleko vzdálilo − jejich bázeň přede mnou je naučena z příkazu lidí“ (Izajáš 29,13).

„Jejich srdce se ode mě vzdálilo“ − nemyslí na Boha, neberou ho vážně, nemilují − prostě jako když se manželé od sebe odcizí. Dále je jejich bázeň/úcta jen proto, „že se to má“. Ale uvnitř v sobě tu úctu nemají. Možná se nám to na první pohled nezdá, ale tohle je příčina bezradnosti. Když nezkušený dospělý syn nereaguje na moudré rady rodičů, udělá si po svém − pak ho rodiče nechají.

Lidé jsou bezradní, protože nemají respekt, jednak respekt k Bohu, ale ani respekt a úctu obecně − mezi sebou ale ani k věcem. Biblickému textu v Izajáši 29 rozumím tak, že tam, kde není úcta, tam je bezradnost.

Jak vzniká úcta?

Přemýšlím, jak to napravit, co se dá změnit. Kde vzít bázeň, úctu k Bohu přirozeně, aniž by to bylo vynucené, aniž by to bylo proto, „že to chce babička“?

Vzpomeňte si na někoho, ke komu máte úctu, před kým máte respekt. Přísný učitel? Někdo z rodiny? Nějaký zpěvák, herec? Jak si získal váš respekt? Proč ho berete vážně? Jak se získává úcta k někomu?

Jednak je v něčem mimořádný, obdivuhodný. Dále je sympa­tický. Cítíme, že nás má rád, ale zároveň si uvědo­mu­jeme, že si k němu nemůžeme dovolit něco neférového či drzého.

Věřím, že Bůh (a nepochybuji, že i někteří lidé kolem vás) tyto předpoklady splňuje, jen my to často nevíme. Nezbývá, než se pokusit Boha lépe poznat, abychom se o tom mohli přesvědčit. Bůh je větší než naše očekávání, někdy něco nesplní hned, aby se vzápětí ukázalo, že to měl promyšlené a chtěl nám ukázat něco ještě obdivuhodnějšího. Chce to s ním mít trpělivost − slušně se tomu říká důvěra.

Důvěra je cesta k tomu, abychom Boha znali a obdivovali ho ze srdce, ne jenom proto, že bychom měli, ne proto, že to po mně někdo chce. A Bůh říká, že pak pomine důvod pro naši bezradnost.

Poznávání Boha (nejlépe prostřednictvím Bible) povede k tomu, že se najednou budeme orientovat, budeme vědět, co dělat, sám Bůh nám bude ukazovat východiska a řešení. A to platí pro můj osobní život, pro mou rodinu, sbor, město, národ...

Jan Vopalecký, srpen 2023

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.(1)
 Dávám mu za pravdu.(1)
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.