Milovaní, v tomto světě jste cizinci bez domovského práva. Prosím vás proto, zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj proti duši, (Bible, 1Pt 2,11 E)

Pět tipů, jak obstát při výchově v dnešní kultuře

Společné jídlo v rodině jde proti dnešní kultuře. Právě proto je to tak důležité!

V dnešní složité společnosti patří výchova dětí k největším výzvám křesťanských rodičů. Čtyřnásobná matka, autorka knih a vedoucí seminářů Jen Wilkinová uvádí pět myšlenek, které jí při výchově pomohly.

Své myšlenky uvádí citátem z Bible: Milovaní, v tomto světě jste cizinci bez domovského práva. Prosím vás proto, zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj proti duši, a žijte vzorně mezi pohany; tak aby ti, kdo vás osočují jako zločince, prohlédli a za vaše dobré činy vzdali chválu Bohu v den navštívení. (1. Petrův 2,11-12)

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Wiliam J. Doherty
Kdo koho vychovává?
Návrat domů, běžná cena 169 Kč
Naše sleva: 5 Kč
Vaše cena: 164 Kč

ks

Cílem křesťanských rodičů je připravit děti na svět, který není jejich domovem. Současně platí, že děti, které Boha znají a milují, nevypadají jinak a ani není cílem vypadat podivínsky.

1. Aktivity

Křesťansky vychované dítě by mělo svůj volný čas trávit dobře. Zvažujte, jestli daná činnost rodině pomáhá, nebo jí spíš škodí.

V rodinách, které nejméně čtyřikrát týdně večeří společně, je daleko menší pravděpodobnost, že děti skončí v alkoholu, na drogách nebo jiným riskantním chováním. Společné večeře jsou snad nejprotikulturnější činností, kterou je dnes možné dělat.

2. Mluva

Křesťansky vychované dítě by mělo mluvit slušně. „I to je protikulturní,“ říká Jen Wilkinová, „ostatní děti se učí sprosté mluvit při sledování televize, když si povídají s kamarády a doufejme, že takhle se v křesťanských rodinách doma nemluví.“

Wilkinová dále radí, abychom děti učili slova, která se používají při vzájemném odpouštění a při modlitbě. Sarkasmus by se v křesťanské domácnosti neměl používat, protože ten má vždy nějakou oběť. „Je spousta lepších způsobů, jak si dělat legraci,“ říká Jen.

3. Majetek

Dítě nemusí mít všechno hned. „Učme děti, aby se umělo na něco těšit, vždyť jsme lidé, kteří se těší na něco lepšího!“ říká Wilkinová, „ať naše děti vědí, co je méně, více a dost.“

Odkazuje přitom na studie, které dokládají, že když dítě vždycky hned dostane všechno, co chce, bude z něho sobec a chamtivec. „Mluvme s dětmi o rozdílu mezi potřebou a přáním.“

4. Zábava

Dítě nemusí vidět všechno, co je v televizi, nemusí číst všechno, co je právě ke čtení. Je možné trávit čas a bavit se i jinak. „My musíme rozhodovat, na co se naše dítě dívá a jak dlouho.“

Je třeba si udělat čas, abychom spolu mluvili a něco je naučili. Není třeba chvilky společného povídání obětovat kvůli zábavě. Zábava nemusí být společná rodinná záležitost, vždyť každý má svůj mobil, který se stal individuální záležitostí, ale povídat si s dětmi − na to musíme být aspoň dva.

5. Patříme k sobě

Děti by se měly učit mít každé svůj charakter. „Je důležité, aby domov byl hlavním zdrojem jistoty, že někam patřím. Je třeba dbát na to, aby si naše děti byly navzájem kamarády. Mít bráchu, ségru, je prima.“

Velmi záleží na tom, aby rodiče svým životem ukazovali příklad dobrého vztahu s Bohem, s Otcem. Rodiče by měli vědět, že děti čtou jejich život dřív, než jim čteme Bibli, nebo než si ji budou číst samy.

Daniel Gerber, převzato z Livenet / Christian Post
Překlads laskavým svolením: Jan Vopalecký

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl. (2)
 Dal mi nový impuls.(1)
 Dávám mu za pravdu.(4)
 Nic zvláštního.(1)
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.