Citát z Bible:
Stezku života mi dáváš poznat; vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho.
Ž 16,11 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Snacha a tchyně . .
Opravdu je mám rád. Teď mám na mysli věk tak 9-12 let, ve kterém jsou naši kluci v pěstounské péči. Jsou živí, draví, zdraví, mají svoje slabiny, umí sami od sebe přijít a říct: „Dědo, mám tě rád!“
Vzhledem k tomu, že to je už naše páté a šesté vychovávané dítě, užívám si trochu nadhledu, umíme tolerovat trochu nepořádku, křiku, ale pořád chceme, aby měly režim a i když mají řeči, tak nakonec musí poslechnout.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Hm, nejsou to vždy jen zlatíčka. Umí se vztekat, odmlouvat, být drzí, ale přesto je mám rád. Víte, jaké to je, když k vám přijdou a řeknou, že se chtějí přitulit, že prosí, bych jim odpustil. A někdy taky sami od sebe řeknou, že nás s babičkou (tak nám říkají) mají rádi.
Minulý týden se jim podařilo převrátit šťávu s vodou a vylít ji do počítače. Ten po několika minutách dojel. Moc je to mrzelo, bylo jim to líto, zvlášť proto, že to nebylo při hádce − prostě obyčejná nepozornost, neobratnost. Rádi by to napravili, snažili se být hodní, ale vědí, že na to, aby to napravili, tedy počítač opravili nebo koupili nový, na to nemají.
No, mám je rád, tak jsme po několika dnech marného čekání, jestli se počítač probudí, koupili nový. Dovedete si představit tu radost! A ten pocit, že si to nezaslouží! A vědomí: děda babičkou nás opravdu mají rádi!
Rád se vžívám do jejich situace z pozice člověka, který ví, že Bůh mě taky má rád jako ten „děda“. Jsem normální chlap, který myslí dost na sebe, taky mám plno chyb, ale hlavně vím, že mě Bůh má opravdu rád.
V životě jsem nadělal víc a větších chyb, než že bych vylil vodu do počítače. A vždycky mě to mrzí, prosím Boha za odpuštění a užívám si toho, že Bůh mě má rád. Odpustí, podrbe ve vlasech, jak to dělám já svým klukům − a nezaslouženě koupí nový počítač − třebaže to v mém případě znamená, že se mi něco dobře podaří, co ocení dokonce i lidi kolem. Prostě vidím, že Bůh mě má rád.
A vy? Nebojte, taky vás má rád. I když „zlobíte“, dokonce i když mu nadáváte, pořád na vás svítí sluníčko, pořád nějak zajišťuje, abyste měli co jíst, pořád... Abyste si toho mohli plně užívat, tak se mu omluvte*1, a pocítíte, že vás má opravdu rád.
Jan Vopalecký, leden 2021
*1S tou omluvou to je sice pravda, ale pro úplnost musím dodat, že Bůh neodpouští „jen tak“. Odpouští díky tomu, že nevinný Ježíš Kristus za všechno to zlé, co jsme my udělali, umřel. Tak na sebe vzal náš hřích a nám daroval svou nevinu. To je podstata Božího odpuštění. A po nás se chce, abychom tomu věřili. A stejně nás má rád!
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!