Čtení, které vás pozvedne

 
menu
 
 

Rozmazlování dětí

Rozmazlování

− je to spolehlivá cesta k tomu, aby dítě nebylo schopné samostatného života.

Výchova je v krizi. Mnoho rodičů je hluboce nejistých a nevědí, jak se mají vůči svým dětem chovat.

Víte, já už na své děti nemám žádný vliv,„ slyší učitelé, kteří si stěžují na špatné chování žáků. Teorie antiautoritativní výchovy, která se ujala v šedesátých letech, ztroskotala. Přesto je dnes běžné, že se děti nechávají, ať si dělají, co chtějí.

Rodiče mají strach, aby své dítě neztraumatizovali, když mu stanoví jasné hranice nebo mu něco zakážou. Zaměstnání zabírá otcům ale i matkám tolik času, že nemají kdy se věnovat dětem. Pak mají nečisté svědomí, hýčkají je a snaží se tento nedostatek kompenzovat hmotnými věcmi. Snad všichni rodiče si přejí, aby jejich děti byly šťastné a vyrostli z nich spokojení dospělí lidé.

Naivně si mnozí myslí, že štěstí závisí na tom, nakolik se nám daří uspokojovat naše přání. Bláhově mají za to, že ideální prostředí, úspěch, krása, inteligence, peníze a vliv přinesou šťastný život.

Do našich dětí se hluboce vrývá to, co si myslíme sami o sobě, co děláme a o co usilujeme. Je cesta, kterou jim takto ukazujeme, opravdu cestou ke štěstí?

Učitelé to budou mít stále těžší, aby dostáli svému poslání. Od žáků nesmí nic vyžadovat, ale mají nést odpovědnost za to, když oni dostávají špatné známky a ve vyšší třídě neprospívají.

Vybráno z Ethosu 2002, č. 4

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl. (1)
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.(1)
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.

 (1 příspěvek)
Oddělovač

  Kam dál:

Výchova bývá emocionálně náročná

...když je doma křik Přílišná důslednost má své limity Mluvit důrazně s neústupným přístupem dokáže dítě přimět, aby udělalo,...

Za ruku

Vzpomínám si, že když jsem byl malý kluk, chodili jsme s maminkou za ruku. Ne že by nás držela, prostě jsme se jí sami chytali. Jako starší...

Děti chodí pomalu a u všeho se zdržují

Rád chodím s našimi kluky (6 a 7 let) na procházku. Sice je náročné je dostat z domu, protože nejraději by se váleli doma, nic nedělali, prali...

Své děti si ukrást nenecháme!

Nikdo konkrétní za to asi nemůže, ale dnes lze sledovat faraonovské trendy − snahu odloudit děti od rodičů. Jak se rodiče mohou bránit,...

Mám rád svoje děti

Opravdu je mám rád. Teď mám na mysli věk tak 9-12 let, ve kterém jsou naši kluci v pěstounské péči. Jsou živí, draví, zdraví, mají...

Mluvíme s dětmi o smrti

Má se s dětmi mluvit o umírání a smrti? Nezatěžuje je to příliš? Nevyvolává to v nich hluboké vnitřní obavy? Rodiče se tématu umírání...

Dítě nechce chodit do školy − bojí se

Co může udělat škola? Jak je to s vašimi dětmi, když se blíží škola? Těší se? Nebo jim to je jedno? Někteří z nás možná cítí,...

Pět tipů, jak obstát při výchově v dnešní kultuře

Společné jídlo v rodině jde proti dnešní kultuře. Právě proto je to tak důležité! V dnešní složité společnosti patří výchova...

Nikdo je nemá rád: nevychované lidi

Potkali jste někdy člověka, kterého nikdo neměl a nemá rád? Podle čeho ho poznáte? Možná se podivíte: Člověk, kterého nikdo neměl rád,...

Odvaha být autoritou

„Co člověk zaseje, to také sklidí.“ Hořké ovoce postoje, kdy člověk nechává věci být, nesprávně chápaná autorita a naopak jak správnou...

Jste dobrá babička? Jak se to pozná?

Příchod prvního vnoučete si člověk určitě dobře pamatuje. Dědeček s babičkou se dělí o štěstí s mladými rodiči a rádi berou nově...

 


Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Slasti a strasti výchovy

Bruno + Yvonne Schwengelerovi
Slasti a strasti výchovy
Ethos, běžná cena 100 Kč
Naše sleva: 4 Kč
Vaše cena: 96 Kč

ks